Štítky článku: •  

17 let cesty k nesvobodě

Evropská unie měla být jednacím stolem, u kterého mohou i menší, slabší, chudší, sedět a prosazovat své zájmy stejnými prostředky jako velké mocnosti.

Po čtyřiceti letech ve stínu Sovětského svazu se takový jednací stůl s vlastní židlí a vlastním mikrofonem stal pro mnohé symbolem Západu, ke kterému se naše země chtěla a měla blížit.

Sedmnáct let po vstupu do Evropské unie čím dál tím tvrději zjišťujeme, že místo u stolu sice máme, ale mikrofony nám byly vypnuty. Vnější forma vypadá stále stejně ideálně: zájmy jsou přetavovány v konkrétní politiku na základě diskuse. Realita je zcela jiná: zájmy několika mocností jsou přetaveny v konkrétní politiku po diskusi mezi velmocemi za bezmocného přihlíženi všech ostatních. A protože u stolu seděli všichni, nevyhovující výsledek je vydáván za přání všech.

Kolik z nás si během referenda o vstupu do Evropské unie představovalo, že nám někdo zase bude diktovat, kdo u nás bude žít, co smíme říkat a co ne, že velcí budou už zase válcovat malé bez ohledu na pravidla, ovšem pod rouškou solidarity? Nemáte pocit, že jsme se právě z takového nerovného, neemancipovaného vztahu vyvázali před jednatřiceti lety?

Vstup do Evropské unie byl chybou.

Byl chybou z důvěry a z naivity, byl chybou z touhy po novém, lepším světě založeném na vzájemné spolupráci, rozvoji kultury a ochrany přírody, na touze cestovat, studovat a tvořit. Byl chybou pochopitelnou, a dokonce možná i omluvitelnou, byl chybou, která nás zavedla občas i na docela zajímavá místa a do docela zajímavých situací, ale především byl chybou, kterou je nutné napravit.

Unie, ve které právě dnes sedmnáctým rokem setrváváme, je pro evropské státy svěrací kazajkou. Je ideologií, která postupně ničí naše školství. Je ekonomickým systémem, který utlačuje podnikavé a svobodné a vyvyšuje ty, kdo umějí rychleji kliknout myší při soutěži o dotace. Je systémem, ve kterém se opět ze všeho nejvíce vyplatí mlčet, kde odvážní jsou zastrašováni a svobodní vysmíváni.

Evropská unie stále ještě čeká na svoji perestrojku a svou glasnosť. Pak teprve i její vůdci pochopí, že je nereformovatelná a netransformovatelná.

A my ostatní? Můžeme zmizet včas po anglicku.

Institut svobody a demokracie isde.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 271 × | Prestiž Q2: 13,65

+36 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 4 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Napsat nový komentář
Spring

Můžeme včas zmizet po anglicku.... ale já mám před sebou už asi jen 30 let života, mám čekat až to bouchne? JAK DLOUHO? Nebo se jako vždy postarat sám a emigrovat? Neemigrovali jsme v 1968, neemigovali jsme později ale nyní na "stará kolena" o tom začínám uvažovat. Nesvoboda je strašná věc a již jsem to nikdy nechtěl zažít. Hnusná doba....

3 | 0
PeTaX

Máte pravdu. Hnusná doba...
Já už to mám na tomto světě v podstatě spočítané, ale kdybych měl ještě nějakou perspektivu, šel bych odtud. Jenže už skoro není kam. Celý svět je nakažen progresivním socialistickým morem.
Paradoxně, možná do Afriky. I když tu si co nevidět přivlastní Čína.

2 | 0
Zdeněk

Ještě existuje vnitřní emigrace jako za komančů. Přestat sledovat internet, televizi, rozhlas, tisk a věnovat se koníčkům a rodině. Co jsem si všimnul okolo sebe tak to začíná dělat čím dál víc lidí. Není to sice všespasitelné, ale pro zdraví určitě prospěšné.

3 | 0
Borsuk

To se ale může člověk tak soustředěně věnovat svým koníčkům...až zjistí že je v lochu. Dnes ani netušíte, co zítra bude protiprávní.

0 | 0

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top