Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

Exnout, nebo neexnout? To je to, oč tu běží

Čím více se o czexitu začíná hovořit jako o reálné možnosti, tím ostřeji proti sobě začínají vystupovat oba tábory skalních příznivců Remain vs. Leave. Začíná to být čím dál, tím větší zábava. Podívejme se na dvě antagonistické argumentace. V první hovoří Tomiův bratr Hayato Okamura, kandidát KDU-ČSL [wiki], vcelku nepokrytě nenávidějící svého bratra (ach, ta křesťanská láska a odpuštění). A druhý názor JUDr. Pavla Hasenkopfa, někdejšího poradce Václava Klause st. [wiki], nikoliv pro exit, ale pro opravu EU (ponechme stranou, jak ji prosadí).

Zabránit czexitu

Výzva demokratické iniciativy „Pulse of Europe“ českým občanům:

Nastal čas pojmenovat věci pravým jménem a přestat chodit kolem horké kaše. Ctižádostiví populisté, nezodpovědní euroskeptici a Rusko usilují o vystoupení České republiky z Evropské unie.

Evropská unie je v Česku již dlouhá léta vystavena tlaku od lidí, jako je Václav Klaus, u kterého se stále více ukazuje, že jeho činnost a agenda byly v zájmu Ruska. K takovým lidem se připojili další poté, co si EU musela projít několika krizemi. Politici začali svalovat svá selhání a neschopnost na tzv. „diktát Bruselu“. K intenzívní protievropské rétorice české politické scény se později připojil ruský hybridní dezinformační útok.

Naše země, naše obyvatelstvo, je tedy dlouhá léta zpracováváno antievropskou rétorikou, která byla znásobena masivní dezinformační kampaní. Většina populace věří lžím, výmyslům a nesmyslům o Evropské unii. Naše instituce, jako jsou vláda nebo média, s tím nic moc nedělají. Naopak, mnohá média zvyšují svůj zisk šířením populárních „fake news“ o Evropské unii. A stát se dostal do rukou lidí, kteří nemají na EU zájem.

Trestně stíhaný premiér v demisi Babiš sice vystupuje na Západě proevropsky, ale v Česku šíří dál euroskepticismus a spolupracuje s antievropskými extrémisty, jako jsou ti z SPD a KSČM. Proruský nacionalistický populista Tomio Okamura intenzívně pracuje na vystoupení České republiky z EU. A všemu tomu kraluje prezident Zeman. Ten sice o sobě tvrdí, že je eurofederalistou, ale z jeho úst je to jen prázdná fráze. Zeman je populista, který se odvrátil od EU a nyní šíří odpor a nedůvěru k EU jako největší euroskeptik. Pochopitelně tak opět činí v zájmu Ruska.

V této situaci, kdy veřejné mínění ztratilo schopnost kriticky hodnotit dezinformace, kdy naši nejvyšší představitelé a většina médií jsou nastaveni proti EU, sílí volání po referendu o vystoupení z EU. Toto volání je čím dál tím silnější právě proto, že jsme v takovéto situaci.

Nepřátelé EU vnější i vnitřní si nejprve připravili půdu pro to, aby referendum dopadlo v jejich prospěch — a nyní ho chtějí prosadit.

Je nutno konstatovat, že výsledek referenda o Evropské unii v této zemi, za této situace, je předem jasný a samotné vypsání referenda na toto téma je rovno vyhlášení czexitu.

Czexitu, který by byl pro tuto zemi politickou, hospodářskou i morální katastrofou a který by nás opět připoutal k Moskvě.

Může se zdát, že tato hrozba není ještě tak akutní, protože zde máme pojistky, které mohou zabránit vypsání referenda, tedy hlavně Senát. Ale Senát se může změnit.

Jedinou jistotou, jak zabránit vystoupení ČR z EU je vrátit důvěru občanů v Evropskou unii. Důvěru, která byla systematicky likvidována po dlouhá léta. Je tudíž jasné, že i návrat této důvěry potrvá dlouho. Ale czexit může přijít mnohem dříve. Právě proto je teď onen čas k zahájení nezbytného boje proti czexitu. Teď a nikdy jindy.

