Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Naši dnešní politici některé prokázané věci nedovedou pochopit

Stále čím dál více nám stát ubírá svobody. Posledním nápadem je snaha řešit hluk před restauracemi, vzniklý v důsledku zákazu kouření uvnitř, trestáním provozovatelů těchto podniků. Ekonomka Markéta Šichtařová si myslí, že toto už je případ pro Ústavní soud.

Je to pár týdnů, co byl zaveden zákaz kouření v restauracích. Důsledkem je výrazný nárůst hluku na ulicích, kam si hosté odskakují z lokálů na cigaretu. Na Praze 1 proti nim nasazují antikonfliktní tým, ovšem poslanci už připravují úpravu, která by problém řešila celoplošně. Konkrétně tak, že by za hlučící hosty byl odpovědný hospodský a za jejich rušení nočního klidu by provozovateli restauračního zařízení mohla policie udělit ve správním řízení pokutu či jiný trest.

Ekonomka Šichtařová varuje, že tento přístup může být některými chápán jako ekonomický a racionální. „Podle jednoho pohledu je to vlastně ideální řešení něčeho, co ekonomové nazývají negativní externality. To jsou vlastně nežádoucí dopady mého majetku, mého podnikání a podobně na třetí nezúčastněnou osobu. Jestli hostinský má hospodu a jeho hosté hlukem obtěžují noční spáče, pak majitel hospody se musí postarat o to, aby hluk spojený s jeho podnikáním nikoho neobtěžoval,“ vysvětluje.

Jenže tuší, že v realitě se to zvrhne do toho modelu, že stát bude hostinské šikanovat. „Po hostinských se nejspíš bude vyžadovat, nejen aby zabezpečili ticho z jejich lokálu, případně z předzahrádky, ale aby na sebe navíc ještě brali odpovědnost za opilé hosty potácející se na veřejném chodníku poté, co restauraci už opustili,“ obává se.

A takový přístup podle ní nemá s vymáháním řádného výkonu povolání a zodpovědnosti za jeho důsledky nic společného.

„Pokud by praxe vykrystalizovala do tohoto přístupu, je to v právním státě nepřijatelné. Je to totiž úplně stejné, jako když mě z jakéhokoliv důvodu bude nesnášet soused. A pokaždé, když mě potká, rozzuří se a dá mi pár facek. Jen tak, protože to neměl v hlavě v pořádku, nebo byl třeba opilý. A jednou na něj někdo zavolá policii. A policie bude pokutovat mě za to, že mě soused uhodil. Protože jsem přeci měla za souseda přebrat odpovědnost a zabezpečit, že mě nepotká,“ srovnává Šichtařová. Takové jednání státu by nám prý přišlo jako hloupost. Přitom stíhání hostinských za chování jiných osob je prý zcela srovnatelnou situací.

Skoro to prý vypadá, jako kdyby veřejný sektor chtěl přenášet své úkoly, tedy zajištění nočního klidu, na soukromé subjekty, což je zcela nová úroveň popotahování podnikatelů. Stát při tom nejen zasahuje do jejich podnikání, ale ještě po nich chce, aby při tom zdarma, dokonce pod sankcí trestu, vykonávali jeho funkce.

„Jestli stát došel k závěru, že si přeje, aby na veřejném prostranství byl klid, pak fajn, nechť prosazuje klid. Ale ať si jej prosazuje sám a sankce za porušení klidu nechť nesou ti, kdo jej porušují. Ne lidé, kteří se k tomu přichomýtli jen proto, že byli ve špatný čas na špatném místě,“ říká k tomu Markéta Šichtařová.

Celá věc je přitom podle ní mnohem závažnější, než se zdá. „Jde o princip. O to, že stát čím dál víc přestává rozumět, co to je soukromé vlastnictví. A to je velice nebezpečné,“ obává se ekonomka.

Pokud skutečně se začne zákon prosazovat v této podobě, pak by Šichařovou náramně zajímalo, co by na to řekl Ústavní soud. „Mám vážné podezření, že uložení takové povinnosti hostinským by mohlo být protiústavní,“ myslí si.

Bez ohledu na stanovisko konstitučního tribunálu má jasno o ekonomické škodlivosti takového přístupu. „Jakmile nějaká země rezignuje na nedotknutelnost osobního vlastnictví, může to se svou prosperitou definitivně zabalit,“ říká natvrdo.

