Štítky článku: •  

Když dochází státu peníze, přijde na řadu zvůle úředníků…

… a musí je někde sehnat. A protože šetřit neumí, navíc svou sociální politikou shánějící budoucí voliče je nejjednodušší rozdávat ze společného, bude vždy pokladna trpět nedostatkem.

Vláda ANO a ČSSD je postavena na obrovském rozhazování, především sociální demokraté jsou jako utržení ze řetězu. Ač samotní ve svém stranickém měšci nic nemají a odmítají doplatit dluh dědicům advokáta Altnera, ze státního by rozdávali do aleluja. To proto, že v okamžiku opuštění svých pozic v Parlamentu a Senátu ČR budou na nejlepší cestě ukončit činnost. Takže se hodí každý hlas.

Babiš si uvědomuje, že bez ČSSD vládnout momentálně nemůže, takže je třeba obětovat část svých představ. Nástrojů, jak rychle doplnit kasu, je více. Protože šetření jsme již zamítnuli, nynější politické elity nejsou dobrými hospodáři, jsou další možností státní úvěry. Žít na dluh je velmi dvojsečné a zadlužování se může být trnem v oku opozici, takže se s tím musí opatrně a v řádech, které budou ochotni poslanci schválit. Což není takové číslo, aby rozhazující vládě stačilo. Navíc zadlužování budoucích generací je nebezpečné.

Dalším nástrojem je vybírání poplatků. V tuto chvíli se dostáváme ovšem do situace, kdy se peníze dostávají přímo z obyvatelstva. Navýšení úrovně poplatků za cokoliv však není tím, co by pokladnu zachránilo. K tomu nepomůže ani například razantní zvýšení cen za používání dálnic kamiony či podobné tahy, protože jde o dlouhodobý výběr, který se projeví až časem. Dostatečnou záplatou není ani vydávání licencí na různé činnosti, protože už tak přetéká trpělivost společností s tím, jak vlády ožebračují některé firmy, navíc jde pro rozpočet o nevysoké částky.

Takže co ještě vyzkoušet? Co by mohlo pořádně nahlas zacinkat? Na řadě jsou daně. Ty se dají zvýšit a na cokoliv. Nejvýhodnější pro stát bývá samozřejmě danit to, co je denní potřebou. U tabákových výrobků a alkoholu to lze snadno zdůvodnit ochranou zdraví, takže se zdražuje a zdražuje. Co dále? Vše kolem aut a dopravy. Jezdit se musí, takže palivo a dálniční poplatky jsou vcelku logickým cílem pro státní úředníky-zloděje.

Dalším bodem zájmu je bydlení. Přestože nájmy jsou už poměrně vysoké, vše, co patří do soukromého vlastnictví a prošlo x stupni zdanění, lze ještě jednou nějak zatížit. Takže plaťte za to, že něco máte. Dům, byt, pozemek, chatu, zahradu. Jenže přiznání jednou za rok není průběžným zdrojem, takže to vládě moc nepomůže. To samé platí u daní ze zisku. Co tedy dále? Zvednout ceny energií, přitlačit na mobilní operátory, pohrát si s potravinami. Pořád málo? Peníze je třeba hned.

Ministerstvo financí má skutečně kvalitní nářadí. Tím jsou finanční úřady. Jejich činností je především kontrola podnikatelské sféry. Od nástupu Babiše se mnohé změnilo. Nejdříve byla znásobena pracovní síla, vzápětí byli očerněni podnikatelé. Sám předseda vlády prohlásil, že střední a malé podnikatele země nepotřebuje. Takže je začal ždímat. Lidem zaměstnaným státem či v soukromých subjektech se to možná zdá jako v pořádku, nicméně ti, kteří se v poslední době setkali s pracovníky finančního úřadu při kontrolní činnosti, jsou šokováni.

