Štítky článku: --  

Nejdůvěryhodnějším lídrem opozice je Václav Klaus junior

Fanfáry, které zněly ze všech opozičních stran po krajských a senátních volbách, byly možná příliš hlasité. Nová tabulka důvěry v lídry politických stran totiž ukazuje, že ti nejhlasitější oslavovači jsou na tom s důvěrou bledě.

Na české politické scéně, mezi reprezentanty politických stran a hnutí, se na první místo dostal Jan Hamáček, předseda ČSSD. Ani tento výsledek ale nestačil sociální demokracii k tomu, aby výrazněji zabodovala v krajských volbách a v senátních volbách ČSSD zcela propadla. Na druhém místě se udržel Andrej Babiš, i když on na rozdíl od Hamáčka, má podstatně více nedůvěry jak důvěry. A na třetím místě skončil Václav Klaus junior, předseda Trikolóry, která rovněž v krajských volbách neuspěla až na jeden kraj.

Výtah z výsledků měření důvěry politiků českých stran a hnutí za září je podle CVVM uveden pro první desítku politiků níže.

759115_article_photo_rxhwopz_600x.png
CVVM

Hamáček se těší důvěře zejména za to, jakým způsobem zvládl pozici předsedy Ústředního krizového štábu na jaře. Babiš drží druhou pozici a stejně si třetí pozici udržel i Klaus junior, i když oproti minulému šetření výrazně ztratil na důvěryhodnosti a přibylo mu respondentů, kteří mu nedůvěřují.

Nicméně, opoziční strany a hnutí, které v krajských volbách nejvíce uspěly, tj. ODS a STAN i TOP 09 a KDU-ČSL i v různých koalicích, mají velký problém — jejich předsedové či předsedkyně se těší důvěře pouhé pětiny oslovených. To rozhodně není příliš dobrý vklad pro budoucí vývoj.

Krajské volby, které zejména vládní ČSSD zastihly v mizerné kondici, mají přeci jenom podstatně menší volební účast než volby do poslanecké sněmovny. Hamáček se tak může utěšovat tím, že mu jeho voliči nepřišli k letošním krajským volbám, protože je nepovažovali za důležité. Problém ČSSD však může být mnohem hlubší a tím je obecně vliv této strany na vládní politiku. Volební výsledek může totiž pro ČSSD vyznívat tak nepříznivě právě proto, že kromě Hamáčka jako bojovníka s covidem voliči nevidí důvod, proč by pro stranu, kterou vede, hlasovali. ČSSD jako výrazně slabší strana ve dvoučlenné koalici s hnutím ANO totiž obrazně vždycky tahá za kratší konec provazu.

Volební debakl ČSSD byl však doprovázen debaklem KSČM, která menšinový kabinet podporuje. I v tomto případě se zdá, jako by voliči KSČM neměli tu správnou motivaci jít k volbám, když se nakonec vše rozhoduje v tom, zda český premiér schválí návrh, třeba z řad komunistů. Je přitom velmi zajímavé, že výsledek ČSSD i KSČM byl v krajských volbách velmi podobný, a přitom mezi představiteli ČSSD a KSČM Hamáčkem a Filipem existuje z hlediska důvěryhodnosti velká propast. Zdá se, jako by vládní levicová politika byla natolik úspěšná, že se voliči ČSSD a KSČM přidávají k voličům ANO, možná i z toho důvodu, aby zažili pocit vítězství ve volbách.

Zato lídři ODS a STAN, zejména po senátních volbách, hýřili a hýří optimismem. Sekunduje jim zdatně i předsedkyně TOP 09. Přitom předseda ODS Petr Fiala i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová jsou až na konci první desítky stranických představitelů, předseda STAN dokonce ještě níže. Z tohoto faktu je třeba hodnotit i výsledek senátních voleb. Zejména ve druhém kolem při velmi nízké volební účasti něco přes 16 % oprávněných voličů, se v obvodech, kde postoupil kandidát hnutí ANO, hlasovalo negativně, tj., proti kandidátovi ANO ať už byl soupeřem kdokoliv. Nízká volební účast spojená s relativně vysokou motivací voličů pravice tak pomohla k porážce kandidátů vládních stran, ANO i ČSSD.

