Štítky článku: •  

Týden dotací ve sněmovně

Uplynulému týdnu bezpochyby dominovala velká demonstrace na Václavském náměstí. Ale jsme parlamentní demokracií a vlády se u nás svrhávají v parlamentu, nebo samy dávají demisi, když většinu v parlamentu nemají.

A v parlamentu zabraly minulý týden polovinu času dotace. Nejprve dotace pro premiéra a jeho firmy (to bylo částečně společné téma s demonstrací) a v pátek „investiční pobídky“.

Řekl jsem, že „dotace jsou zlo; dotace jsou korupce; dotace vznikají tak, že seberete peníze tvrdě pracujícím lidem“. A že evropské dotace je to samé, akorát k tomu můžete dostat bonus — Evropský audit.

Patřil jsem k těm (a nebylo nás moc), kteří kritizovali dotace jako princip („Normální je pracovat, nikoli čerpat.“), nikoli to, zda je dostal pan AB nebo pan BA neb pan CD. Pokaždé špatně. Ostatní opoziční poslance na tom vzrušoval jen ten jeden dotovaný pán, ale to je česká politika.

Trochu to rozvinu. Něco dotovat nebo podporovat z veřejných zdrojů — je normální. Stát má nějaké výdaje. Dotuje školy, protože většina škol je státních a zadarmo. Dotuje nemocnice. Policisty, protože ti si na sebe nemusí vydělat pokutami (i když to někdy tak vypadá), ale jejich práce je dotována ze státního rozpočtu. Taky třeba dotujeme staré lidi, kteří se již pro republiku napracovali dost, a je to správné.

Proč se nám to u důchodců tak líbí? Důvodů je víc, ale jeden z nich je, že jsou podporováni zhruba všichni stejně. Jasně, kdo měl větší příjem — má trochu vyšší penzi, ale je na to nějaký výpočet pro všechny stejný.

Kdyby se české důchody vyplácely stylem, že drtivá většina penzistů nedostane nic a pár nejbohatších nebo nejagilnějších dostane 700 tisíc na měsíc — lidi by zuřili. A právem.

Neboli pokud jsou dotace pro všechny stejné, neadresné, nejsou ve stylu někomu hodně — jinému nic, pak to může fungovat (když je dostatečně bohulibý účel).

Podobný případ jsou školy. Donedávna dostávaly školy stejnou částku na jednoho žáka. Spravedlivý, jednoduchý systém. (Systém tedy byl torpédován kraji, které sanovaly své poloprázdné školy, ale to je na jiný komentář). Teď je nový model financování, o 44 % dražší (desítky miliard) pro stát a školy peněz mít víc nebudou. Ty úspěšné a plné určitě ne.

Když jsem byl mladý učitel a mladý ředitel — dostávaly školy od českého státu (prostřednictvím okresních úřadů — nebyly žádné kraje) dotace na investice. Všichni stejně podle velikosti školy. Ředitel to dostal a rozhodl se, zda postaví atletickou dráhu nebo chemickou učebnu nebo koupí nový nábytek. To byl ráj. Pak tento systém skončil a nyní školy nedostávají nic, ale mohou si „žádat o projekty“. To je strašlivě nehospodárné, byrokratické. Z hlediska Komenského je lepší ředitel na vesnici, který jde s dětmi ke krmelci do lesa na geografickou vycházku než ouřada zpocený u počítače při vyplňování 45stránkové žádosti. Dotace pak dostávají jenom někteří. Ti ostatní jsou chudší. Měli si taky požádat — řekne jim zřizovatel.

Jenže třeba já nešel studovat na učitele, abych vyplňoval papíry. Abych žádal. Myslel jsem, že mě bude bavit učit studenty matiku a zeměpis (a byla to pravda). Ředitel se má jít podívat se školníkem na nové kytky u vchodu, pak na prvňáčky, jak jim jde čtení, pak jít na hospitaci do septimy a vůbec vést svoje lidi. Má to být „řídící učitel“.

Koukám, že jsem odbočil. Tak ještě pár slov k investičním pobídkám. Zde je flagrantní, že jde o transfer od chudých lidí a malých firem — k firmám velkým, často zahraničním. Často tak velkým firmám, že mají větší obrat než Česká republika rozpočet. Dotují se různé sklady a montovny v oblastech, kde je třeba skoro nulová nezaměstnanost. Firma má třeba milion na pracovníka pobídku od státu. Vysaje pracovní trh v místě a ještě doveze Bulhary a Rumuny, kteří pak skoro celou mzdu pošlou domů. Firma pak celý zisk vytáhne pomocí dividend taky mimo ČR.

V pátek jsme proto chtěli investiční pobídky zrušit zákonem (resp. pozměňovacím návrhem). Pro ale byla jen ODS (krom poslankyně Mauritzové + 3 další se vypnuli), SPD, 2 Piráti (Vymazal a Třešňák), poslanec Pávek (STAN) a nás 5 „zatím nezařazených“. 45 hlasů — ani ne čtvrtina sněmovny. Potřeba bylo 88 hlasů při 175 přítomných.

Proti byli všichni komunisté, socialisté, anonisté, topkaři (Feri a Schwarzenberg se vypnuli a nehlasovali), lidovci a 19/21 Pirátů.

Aspoň při hlasování Markéta Vondroušová vyhrála tiebreak a tím i semifinále. Jinak smutný.

Píše pan VKml. na Novinky.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 130 × | Prestiž Q2: 13,08

+17 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top