12denní lhůta

LIBOR ČÍHAL

Trump zkrátil termín pro uzavření dohody o zastavení palby na Ukrajině na 12 dnů a pokud k tomu nedojde vyhrožuje 100% clem na produkty odběratelských zemí ruské ropy. Jestliže před dvěma nedělemi mluvil o 50denní lhůtě a nyní to zkrátil na 10-12 dnů, svědčí to minimálně o chaosu v jeho hlavě. Houf evropskounijních kašparů a Zelenský to samozřejmě uvítali, EU je hlavním válečným paličem, je možné, že ve Skotsku hodili unijní pohlaváři přes palubu evropské obchodní zájmy za Trumpův příslib, že k Rusku přitvrdí. Trump říká, že je rozčarován Putinem, ovšem Ukrajina válku podle všeho prohrála, ale podněcovaná evropskounijními nulami má na jednáních v Istanbulu stejné požadavky jako kdyby válku vyhrála. Je zřejmé, že žádná jednání Ruska s Ukrajinou bez prostředníka nepovedou k cíli, nejnadějnějším prostředníkem na cestě ke kompromisu by byla Trumpova administrativa, která donedávna jednala objektivně.

Příjmy z exportu ropy a plynu tvoří 30 až 50% ruského rozpočtu, zdaleka největší část jde z exportu do Číny a Indie. Pokud by tyto země Trumpovu nátlaku podlehly, znamenalo by to mocný úder ruské ekonomice a Rusku by nezbývalo nic jiného než nějaké silné řešení. Zajímavou ruskou odpovědí by mohlo být raketové ostřelování dopravních cest Atlantiku, což by se dalo považovat za zcela legitimní odpověď na nelegitimní americký úder na ruské hospodářství. Západ by si uvědomil, že hrát vabank s jadernou mocností má špatné konce. I ten nejhorší scénář by měl reálný dopad až počátkem příštího roku a Rusko by mělo dost času radikálně posunout frontu. Podle ruské novinářské odezvy se Trumpova hrozba bere velmi vážně, svědčí proto i fakt, že prezident hrozbu zatím nekomentoval. Hlavní redaktor portálu Terra America a bývalý zástupce šéfredaktora Izvestií filozof a politolog Boris Mežujev se domnívá, že důležitým přelomovým bodem by mohlo být dobytí významného donbaského centra Pokrovska. Hrozilo by zhroucení celé fronty a Západ by musel začít seriózně jednat o kompromisu. V případě, že Čína ustoupí americkému nátlaku, bude Moskva čelit velmi složité situaci. Politolog soudí, že sekundární Trumpovy sankce na Čínu a Indii nejsou pravděpodobné, spíš jde o psychologický nátlak, skutečné kroky by mohly být jiné – hackerské útoky, sabotáže proti ruské dopravní infrastruktuře a provokace proti ruské dopravní flotile v neutrálních vodách. Biden by to nikdy neudělal, byl příliš opatrný.

Ochlazení vztahů obou prezidentů může mít neblahé konce. Trump v pondělí řekl, že Putina nechápe, domníval se, že to chce rychle ukončit, ale pokračuje dál v zabíjení. Podle experta na Rusko a profesora americké katolické uni Michaela Kimmage se zdá, že Putin a Trump se vzájemně dotkli svého ega. Trumpova opakovaná prohlášení o Putinově tvrdohlavosti ji ještě víc stupňují a situaci to víc vyostří. Někteří političtí analytici vidí ve zkrácení Trumpovy lhůty svědectví o hluboké krizi v Trumpově zahraničněpolitické strategii a nedostatek smyslu pro realitu. Může to být pravda, ale zatím má každý Trumpův krok dostatečnou sílu, aby přepsal minulé krize nebo je nahradil ještě většími. Trump si počíná jako hráč nějaké strategické počítačové hry, který když udělá chybu, hru restartuje, ale dělá stále stejné chyby. Snaží se aplikovat rychlou obchodní logiku na složitou geopolitickou situaci, kde motivy účastníků nejsou určeny pouze finančními schématy, ale také historií, kulturou a národní identitou. V tomto paradigmatu jsou jeho pokusy odsouzeny k neúspěchu. V Trumpově týmu jsou známky rozkolu, mluví se o tom, že viceprezident se v důsledku implikace v Epsteinově skandálu od Trumpa částečně distancoval. Trumpova nepředvídanost, která byla jeho silnou zbraní, v okamžiku když ztratila hlubší logiku se obrací proti němu samotnému. Na tomto pozadí se nejeví zkrácení lhůty pro uzavření příměří jako promyšlený tah, ale spíš se to podobá impulzívní reakci vyprovokované Leyenovou a Starmerem, kteří na okraji golfového hřiště intrikovali.

Italský generál a sloupkař v Analisi Difesa Maurico Boni píše v Il Sussidiario, že Trump podněcován americkými neocon začal Rusku vyhrožovat, ale nepřesvědčil. Tváří se tvrdě, ale v každém případě si dá velký pozor, aby nezničil vztahy s Ruskem. Pokud existuje skutečně nějaký nový prvek, mohlo by to být nahrazení Zelenského. Než nový ukrajinský prezident posoudí situaci, Trumpovi by to dalo čas vypracovat promyšlenou strategii k ukončení války. Trump je pravděpodobně obětí některých svých poradců, především senátora Grahama, kteří ho podněcují k tvrdým rozhodnutím. Trumpův krok implikuje extrémní opatření, ale podle generála je ve skutečnosti bezvýznamný. Potvrzuje to, že USA nemají strategii a žijí ze dne na den.

(21 votes, average: 2,90 out of 5)

Loading...