Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

Střípky (192)

★ Evropský parlament označil kontroly na hranicích za ilegální (Petr Robejšek) ★ Rezoluce nic neřeší (Miroslav Jahoda) ★ Strategie EU – kruh socialistické marnosti (František Matějka) ★ Česká EUrepublika (Tisková agentura Fejk ňůs) ★

Evropský parlament označil kontroly na hranicích za ilegální

Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní politiku odsouhlasil v pondělí návrh usnesení proti kontrolám uvnitř Schengenského prostoru. Jejich prodlužování označil za ilegální.

Poslanci požadují, aby se trvání kontrol omezilo na dva měsíce, místo současných šesti. A maximální délka jejich trvání by měla být pouze jeden rok a ne jako doposud dva roky.

Každý normální člověk ví, že Rakousko, Německo, Švédsko, Dánsko, Norsko a Francie zavedly kontroly kvůli přívalu migrantů a teroristické hrozbě.

Mám stále silnější dojem, že Evropský parlament ve svém současném složení představuje zdroj ohrožení občanů, které prý reprezentuje. A vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se na vytváření myšlenkového smogu, jakým je i pondělní usnesení, podíleli nebo s tím sympatizovali i někteří čeští europoslanci.

V minulosti již párkrát předvedli, že místo aby se zastávali zájmů občanů České republiky, tak podporují utopické představy salonní levice.

V květnu příštího roku se bude znovu volit Evropský parlament. Je jenom na nás, abychom do něj vybrali pouze ty politiky, u kterých máme naprostou jistotu, že pro ně na prvním místě stojí občané České republiky.

Petr Robejšek · FCB


Rezoluce nic neřeší

»Evropský parlament se chystá odsoudit rezolucí „nárůst neo-fašismu“ v Evropě.

Problém je v tom, že europoslanci používají definici fašismu na úrovni ideologie ÚV KSČ před rokem 1989. Tedy zjednodušeně — kdo je proti komunismu, je fašista.

Rezoluce zmiňuje spoustu útoků, které se v poslední době odehrály, útok na LGBTQI aktivistu v Aténách, organizace teroristické skupiny ve východním Německu, potyčku ve Španělsku mezi příznivci a odpůrci Franca, zákaz Nordického odporu ve Finsku nebo zavraždění britské političky Jo Cox.

Asi není sporu o tom, že došlo k násilným činům po celé Evropě. O čem by se ale dalo vést spor je, jestli to byli neo-fašisté a extrémní pravice.

K pojmu krajní/extrémní pravice asi tolik: je to nesmysl. Pravice požaduje co nejnižší zásahy státu do života občanů. Tudíž „krajní“ pravice je anarchokapitalismus, který chce stát zrušit a nikoliv nějací fašisté, kteří chtějí stát co nejsilnější. Opravdu nemám tento politologický blud rád.

K neo-fašistům. Neo znamená nový. Tudíž hledám pod tímto názvem nějaké obnovené následovatele totalitního hnutí, které vzniklo v minulém století v Itálii a rozšířilo se do Evropy. „Správný“ neo-fašista se projevuje tím, že požaduje silný autoritativní stát, zestátnění velkých korporací, obětování jednotlivce ve prospěch kolektivu, odstranění individualismu, volá po velkém vůdci.

Už jsem zmínil, že krajně pravicový nemůže být žádný aktér těch incidentů, které chce EP odsoudit. Anarchokapitalisté totiž vyznávají základní princip NEnásilí. Lze se ptát, jestli tam byla nějaká motivace neo-fašismem, mohli bychom například udělat průzkum, jestli dotyční četli nějaké projevy od Mussoliniho. To nelze vyloučit, ale nevím, jestli bych byl tak odvážný jako europoslanci, abych to bez předchozího zjištění tvrdil.

Jisté je jedno. Že toto usnesení případné neo-fašistické nálady neutlumí, ale posílí. Tím, že za neo-fašistu bude neodborně označen každý podle definice ideologického oddělení ÚV KSČ, dojde k tomu, že lidé, kteří jsou zatím pokojní se víc naštvou. Možná se někdo zradikalizuje. Zbytečně. Vytrvalé ignorování témat, o kterých lidé chtějí mluvit a pod záminkou neo-fašismu je jim v tom bráněno, povede ke skutečné radikalizaci opravdových fašistů.

A tomu musíme zabránit, ne nálepkovat každého, kdo nesouhlasí s euro-socialismem.«

Miroslav Jahoda, FCB


Strategie EU – kruh socialistické marnosti

Vítejte u našeho dalšího dílu překladu dění v Evropské unii do lidštiny. V březnu 2000 přišla Evropská unie s velkolepou Lisabonskou strategií. To byl šéfem Evropské komise italský levicový politik Romano Prodi. Cílem Lisabonské strategie bylo vytvořit z Evropské unie do roku 2010, to už bylo 8 let zpátky, „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“.

Tuto smělou desetiletku se nějak nedařilo naplnit, a tak ty cíle postupně revidovali, aby ji nakonec potichu uložili do šuplíku a dělali, že nikdy nebyla. Začali mluvit o nových impulsech a v roce 2010 přišli s novou strategií pod názvem Evropa 2020. To už byl šéfem Komise Portugalec Barroso. V mládí maoista a předseda Portugalské komunistické strany pracujících. Nakonec skončil u socialistů, protože Mao Ce-tung byl pravděpodobně asi už moc. Dozvěděli jsme se, že „krize zcela znehodnotila dosavadní pokrok“. Byly „odhaleny strukturální nedostatky Evropy“. „Globální problémy se zhoršují“ a Evropská unie si musí vytýčit ještě smělejší cíle. Museli jsme proto dokončit, cituji: „evropský výzkumný prostor, zlepšit rámcové podmínky, zahájit program evropských inovačních partnerství, posílit a dále rozvíjet úlohu nástrojů EU, museli jsme zajistit, zlepšit, klást, integrovat, dát větší důraz, prozkoumat, zahájit, zvýšit, vypracovat, usnadnit atd.“

