Štítky článku: •  

Špatná zpráva pro pacienty. Výmysl Pirátů se STAN

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Kdyby politici uměli podnikat a vydělávat peníze, dělali by to a nenechávali by se živit z daní lidí.

Tak reaguje Markéta Šichtařová na požadavek jedné z krajských koalic Pirátské strany, aby jedním z kritérií pro výběr vrcholového manažera byla názorová shoda s pirátským programem, tedy politická — konkrétně neomarxistická — příslušnost. Pochvaly se nedostalo ani předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi z ODS, jehož na první pohled líbivá doktrína solidarity a potřebnosti je ve skutečnosti nesmírnou ohavností.


Předseda Senátu Miloš Vystrčil navrhl, aby ti, kteří pracují z domova, dali 20 až 30 procent svého měsíčního výdělku k dispozici pro občany z postižených profesí. Později se omluvil, že se prý neobratně vyjádřil, když chtěl veřejnosti sdělit, že při platbě účtu za pandemii bychom měli být solidární s těmi, které poškodila nejvíce. Co jeho volání po solidaritě, které zůstalo i v tom omluvném vyjádření, říkáte? Pokud by měla solidarita fungovat, na jakém principu?

Ten princip je od počátku mýlkou. Na první pohled líbivá doktrína solidarity a potřebnosti je ve skutečnosti a v jádru nesmírnou ohavností: Výraz potřebnost je totiž přesným opakem slova spravedlnost.

Jestliže v rámci „potřebnosti“ peníze od státu dostanete jen tehdy, pokud prokážete, že jste dostatečně chudí, okamžitě tím vytvoříme armádu ubožáků. Lidé se nebudou snažit být dobří, výkonní, bohatí, nebudou se snažit navzájem překonávat a pracovat co možná nejdéle a nejefektivněji. Naopak se začnou snažit dokázat, jací jsou ubožáci, jak se neumí sami živit, že jsou na tom ještě hůř než ti druzí. Jejich „zásluhou“ se stane neschopnost. Čím neschopnější, tím víc si „zaslouží“ soucit a peníze z kapsy schopných.

Doktrína potřebnosti je neskutečně ponižující a demotivující — cíleně produkuje neschopné a zabíjí schopné. Proč být schopný a vytvářet bohatství, když je vám sebráno a věnováno neschopným? Raději svou schopnost tvořit hodnoty zapřete a také se stanete naoko neschopným chudákem, abyste byli obdarováni bez práce.

Podle druhého nejvyššího ústavního činitele bychom ale „neměli nechat padnout dva miliony válečníků, kteří po státu nikdy nic nechtěli — sami měli otevřenou hospodu, cestovní kancelář, maloobchod nebo cokoliv jiného, a teď prý lezou po kolenou“. Kdo s kým by měl být v koronavirovém čase solidární, jaká skupina společnosti by měla dotovat kterou?

Žádná skupina by neměla dotovat žádnou jinou skupinu.

Když zombie firma před krachem vyrábí elektrogenerátory, které od ní nikdo nechce kupovat, když dostane od státu kvůli své potřebnosti peníze, aby nezkrachovala, když nemocnice zakoupí v rámci solidarity takové generátory a když pak při prvním blackoutu šmejdský generátor selže a chirurg zůstane nad pacientem na operačním sále bez světla i bez možnosti udržet jeho životní funkce v chodu — pochopí pak někdo, že ideologie potřebnosti byla chybná a zombie firma neměla být z veřejných peněz odejmutých schopným zachraňována? Že špičkové výrobky může produkovat jenom honba za ziskem? Pochybuji. Namísto toho se v kolektivistickém ovzduší bude hledat viník — sabotér. Namísto toho, aby každý pochopil, že pravým viníkem smrti pacienta se stala solidarita a doktrína potřebnosti, budeme volat po ještě větší regulaci a přísnosti proti fiktivním sabotérům.

Můžete namítnout, že tady se nebavíme o žádných zombie firmách, ale o původně zdravých firmách postižených uzavírkou ekonomiky z moci úředního rozhodnutí. Jenomže — chyba je hned v počáteční úvaze. Ekonomika nemá být zavřená. Tečka. Tím lze smést ze stolu jakékoliv úvahy o tom, kdo by měl koho dotovat. Spravedlivý a ekonomicky efektivní systém je jen takový, kde nikdo nedoplácí na nikoho.

Hospodaření státu skončilo v únoru v dalším rekordním deficitu. Jen za první dva měsíce roku je schodek rozpočtu 86,1 miliardy korun. Přestože jde o hrozivá čísla, dalo se vůbec v kontextu toho, co nás od začátku roku provází, čekat něco jiného? A jaký vývoj lze pro nejbližší měsíce předpokládat?

Čekat se nic jiného nedalo při aktuálním rozpoložení politické reprezentace a společnosti. Dělat se ovšem něco jiného dalo. To jsou dvě odlišné věci.

