Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku: •  

Doba „demonstrovací“ aneb Co všechno může být politický akt

Žijeme ve zvláštní době, kdy z každého aspektu našeho životního stylu děláme politickou demonstraci. Jste líná holit si podpaždí? Fajn! Neholte se, vyfoťte se na sociální sítě a začněte tvrdit, že neholení se je nová móda. Prostě udělejte ze svého podpaždí kampaň a politickou záležitost.

Nebo z trochu obskurnějšího soudku — nestyďte se za svou periodu! Nepoužívejte menstruační pomůcky a foťte se na Instagram s krvavým klínem. Zdá se vám to jako hloupý výstřelek znuděných amerických feministek? Máte pravdu. Ale jen částečně! Móda dělat z běžných a ryze soukromých záležitostí politickou manifestaci už dorazila i k nám…

Těžko říct, co je hlavní příčinou tohoto jevu… Zda je jí míra současného západního blahobytu, který je už tak velký, že nám umožňuje řešit jako nejzásadnější kauzy dne ty největší banality. Možná za to může rozvoj sociálních sítí, kdy je nesmírně jednoduché odhalovat soukromí, podpaží i klíny a tvářit se, že tím měníme svět, boříme tabu a děláme revoluci. A dost možná ani žádná hlavní příčina neexistuje a jedná se jen o souhrn osobnostních rysů těch, kteří ke svému uspokojení neustále potřebují zbytku společnosti demonstrovat něco, co může být zbytku společnosti úplně „buřt“ (a také často je).

Jisté je, že zatímco do nedávna jsme podobných výstřelků byli v našich zeměpisných šířkách ušetřeni, od minulého týdne tu máme vlastní autentickou politickou „demonstračku“ — veřejné kojení na pobočkách jedné nejmenované banky.

Nebudu se pouštět do rozboru kauzy, která ke kojícímu šílenství vedla. Nebyla jsem u toho fyzicky přítomná, a tudíž nevím, a ani nemohu spolehlivě vědět, zda celá kauza probíhala skutečně tak, jak bylo prezentováno. Jisté ale je, že banka není veřejný prostor. Je to prostor soukromé společnosti a soukromá společnost si na místě, za které platí nájem, může určovat svoje podmínky a svá pravidla. Ten, komu se ony podmínky a pravidla nelíbí, má na oplátku vysoce elegantní možnost jít zcela svobodně tam, kde mu podmínky vyhovují lépe.

Možná to bude pro představitelky uskupení „Kojící guerilla“ poněkud šokující, ale odejít od banky, jejíž jednání se mi nelíbí, je daleko efektivnější forma trestu, než svolávat matky s kojenci k demonstrativnímu kojení na pobočkách — kam nakonec stejně téměř nikdo nepřijde. Banku to totiž nepoškodí (naopak z toho má kvalitní PR) a zúčastněným kojencům (o které by mělo při kojení jít především nebo ne?) to vůbec nijak nepomůže.

Na soukromých subjektech si nemohu vynucovat práva, která nemám, ale mohu využít práva je ekonomicky potrestat, pokud se mi jejich chování nelíbí. Až takhle jednoduché to je. Tím spíš, že kojení není politický akt! Je to způsob, jak uspokojit nejzákladnější biologickou potřebu dítěte. Ani biologické potřeby nejsou žádný subjekt politické demonstrace. Jsou něčím, co člověk potřebuje, aby mohl fungovat. Tečka, konec senzace, prsa zapnout do halenky a rozchod!

Píše paní Karolina Stonjeková na prima.iprima.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 162 × | Prestiž Q2: 12,35

+20 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Doba „demonstrovací“ aneb Co všechno může být politický akt

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top