Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 3 min.

Sedni. Lehni. Přines. Zůstaň. Tak je hodný!

Není nad to, když mají věci řád. Když už v podstatě předem víte, jakou reakci vyvolá určitá akce. Jako třeba při výcviku psa. Nebo když dostanete s fanfárami něco málo přidáno a vzápětí je vám suše a zcela bez fanfár všechno masivně zdraženo.

Až do teď nebylo slyšet nic jiného, než jak se máme výborně, výborněji, nevýborněji. Průměrná mzda — to je ta záhadná cifra, na kterou vždycky Augustová v televizi hrdě ukazuje a o které si většina nechává zdát — raketově stoupala a dosáhla už téměř německého životního minima. Důchodci díky tomu boomu dostali ke svým almužnám přidáno celých čtyřicet korun. Mohli si tedy týdně přilepšit čtvrtkou chleba navíc, což s tou původní čtvrtkou znamená, že mají díky naší západně od východu pevně ukotvené vládě na týden už celou půlku suchého chleba.

Až pak někomu z vládního píáru došlo, že ti staří darmožrouti bohužel díky absolutní nekompetentnosti minulých vlád a Kalouskovi stále disponují volebním právem a je jich už příliš mnoho. Tudíž se jim s patřičně velkou mediální slávou přitlačilo ještě pár stoveček z hromady, vymačkané zajišťovacími příkazy z možných budoucích daňových podvodníků, načež si ti, kteří jim těch pár grošů milostivě usypali, přidali o velice dost víc, než je průměrný důchod. Aleluja! Hosana!

No, a teď, milí konzumenti, aby se nám to kyvadlo hojnosti nevychýlilo z rovnováhy příliš a taky abyste se moc nezpovykali tím, že si poprvé v životě jste schopni něco ušetřit, si to naše neviditelná ruka trhu vezme zase všechno zpátky. Tedy pochopitelně pouze od průměrných pracujících a od důchodců.

Ti, co si právě přidali 20 % z vašich peněz k těm vašim penězům, které si už sami sobě velkoryse vyplácejí, mohou být v klidu. Jako každý, kdo bere sto tisíc měsíčně. To potom tyto drobné výkyvy cen neřešíte — jako třeba, že jedno máslo stojí tolik, co ještě nedávno dvě — v klidu si lebedíte u bazénu s vdovou Klikotovou a zasněně dumáte o tom, jak je ten kapitálizmus s lidskou tváří úžasnej.

Ale já to chápu. Lidi, co mají něco nasušeno ve strožoku, jsou totiž pro stát skoro stejně nebezpeční, jako lidi, co dokážou přemejšlet. Nebo skoro jako vlastníci zbraní. Neřku-li jako ti vyložení asociálové, co dokonce nemají ani hypotéku.

Finanční nezávislost totiž dává občanovi… nezávislost. A nejenom finanční.

A nezávislost v jakékoliv formě je úplně to poslední, co chtějí moderní, liberálně demokratické státy a korporace u občanů vidět. Protože jen plně závislý občan je řádný občan. A jenom řádný občan dělá v první i poslední řadě pouze to, co se mu řekne. Protože nemá na výběr.

Sedni. Lehni. Přines. Zůstaň. Tak je hodný!


P.S. V titulku výše zmíněného článku na Hovinky.cz se mimo jiné píše, že „Češi si s tím hlavu nelámou“. Myšleno se zdražováním. Myšleno, že jako ti nezodpovědní lehkomyslníci své díky Evropské unii velké výplaty pokaždé do posledního fufníku rozházejí za kaviár a božolé, díky čemuž zejí jejich konta prázdnotou. A díky čemuž budou mít vlastní vinou příští rok z vedlejších efektů působení zákonitostí tržního prostředí hlavu v pejru.

No, to nepochybně budou. Kromě finanční negramotnosti se ale jako vysvětlení tohoto faktu nabízí ještě jeden důvod.

Že své těžce vydělané peníze nerozfrcávají, protože navzdory tabulkám České televize prostě nemají ani při nejlepší vůli, co rozrfcávat. Protože navzdory tabulkám ČT žijí neustále víceméně z ruky do huby. Protože jakékoliv zvýšení ceny čehokoliv, pro ně díky jejich navzdory tabulkám ČT stále žebráckých platům představuje problém už řadu let. Protože brát zhruba třetinu německé mzdy a platit téměř za vše plné německé ceny, je velice zábavné a velice vás to zocelí.

A proto si nejspíš ani s tím avizovaným megazdražováním Češi „hlavu nelámou“.

Píše LuLina na nonserviam.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 154 × | Prestiž Q1: 8,56

+14 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Sedni. Lehni. Přines. Zůstaň. Tak je hodný!

Žádné komentáře

top