Vzhledem k tomu, že slušní lidé již dávno opustili své kanceláře spadající pod Ministerstvo financí, ten zbytek, který zůstal, stojí opravdu za to. Příkaz shůry je jasný. Je třeba vybrat co nejvíce. Jak tedy probíhá kontrola? Zpočátku vcelku běžně. Sice Vás překvapí, že Vás svěřili pobočce z druhého konce republiky, ale je to právo státu, takže v pořádku. Započne kontrola, předáte potřebné dokumenty a čekáte na požadavky příslušného úřadu. Sice po Vás chtějí, abyste k nim přijeli, Vaše právo je však toto odmítnout, takže se dostaví k Vám. A pak to začne.

Požadavky na další podklady se zvyšují, postupně jsou Vámi dodané vyřazovány jako nedůvěryhodné a nakonec se dozvíte, že jste po celé kontrolované období nic nedělali, respektive Vám jsou vyjmuty všechny náklady. Nikoliv to, z čeho jste daně povinni odvést. Na dotaz, co dotyčný úředník považuje za důkaz o skutečném průběhu akcí a obchodů, Vám je odpovězeno, že v podstatě nic. Takže písemné dokumenty, fotografie z místa podnikatelské činnosti, účetní materiály, záběry kamer, to vše není dostatečný důkaz toho, že jste činnost prováděli. Výslech svědků? Na to je Vám odpovězeno, že mohli být zmanipulovaní.

Načež Vám je doručeno rozhodnutí či výměr doplatku. Úředník sedící za stolem kdesi na malém městě Vám začne diktovat, kolik jsou ceny obvyklé, kolik můžete vydělávat na transakci, či si za ni účtovat. Vysvětlí Vám, že byznysu nerozumíte, takže si nemůžete dovolit překročit mantinely, která Vám ve své vizi předurčil. Ač jste při zaměstnávání lidí nepřekročil zákony, je Vám arogantně vysvětleno, že takto tedy ne. Chcete se postavit jeho názorům? Právník FÚ Vám v klidu řekne, že Vám zničí firmu a skutečně.

Nezaplatíte napoprvé, vzdorujete, argumentujete, pozvete úředníka na stavbu či probíhající reklamní akci, není Vám to nic platné. Čeká Vás další kontrola na jiné období, přičemž první běží dále. Chcete se bránit dále? Ok, zkuste to. Bude li stát chtít, právě jste skončil. Můžete vyrábět, obchodovat, pohybovat se v reklamě, pronajímat, stavět. Můžete cokoliv, ale jen tak dlouho, dokud budete bez námitek platit, co si stát nadiktuje. Že neprávem? Koho to zajímá, když stát potřebuje. A že ti největší vyvádí zisky, pobírají dotace, perou zisky přes korunové dluhopisy, mají sídla v daňových rájích? Ano, jsou to právě ti, které dle Babiše stát potřebuje nejvíce. Jenže, peníze se ždímou z jiných. Jste to právě Vy.

Pokud ráno vstáváte brzy proto, abyste celý den přemýšleli, jak své podnikání udržet při životě tak, abyste nebyli na státu závislí, možná i trochu slušně vyděláváte, máte ve firmě majetek, pak jste to Vy, kdo je první na ráně jdoucí od finančáku. Upřímně, opravdu věříte ve spravedlnost, kterou by poté měly chránit naše soudy? Ony ty neziskovky, umělci, sociální almužny a sliby, které byly rozdány v období před volbami, dotace do tunelů typu solární elektrárny, biopaliva a podpora některých zemědělců něco stojí. Kde vzít a nekrást? A tak stát klidně okrádá.

Nejde o ojedinělý případ, v poslední době Vám účetní firem a daňoví poradci potvrdí, že od nástupu Babiše a především Aleny Schillerové se činnost finančních úřadů stala skutečnou černou můrou i těch nejpoctivějších podnikatelů. Těch, díky nimž dosud ekonomika dýchala a společnost fungovala. Kde bude stát brát, až tato vrstva zmizí? Kdo bude další na řadě?

Uvádí server inadhled.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 180 × | Prestiž Q1: 10,08

+18 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top