Slyšeli jsme slova o tom, že „rok 2010 se musí stát novým začátkem“. Dozvěděli jsme se, že v průběhu posledních dvou let „přišly o zaměstnání miliony lidí“. Že po mnoho let prý „bude třeba nést tíhu vzniklého dluhu“, a že „naše sociální soudržnost je vystavena novým tlakům“. Prý také „vyšly najevo některé základní pravdy o výzvách“, kterým evropská ekonomika čelí. A že Evropa vyjde z hospodářské a finanční vyjde samozřejmě krize posílena. To byl ten rok 2010…

Dnes je šéfem Komise Lucemburčan Juncker, který ve své zemi vládl v koalici se Socialisticko-dělnickou stranou, a který se například zúčastnil slavnostního odhalení obří sochy Karla Marxe v Německu při příležitosti 200. výročí jeho narození. Mimochodem tu sochu zaplatila Čína. Tak si na to vzpomeňte, až budou mít v Bruselu zase řeči o lidských právech.

No a máme tu rok 2018. Lisabonská strategie už neexistuje a do konce strategie Evropa 2020 zbývají pouhé dva roky. A zatímco jinde ve světě jedou a rostou, v Evropské unii se členské státy dál zadlužují, nezaměstnanost řeší dotacemi na dluh a o nakupování státních dluhopisů eurozóny mají zájem snad už jen rotačky Evropské centrální banky. Vlastně zbývá už jen odpověď na otázku, jak se bude jmenovat nová strategie pro další desetiletku, a hlavně co všechno budeme muset z daní a nových dluhů vytvořit, reformovat, urychlit, předložit, rozšiřovat, vypracovat, přetvořit, možná i navrhnout a provést…, abychom znovu objevili kruh té socialistické marnosti.

No a přesně tohle je, mimo jiné, také Evropská unie. Děkuji za vaši pozornost a těším se u dalšího dílu překladu do lidštiny.

Autor: František Matějka, předseda Strany nezávislosti České republiky


Česká EUrepublika

Česká republika dnes slaví výročí vstupu do Evropské unie, od kterého uplynulo 14 let, 5 měsíců a 28 dní. Skoroprezident Jiří Drahoš udělí v Knihovně Václava Havla vyznamenání a slavnostně odhalí Lavičku Jeana-Clauda Junckera.

Česká EUrepublika, (fň!) — Celá země je dnes na nohou. Lidé všech barev, náboženského přesvědčení, etnického původu i sexuální orientace vyšli do ulic v modrých kostýmech se žlutými hvězdičkami, mávají modrými vlaječkami se žlutými hvězdičkami, z pouličních tlampačů z ní Óda na radost, pekaři upekli bruselské vafle a rozdávají je díky dotacím zdarma všemu lidu, pokrokové manželky, milenky a přítelkyně se dnes večer obléknou do bruselských krajek. Na 28. října připadá vzácný svátek, který je třeba důstojně, semknutě, tolerantně a solidárně oslavit. Právě dnes uplynulo 14 let, 5 měsíců a 28 dní od našeho vstupu do Evropské unie.

„Nejvyšší ústavní činitel slušnosti“ Jiří Drahoš dnes ve svém vystoupení v Knihovně Václava Havla veřejně poděkuje Emmanuelu Macronovi a Angele Merkelové za to, že obě jejich země souhlasily s přijetím do velké evropské rodiny. „Chtěl bych tak nějak slušně vyjádřit dík Francii, Německu a dalším západoevropským zemím, které nás přijaly mezi sebe a zacházejí s námi jako rovný s rovnými. Oceňuji, že nám vůbec nedávají najevo, že jsme východoevropský póvl, vůbec nikdy na nás ničím netlačí, nementorují nás, nevyvyšují se nad námi, nevyhrožují nám a mají s námi tak obrovskou trpělivost,“ píše se ve slušném projevu paní Drahošové.

Vrcholem jeho vystoupení bude symbolické přejmenování Pražského Hradu na Bruselský Hrad a slavnostní odhalení Lavičky Jeana-Clauda Junckera. „Je známo, že předseda Evropské komise pracuje do noci a poté si s lahvinkou jablečného moštu chodí relaxovat na lavičku do parku poblíž sídla Evropského parlamentu, která je pojmenována po italském komunistovi Spinellim. Sedí, promlouvá s Marxem a krmí neexistující holuby. Odhalením jeho lavičky mu chceme vzdát hold a naznačit, že minimálně stran obliby jablečného moštu má mnoho společného s Václavem Havlem,“ uvedl velmi slušně Drahoš.

V Knihovně Václava Havla také skoroprezident Jiří Drahoš udělí vyznamenání skutečně těm, kteří si jej zaslouží. „Vyznamenání dostane bývalá členka Italské komunistické strany, obdivovatelka mírotvůrce Arafata a současná ministryně zahraničí EU Mogheriniová, stejně jako bývalý maoista a někdejší dvojnásobný předseda Evropské komise Barroso. Ocenit chceme také aktivistku Moniku Petani, která neváhala ukázat přímo v katedrála sv. Víta své poprsí. V neposlední řadě z mých skoroprezidentských rukou převezme státní vyznamenání Angela Merkelová. Za to, že je, byla a bude,“ prozradil nejslušnější skoroprezident, jakého kdy naše vlast měla.

Tisková agentura Fejk ňůs · FCB

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 119 × | Prestiž Q1: 6,43

+9 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Střípky (192)

Žádné komentáře

top