Je škoda, že si lidé neuvědomují, že když dnes žijí o něco „líp“, než by spontánní ekonomický vývoj bez vládních kompenzací přinášel, děje se tak na úkor budoucí životní úrovně: My si dnes půjčujeme z budoucí kvality života. Ovšem není to tak, že kolik si dneska půjčíme, o tolik v budoucnu přijdeme. My totiž ještě budeme muset zaplatit náklady či „úroky“ té půjčky. Takže budoucí ztráty jsou vyšší než dnešní zisky.

Z dlouhodobějšího pohledu hrozí, jak upozornila zpráva Národní rozpočtové rady, že už v roce 2024 dosáhne veřejný dluh úrovně 55 procent HDP, což je hranice, kdy se aktivuje takzvaná dluhová brzda. Čelit tomu lze tak, že vláda — ta příští — bude muset přistoupit k razantnímu osekání státních výdajů, nebo k citelnému zvýšení některých daní. Jaké řešení by příští vládnoucí garnitura v Česku měla zvolit?

Rozhodně by se neměly zvyšovat daně; to je při vyčerpanosti, jakou jsme přivodili české ekonomice lockdownem, poslední hřebíček do rakve mnoha oborů. Problémem je míra přerozdělování, tedy vládní výdaje. Právě v nich je zásadní problém české ekonomiky. Už nyní by měly být vládní výdaje menší. Nemluvě o letech budoucích.

Výrobce české whisky Trebitsch nově nabízí možnost investovat do sudů naplněných destilátem, aby získal kapitál pro zvýšení kapacity pálení. Peníze vložené do soudků firma plánuje investorům úročit osmi procenty ročně. Dají se v tuto chvíli doporučit ještě nějaké jiné netradiční formy investování, když člověk nechce chudnout uložením peněz v bance?

Tohle je opravdu mimořádně zajímavá a pro leckteré fajnšmekry i zábavná forma investování. Pochopitelně je to dost riziková forma investování — ale ne o mnoho rizikovější, než kdyby firma vydala korporátní dluhopisy či kdyby někdo investoval do jejích potenciálních akcií.

Samozřejmě takových alternativních investic existuje celá řada a právě teď po nich celkem roste poptávka. Neuplyne snad týden, aby se mě někdo neptal na investici do veteránů, do diamantů, do archívního vína a podobně. To všechno jsou velmi alternativní možnosti, které potenciálně mohou být velmi výnosné, ale jejich problém je, že jim člověk musí rozumět. To není jako investice do akciového indexu nebo do zlatých slitků, což jsou svým způsobem standardizované formy investic.

Tento druh investice lze doporučit jen někomu, kdo se v daném oboru opravdu orientuje a má ho třeba jako koníček. Jen takový člověk je schopen řádně posoudit rizika a potenciální výnosy.

Neobvykle stanovila koalice Pirátů a Starostů vládnoucí Olomouckému kraji požadavky na předsedu a člena představenstva akciové společnosti Nemocnice Olomouckého kraje, jejímž jediným akcionářem je právě kraj. Konkrétně jde o požadavek na názorovou shodu s programem koalice Piráti a Starostové. Je to důmyslná cesta pro získávání voličů třeba i na republikové úrovni, když ze sympatií k Pirátské straně mohou kynout zajímavé posty?

Od politiků se nedá čekat racionální podnikatelský duch; kdyby politici uměli podnikat a vydělávat peníze, dělali by to a nenechávali by se živit z daní lidí.

V tomto případě bych nebyla úplně ve své kůži, pokud bych musela být hospitalizována v takové nemocnici. A to z důvodu velmi racionální úvahy: Pokud kritériem pro výběr vrcholového manažera nejsou jeho podnikatelské schopnosti, ale politická — konkrétně neomarxistická — příslušnost, pak je zřejmé, že také nemocnice bude řízena nikoliv manažersky efektivně, ale politicky. A to musí mít dopady do jejího hospodaření.

A odpovězte si na otázku: Kdo je schopen zabezpečit lepší služby, zajistit sofistikovanější přístroje? Nemocnice, která pod dobrým manažerem vydělává a může si tedy dovolit platit lepší lékaře, lepší technologie, anebo nemocnice, která peníze nemá, protože je řízena nikoliv manažersky, ale ideologicky, a musí proto šetřit, kde se dá?

Takže pro pacienty jednoznačně špatná zpráva.

Uvádí paní Markéta Šichtařová pro parlamentnilisty.cz


Pozn. red.: Drobná redakční poznámka na závěr: Vláda se za celou dobu ANI NEPOKUSILA omezit své výdaje. Neustále rozhazuje jak ožralý miliardář. Sekera 500 miliard? To je jen do června, padla bomba od Schillerové.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 322 × | Prestiž Q1: 13,93

+30 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top