Protože ale pravici chybí výrazný a respektovaný lídr, což data CVVM jasně prokazují, mohou být volební výsledky při volbách do poslanecké sněmovny mnohem méně příznivé právě pro pravici. Lídr Trikolóry Klaus junior už oznámil, že pokud jeho hnutí nepřekoná pětiprocentní uzavírací klauzuli ve volbách do poslanecké sněmovny, odejde z politiky. Jeho postavení zřejmě ovlivňuje zvuk jeho jména, nicméně Trikolóra by mohla uspět za předpokladu, že dojde k potvrzení koalic (například STAN a ČPS) a volič jednoho z těchto subjektů nebude ochoten hlasovat pro koalici s jinou stranou.

Podobně by to mohlo dopadnout i v případě možné koalice ODS s TOP 09 či dokonce i s KDU-ČSL. Voliči jednotlivých stran by nemuseli s nadšením hlasovat pro své strany v koalici, pokud by měli vážné výhrady k dalším koaličním partnerům. Řada z nich by proto mohla hledat „náhradu“ právě ve hnutí Klause juniora. Postavení Klause juniora v tabulce důvěryhodnosti by tak mohlo jistou šanci Trikolóře dávat.

Ivan Bartoš jako představitel ČPS je bezpochyby magnetem zejména pro mladou generaci voličů, která hledá alternativu ke stávajícím stranám a hnutím. Je pozoruhodné, že přírůstek hlasů pro ČPS mezi roky 2016 a 2020 (krajské volby) činí téměř 300 tisíc hlasů. Teoreticky to odpovídá asi 75 % mladých voličů, jestliže je síla jednoho ročníku v Česku právě asi sto tisíc oprávněných voličů. Jako by všichni prvovoliči šli hlasovat a hlasovali pro Piráty.

Tomio Okamura dokázal v pozici pátého nejdůvěryhodnějšího politika udržet a zlepšit postavení SPD v krajských zastupitelstvech. Většina stran však s SPD nechce spolupracovat a SPD tak přebrala cejch po KSČM.

Česká vláda je v současné chvíli ve velmi problematické situaci. Vsadila při tak zvané „druhé vlně“ covidové pandemie na recepty, které se osvědčily na jaře. Nicméně, v situaci, kdy tyto recepty nejsou přijímány s takovým nadšením jako na jaře. Ne, že by to jinde v EU dělali až moc jinak. Zákazy se stupňují i v dalších zemích, ale i tam se již projevuje organizovaný odpor.

Nyní sice může ministr zdravotnictví zakázat sportovcům trénink v hale, ale ti, pokud mohou, to obejdou tréninkem za hranicemi. Profesionální sportovci i mladí amatérští sportovci přitom rozhodně nepatří do „ohrožené“ skupiny a zakazovat jim trénink mi přijde nesmírně hloupé. Rovněž tak i zákaz utkání, ať už fotbalistů či hokejistů, považuji v současnosti, když jinde v Evropě soutěže pokračují, za hloupé.

Atmosféra ve společnosti je prostě odlišná od situace na jaře a pokud vláda nebude tuto situaci reflektovat, bude ztrácet na popularitě. Zda to ale opozici a pravicové opozici zvláště pomůže, není stále příliš pravděpodobné. Bude záležet i na tom, jak dlouho současné restrikce potrvají.

Míní pan Jan Bartoň na janbarton.blog.idnes.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 207 × | Prestiž Q1: 7,83

+12 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 1 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Borsuk

Do parlamentu atd. se kandidáti dostávají dle výsledků voleb, nikoli dle průzkumů (naštěstí). Klaus ml. před volbami poněkud vyměknul. Většina malých pravicových uskupení se raději babrá v tom, co je odlišuje, než aby se dohodly na společné kandidátce.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top