Je samozřejmé, že tato výzva nemůže oslovit zaryté odpůrce EU v České republice. Ale tato výzva je určena všem těm, kteří EU věří, a není jich zrovna málo. Je ale potřeba, abychom se aktivně zapojili do obrany EU, a tím i do obrany demokratické České republiky.

Je potřeba, aby se zapojili mladí lidé, o jejichž budoucnost se přece jedná a kteří sami nejvíce využívají výměnné studijní pobyty a volné cestování po EU. Kteří pracují v zahraničí a stýkají se s jinými mladými lidmi a sami vidí, že národnost hraje čím dál tím menší roli. Chceme o to všechno přijít?

Je zapotřebí, aby se zapojili i jejich rodiče a prarodiče. Jde přece o budoucnost našich dětí a vnuků. Opravdu chceme, aby prožili totéž co my v minulosti, nebo jim přejeme něco lepšího?

Je potřeba, aby se zapojili lidé ze všech měst, městeček a vesnic v České republice. Rozhlédněme se, prosím, kolem sebe a hledejme, na co vše už u nás EU přispěla.

Je zapotřebí, aby se zapojili podnikatelé a živnostníci. My přece dobře víme, jak díky EU roste vývoz, jak roste turistický ruch a jak tím rostou i naše příležitosti.

Je potřeba, aby se zapojili zaměstnanci. To EU nám garantuje lepší kvalitu života, lepší lékařskou péči a mnohé další výhody, které jinde ve světě nemají. Díky Evropě si žijeme pohodlněji a klidněji než v Číně, Rusku, ale taky třeba než v USA.

Je zkrátka třeba, aby se zapojili všichni.

Mluvme, prosím, o Evropské unii a braňme ji. Zakládejme spolky na obranu EU. Demonstrujme za EU, anebo zcela jednoduše podpořme organizace, které už to dělají. Nabídněme jim svou pomoc, finanční dar nebo jen účast na jejich akci.

Při nejbližší příležitosti volme proevropské strany a kandidáty. Pomozme jim stejným způsobem, jako bychom pomohli proevropským kandidátům. Zapojme se do jejich činnosti. Zapojme se do jejich kampaní. Nabídněme jim dobrovolnickou pomoc či finanční dar. Mluvme o nich a propagujme je. Podpořme proevropské demokraty a bojujete proti populismu a populistům.

Postavme se nacionalismu a nacionalistům. Postavme se těm, kteří naši zemi směrují ven z EU směrem na Východ.

Pokud máme vyhrát, musíme veřejně ukázat, že se za svou náklonnost k Evropské unii nestydíme. Musíme ukázat, že víme, co pro nás znamená. A že si vážíme evropských hodnot, na kterých je postavena, a milujeme je.

Braňme Českou republiku v Evropské unii — už teď! Zabraňme společně czexitu! Začněme něco dělat dříve, než už bude pozdě.

Hayato Okamura, 9 únor v 23:00


A naproti tomu

„… je třeba, aby se reprezentace jasně a otevřeně vyjádřila, co je na EU špatně a jak to změnit.“ (dotaz na profilu Kateřina Dostálová)

Pokusím se odpovědět:

Na EU je především špatně, že se snaží být demokratická.

Shocking?

Vysvětlím.

Svrchovanost a demokracie se vylučují. Tak prosté to je.

Něco, co je svrchované (neboli suverénní) — například a typicky stát — může být (a má být) demokratické UVNITŘ. Má to mít třeba parlament, krajská zastupitelstva či lidové hlasování. Ale nikdy to nemůže a nesmí být demokratické navenek — jinak to přestává být svrchované. A to z definice.

Suverén je vždy roven ostatním suverénům, jeho moc je úplná a (zvnějšku) neomezená. Nemůže být nikdy přehlasován. Nemůže být zavázán bez svého souhlasu. Proto mezi státy nepanuje demokracie, a pokud nechceme založit celosvětový stát[1], ani panovat nemůže.

(Sdílená suverenita je stejný nonsens, jako socialistická demokracie či hranatá koule — je to jen způsob, jak cestou adjektiva zastřít, že se zcela vytratila podstata věci, že daný pojem byl „vytunelován“.)

Cca před 10 až 15 lety bylo módou kritizovat ES, resp. EU pro její „demokratický deficit“. Ta kritika byla nesmyslná, byla to cesta do pekel. (Ponechám stranou otázku, nakolik ta kritika byla vyvolána úmyslně.)

Náplastí měla být Lisabonská smlouva, která zavedla široké možnosti přehlasování států.

Mohu-li někoho přehlasovat, dostávám ho pod tlak. Legálně mu vnucuji něco, co nechce. Tím vzniká napětí … (na vnitrostátní úrovni, kde je vnucování občanům něčeho, co nechtějí, na denním pořádku, to řeší silové složky: soudy, policie, exekutoři, věznice …)

CO S TÍM:

Zrušit Lisabonskou smlouvu.

Vrátit se k základním principům mezinárodního práva:

1) Jeden stát — jeden hlas.

2) Žádný stát nemůže přehlasovat jiný stát (tj. buď je třeba souhlasu všech, nebo schválené zavazuje jen ty, kdo hlasovali pro).

Už slyším ten potrefený křik, „ale takhle se nikdy nikam nedostaneme, právě proto jsme Lisabonskou smlouvu dělali …“

Takže:

  1. a) Pokud jste právě proto dělali Lisabonskou smlouvu, pak přiznáváte, že Lisabonská smlouva je nástroj nátlaku a násilí.
  2. b) Není to pravda, že se nikam nedostaneme, resp. je to polopravda:
  3. ba) Nikdy se nedostaneme k evropskému státu, to je fakt. Mnozí se tam ale fakt dostat nechtějí. A to ani omylem.
  4. bb) Pokud jde o harmonizaci, sbližování předpisů, tak se dál dostaneme, ale tempem komfortním i pro ty nejpomalejší. Byla by to taková „inkluze“ …
  5. bc) Pokud půjdeme tempem, které bude komfortní i pro ty nejpomalejší, pokud se novodobí eurobolševici vzdají představy, že nová evropská společnost bude vybudována ještě za jejich životů, nebudou vznikat třecí plochy, nebude vznikat napětí.

Tedy pravda je, že ti, co chtějí změnu a budou přehlasováni, budou nasráni … ale pořád lepší status quo než neuvážená, nechtěná změna. Navíc těm, co chtějí změnu, nikdy nic nebrání ujednat si ji partikulárně (jen mezi sebou).

Aneb Si Non Confectus Non Reficiat (neopravuj věci, které fungují).

Pavel Hasenkopf, 33 min


[1] Celosvětový stát by bylo to nejhorší zlo, jaké planeta Země zažila. Když se dnes zvrhne v totalitu jeden stát, můžete emigrovat nebo se o to aspoň pokusit … až by se v totalitu zvrhl celosvětový stát, nebylo by kam zdrhnout. A celosvětový stát by se v totalitu zvrhl mnohem rychleji, než jakýkoli jiný stát, protože celosvětový stát by neměl konkurenci. Existence mnoha států vedle sebe je ekvivalentem vnitrostátní dělby moci v mezistátním měřítku. A kde není dělba moci, tam je diktatura. Ale to už by bylo jiné téma.


Pozn. red.: Mimochodem — povšimněte si! Hayato ví, že by jeho menšinový názor při hlasování prohrál, takže prostě hlasování nepřipustí (je vcelku lhostejné, jaké důvody si pro to nalezne). A to jsou přesně a ukázkově ti „liberální demokraté“. Ano, hlasovat můžete, když bude po našem. Pokud by snad hrozilo, že po našem nebude, hlasování se nepřipouští, anebo se bude hlasovat tolikrát, až to vyjde. Jděte mi s tím do prdele, elitáři, demokradi!!!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 247 × | Prestiž Q1: 9,09
14 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Exnout, nebo neexnout? To je to, oč tu běží

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top