Očipujeme psy, a pak i lidi

Na jednu stranu stát přenáší své povinnosti na jiné, na druhou stranu ale ambiciózně věří, že zvládne vyřešit cokoliv. Nově se zaměřil třeba na čipování psů a věří, že díky tomu zvládne u každého ztraceného či opuštěného zvířete nalézt jeho majitele.

„Je to další kamínek do mozaiky, jak kontrolu lidí přivést k dokonalosti,“ soudí Markéta Šichtařová. Jako další krok tuší zrušení hotových peněz, aby byla kontrolována skutečně jakákoliv platba, a ve finále budou prý očipováni sami lidé. „Že je to nesmysl? Ale vždyť už to přeci startuje! Co jiného jsou čipované občanské průkazy?“ ptá se.

Všechno je prý přitom jen o tom, že regulace plodí zase jen regulaci, protože jakmile se jednou ekonomika vychýlí z rovnováhy, už je jen obtížně cesty zpět.

Pokud jde o samotné čipování psů, jedná se podle ekonomky o zcela nesmyslný projekt. „Dneska majitel, který nechtěl psa, ho ‚jen‘ vyhnal na ulici, odkud se pes při troše štěstí dostal do útulku. Teď majitel psa rovnou utopí, zabije a zahrabe na zahradě, nebo mu čip brutálně vyřízne a vyžene ho až pak. To víte, že tak někdo bude čekat, až jeho psa s čipem policie najde! Obrátí se to proti zvířatům,“ říká Šichtařová.

ČSSD ráda vyrobí nezaměstnané. Ti pravici určitě volit nebudou

Na konci týdne se objevila zpráva, že Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od ledna nárůst minimální mzdy o 1200 korun na 12 tisíc. Jedná se o největší jednorázový nárůst minimální mzdy za celou dobu, co tento institut v legislativě existuje.

Podle Šichtařové je to jednoznačně snaha nalákat lidi před volbami. „Z pohledu ČSSD je to vlastně celkem racionální: Ona může být dokonce ráda, že tím ‚vyrobí‘ víc nezaměstnaných, protože tito nezaměstnaní pak jistě pravici volit nebudou,“ poznamenává sarkasticky.

Doplatí na to podle ní právě lidé v nekvalifikovaných profesích, protože zaměstnavatelé je v maximální možné míře nahradí stroji.

„Častá mantra politiků je, že — ‚pracovat se musí vyplatit, a proto musíme zvýšit minimální mzdu, aby lidé nebyli raději závislí na sociálních dávkách‘. To na první pohled vypadá velice logicky. Jistě, pracovat se skutečně musí vyplatit. Ale také — a to je minimálně stejně důležité — se musí vyplatit zaměstnávat. Kdo z politiků to nepochopil, jen pracuje na výrobě armády nezaměstnaných a nezaměstnatelných lidí, kteří už nikdy pracovat nebudou,“ vysvětluje k tomu ekonomka.

V týdnu se také rozvířila s ekonomikou související kauza rozdílné kvality stejných výrobků v ČR a v Německu či jiných západoevropských zemích. Eurokomisařka Věra Jourová při té příležitosti prohlásila, že v České republice je malý spotřebitelský tlak na výrobce.

„Dokud budou spotřebitelé ochotni nekvalitní zboží kupovat, bude se taky prodávat. Administrativní nařízení fungovat nebude,“ přitakává Šichtařová. Nekvalitní zboží se podle ní drží na trhu díky tomu, že ho lidé kupují.

„Jediné, co se s tím dá dělat, je kupovat opravdu kvalitní (ale tedy i dražší) konkurenční zboží. Ono je dostupné, ale Čech stále ještě víc preferuje v průměru cenu nad kvalitou. A důvod? Nízké platy v ČR,“ vysvětluje.

Odmítá však, že by receptem bylo administrativní zvyšování minimální mzdy, jaké provádí ministryně Marksová.

„To je o něčem jiném. Mzdy totiž skrze administrativní stanovení minimální mzdy nezvýšíme. Mzdy zvýšíme jedině tak, že se otevřeme technologiím, a tím zvýšíme naši produktivitu práce,“ uzavírá ekonomka Markéta Šichtařová.

Přepis názorů paní Markéty Šichtařové skrze ParlamentníListy.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 147 × | Prestiž Q1: 6,69
9 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Naši dnešní politici některé prokázané věci nedovedou pochopit

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse