Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

Volby a vlády (2) — 1992

Od okamžiku, kdy byl odstraněn politický monopol Komunistické strany, už proběhly devatery parlamentní volby. Lokální, senátní a evropské volby vcelku nepočítám, protože na vnitřní politiku státu mají relativně malý vliv. Podívejme se dnes na volební rok 1992.

Volby 5. — 6. 6. 1992 (ČNR)

 První vláda Václava Klause byla první vládou samostatné České republiky a zároveň poslední (osmou) vládou České republiky v rámci federace (pokračovala ve vládě nepřerušeně od vzniku samostatné ČR 1. ledna 1993). Vládla v období 2. července 1992 — 4. července 1996. Tvořila ji koalice ODS, KDS, KDU-ČSL a ODA. Předsedou vlády byl Václav Klaus.

Při hlasování o důvěře vládě ji podpořilo všech 105 koaličních poslanců a jeden poslanec LSU. Vládu nepodpořili zástupci Levého bloku (KSČM 0) a SDL), ČSSD 1), SPR-RSČ, HSD-SMS a zbylí poslanci LSU.

O půlnoci z 31. prosince 1992 na 1. ledna 1993 došlo k zániku společné České a Slovenské Federativní republiky a ke vzniku samostatných států, České republiky a Slovenské republiky. V únoru téhož roku proběhla i měnová odluka, při níž vznikla koruna česká.

Volby 1992, ČNR
Č.Volební stranaPlatné hlasy celk.v %ReálněMandátů
42 Koalice ODS a KDS 1 924 483 29,73 % 24,87 % 76
33 Koalice Levý blok - KSČM, DL ČSFR 909 490 14,05 % 11,75 % 35
3 Čsl. sociální demokracie 422 736 6,53 % 5,46 % 16
22 Liberálně sociální unie 421 988 6,52 % 5,45 % 16
17 Křesť. dem. unie - Čsl. str. lidová 406 341 6,28 % 5,25 % 15
28 Sdruž. pro rep. - Republ. str. Čsl. 387 026 5,98 % 5,00 % 14
1 Občanská demokratická aliance 383 705 5,93 % 4,96 % 14
4 Hnutí za sam. dem. - Sp. Mor. a Sl. 380 088 5,87 % 4,91 % 14
24 Občanské hnutí 297 406 4,59 % 3,84 %
5 Hnutí důchodců za živ. jistoty 244 319 3,77 % 3,16 %
19 Str. čs. podnik. živnost. a roln. 203 654 3,15 % 2,63 %
31 Klub angažovaných nestraníků 174 006 2,69 % 2,25 %
41 Nezávislá iniciativa (NEI) 88 823 1,37 % 1,15 %
38 Strana přátel piva 83 959 1,30 % 1,08 %
21 Hnutí za sociální spravedlnost 69 621 1,08 % 0,90 %
13 Demokraté 92 za společný stát 37 839 0,58 % 0,49 %
32 Rómská občan. iniciativa ČSFR 16 854 0,26 % 0,22 %
14 Str. republ. a nár. dem. jednoty 11 115 0,17 % 0,14 %
10 Nár. soc. strana - Čs. str. nár. soc. 9 797 0,15 % 0,13 %
  Pod kvórem 1 237 393 19,11 % 15,99 %  
  Nevolilo 1 265 731   16,36 %  
  Propad hlasů celkem 2 503 124   32,34 %  
Vláda
PortfejMinistr/čl. vládyStrana
Předseda vlády České republiky Václav Klaus ODS
Místopředseda vlády Jan Kalvoda ODA
Místopředseda vlády, Ministr financí Ivan Kočárník ODS
Místopředseda vlády, Ministr zemědělství Josef Lux KDU-ČSL
Ministr mezinárodních vztahů (od 1. 1. 1993 Ministr zahraničních věcí) Josef Zieleniec ODS
Ministr spravedlnosti Jiří Novák ODS
Ministr životního prostředí František Benda KDS, poté ODS
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý ODA
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy  Petr Piťha KDS
Ivan Pilip KDS, poté ODS
Ministr vnitra Jan Ruml ODS
Ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička ODS
Ministr dopravy  Jan Stráský ODS
Vladimír Budinský ODS
Ministr hospodářství [1] Karel Dyba ODS
Ministr zdravotnictví   Petr Lom ODS
Luděk Rubáš ODS
Jan Stráský ODS
Ministr kultury  Jindřich Kabát KDU-ČSL
Pavel Tigrid nestraník za KDU-ČSL
Ministr obrany  Antonín Baudyš KDU-ČSL
Vilém Holáň KDU-ČSL
Ministr pro hospodářskou soutěž [1] Stanislav Bělehrádek KDU-ČSL
Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci [1] Jiří Skalický ODA
Ministr státní kontroly [1], později ministr bez portfeje Igor Němec ODS
Polit. rozložení vlády
StranaVolby% mand.
ODS+KDS 10 87 %
ODA 3 158 %
KDU-ČSL 4 111 %
Mandát vlády
Vl. stranaHlasů% ziskV ČNR
ODS+KDS 1 924 483 29,73 % 76
KDU-ČSL 406 341 6,28 % 15
ODA 383 705 5,93 % 14
Vlád. str. celk. 2 714 529 41,94 % 105
ČR celkově 6 473 250 100 % 200

(Pozn. [1] Ministerstvo pro hos­po­dář­skou soutěž a Ministerstvo hos­po­dářství vznik­la k datu 31. října 1992. Mi­nis­ter­stvo státní kontroly od 1. července 1993 zaniklo a bylo nahrazeno Nejvyšším kon­trol­ním úřadem, ministr Igor Němec pak zůstal členem vlády bez portfeje.)

Bez nějaké zvláštní jízlivosti doporučuji podívat se na jména osob, která figurují v této vládě, i na jejich tehdejší (případně následnou) politickou příslušnost, či následné osudy.

Jen jako zajímavost připomenu, že se v tom období velmi často hovořilo o Josefu Luxovi ne zrovna dvakrát laskavě. Jistě si připomenete křížovkářský vtip o hadovi na tři písmenka… Ovšem pokud se podíváme na strukturu vlády v malé tabulce vlevo, pak uvidíme, že zastoupení KDU-ČSL 2) nebylo ani zdaleka tak nadsazené, jako úloha a moc ODA 3). Samozřejmě, složení vlády je výsledkem komplikovaných koaličních jednání a mnoha různých sil, přičemž jistě osoba premiéra má jinou váhu, než například osoba ministra kultury, nebo dokonce ministra bez peněženky. Nicméně podle výsledků voleb měla ODS+KDS 4) jen 87 % ministrů, KDU-ČSL 111 % a ODA plných 158 %, vztaženo k mandátům v Parlamentu. To jen tak na okraj… A ještě droboučká poznámečka: vzhledem k počtu oprávněných voličů měla už tato „silná“ vláda objektivní mandát jen 35,08 % voličů.

1992-skutecne-hlasy.jpg (22,614 kiB)
Skutečný výsledek voleb
1992-objektivni-hlasy.jpg (25,192 kiB)
Objektivní výsledek voleb
1992-palamentnich-hlasu.jpg (20,545 kiB)
Po použití uzavírací klauzule
1992-mandatu.jpg (19,451 kiB)
Vypočtené mandáty – Hagenbach-Bischoff

Z programového prohlášení nové vlády

K základním zájmům České republiky patří pokračovat v budování právního a demokratického státu, v radikální transformaci ekonomiky a v integraci České republiky do evropských i celosvětových institucí.

… Slovenská politická reprezentace má od svých voličů faktické pověření k tomu, aby formulovala a uskutečňovala své zájmy odlišně. Pohled rozhodujících politických sil Slovenské republiky na ekonomickou transformaci, na priority zahraniční politiky a na některé další věci je značně rozdílný od pohledu rozhodujících sil v České republice.

… vyžaduje též čestné a otevřené vypořádání se s dědictvím minulého režimu, počínaje morálním odsouzením zločinů spáchaných v období komunistický totality a konče trestně-právním postihem těch jednotlivců, kteří jsou za ně odpovědni.

… Vláda předloží České národní radě návrh ústavy České republiky jako ucelený projekt nově koncipovaného ústavního systému. Půjde o moderní a funkční systém, v němž budou vyváženy zákonodárná, výkonná a soudní moc.

… demokracie nemůže být omezena pouze na celostátní úroveň a že je nutno rozhodování v co největší možné míře přenést přímo k občanům. V této oblasti bude proto v následujícím období prvořadým úkolem vlády reforma státní správy a její decentralizace.

… Chceme, aby naše společnost byla občanskou společností a budeme hájit její základní principy. K těm patří zejména svoboda jednotlivce, rodina jako základ společnosti a rovná práva a povinnosti pro všechny bez rozdílu pohlaví, národnosti nebo barvy pleti, náboženského vyznání, a nebo politického názoru. … Neodmyslitelnou součástí práv a svobod občanské společnosti je právo vlastnit a svobodně podnikat

… Realizací rozhodujících opatření ekonomické reformy jsme položili trvalé základy pro rozvoj tržního hospodářství. Za velký úspěch lze považovat, že tyto hluboké systémové změny proběhly ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi bez závažných destabilizujících vlivů na ekonomiku a společnost, že se podařilo zabránit rozpoutání inflace a udržet pevný měnový kurs. … Vláda je přesvědčena, že dostatečná rychlost reformy zkrátí i její negativně pociťované dopady. Ekonomická transformace bude proto rychlá a důsledná.

… V bezprostředně následujícím období bude dokončena malá privatizace a restituce. … aby byla druhá vlna velké privatizace (byla) založena na využití těch privatizačních metod, jež zaručí její transparentní a rychlý průběh. Za takové metody považuje vláda zejména kupónovou privatizaci a prodej prostřednictvím aukcí či veřejné soutěže. … S privatizací souvisí úkol vybudování sekundárního kapitálového trhu, který by umožňoval kapitálové transakce miliónům nových akcionářů. Jeho existence je podmínkou konečného úspěchu kupónové privatizace a vytvoření příznivého klimatu pro soukromé podnikání vůbec.

… Hospodářská politika vlády vychází ze zásady, že základem prosperujícího tržního hospodářství je individuální iniciativa soukromého vlastníka a podnikatele. Budeme proto těmto subjektům maximálně uvolňovat prostor a zajistíme, aby stát přestal plnit funkci paternalistického ochránce neefektivních a neživotaschopných výrobců. … O to více (se) bude vláda zasazovat o vytvoření potřebných systémových podmínek oživujících podnikání, podporujících malý a střední podnikatelský stav i příliv zahraničních investic a usnadňujících investice do infrastruktury.

Rozpočtová, měnová a cenová politika: … V tomto směru mají nezastupitelné místo i zdravé státní finance a vyrovnané rozpočtové hospodaření. … státní rozpočet v současných podmínkách nemůže být dominantním nástrojem oživování ekonomiky, nechceme-li připustit rozvrat státních financí a měny. … Prvořadým úkolem vlády bude vytvořit podmínky pro zvýšení finanční a rozpočtové soběstačnosti měst a obcí. … Nebudeme se však podílet na socializujících praktikách státních intervencí, které by se pod hesly strukturální či průmyslové politiky pokoušely omezovat či dokonce zcela nahradit přirozené tržní procesy. … Tím neodkladněji se proto jeví potřeba urychleně zvýraznit podporu rozvoje malého a středního soukromého podnikání, které bude schopno pružně reagovat na poptávku a vytvářet nové pracovní příležitosti. … Odpovědnost za výchovu učňů bude postupně přecházet na hospodářské komory a na malé a střední podniky v jednotlivých regionech. Vláda připraví zcela nový koncept učňovství… 

Atd., atd. To jsou jen některé drobné výňatky z programového prohlášení, a nechce se mi ani připomínat, nakolik se to programové prohlášení liší od dnešní reality. Kdo má zájem, celé je k dispozici na webu vlády zde, nebo v pdf zde.

Při čtení grafů výsledků voleb si povšimněte (zejména v následujících dílech), jak průběžně klesá síla mandátu vlády. Ona totiž dosažená relativní procenta ve volbách, respektive počet vládních (koaličních) poslanců, není to samé, jako celospolečenská podpora vlády a její mandát v odevzdaných hlasech. Podrobně to budu demonstrovat v analytických závěrečných dílech celého cyklu.

V příštím dílu se podíváme na rok 1996, druhou vládu Václava Klause, sarajevský atentát a na úřednickou vládu estébáckého konfidenta, guvernéra ČNB a premiéra Josefa Tošovského.

PeTaX


0) Koncem roku 1992 se uskutečnil poslední vážný pokus reformovat KSČM (včetně změny názvu), který bez úspěchu iniciovala skupina kolem předsedy strany Jiřího Svobody. Konec reformních snah v KSČM nastal se zvolením reprezentanta „konzervativního“ křídla strany Miroslava Grebeníčka předsedou v červnu 1993.

1) Na Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) byla strana přejmenována až v únoru 1993.

2) Před a po volbách se KDU-ČSL deklarovala jako středopravicová, Josef Lux ji však během vlády intenzivně vedl z pravice do středu. Motivem mu patrně bylo (mj.) posilování ČSSD a snaha připravit se na možnou koalici s ní. ČSSD začala významně posilovat po zvolení M. Zemana do čela strany 2/1993.

3) ODA během vlády silně ztrácela popularitu, tížily ji poměrně vysoké dluhy. Kromě toho se vymezovala proti KDU-ČSL a požadovala rychlejší a razantnější postup transformace ekonomiky.

4) KDS po poklesu preferencí k 1 % se pod vedením Ivana Pilipa rozhodla činnost strany ukončit a fúzovala v r. 1995 s ODS.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 120 × | Prestiž Q1: 4,46

+4 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Volby a vlády (2) — 1992

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top