Štítky článku: •  

Zde levice, tam pravice, aneb Zboží s prošlou záruční lhůtou

„Levice umírá,“ stěžuje si v 37. čísle týdeníku Respekt pan Erik Tabery, dodávaje: „A je to špatně.“ Nuže, jestli je to dobře nebo špatně, k tomu bych se zdržel komentářů; v každém případě se však levicovost jako politicko-společenský postoj přežila.

Pan Tabery si všímá, že ústup levicovosti — cituji — kopíruje dobu, kdy se na scéně objevil Andrej Babiš, jenže ústup je pozorovatelný i v zemích, kde žádných Babišů není, jak sám mohu co německý občan a daní plátce svým svědectvím doložit.

Ono se toho přežilo víc, včetně starodávného dělení politické scény — zde levice, tam pravice. Abychom si uvedli příklad: jednou ze stěžejních otázek dneška, ne-li úplně nejstěžejnější, je hromadná migrace z podvyživených končin Afriky a Asie do úživnější Evropy. Kdo jest ducha ušlechtilého, spatřuje v houfech běženců kulturní obohacení, čerstvou krev v žilách unavené Evropy, kdežto obecnější lid si žbrblá pod nosy něco o sakramentských potížích, co jich z té patálie vyplývá a ještě vyplyne, a kdo má, krucinál, celý ten tyátr platit… V tom je obtížno hledat nějakou levicovost nebo pravicovost, třebaže se leckdo snaží, seč je, nacpat obavy z přílivu migrantů do pravicového pytle, a ještě ho pro větší názornost přetřít nahnědo.

Levicovost, vyjádřená různými odrůdami socialismu, má dny své slávy za sebou. Usilovala o vyrovnání sociálních rozdílů, což mohlo mít svůj smysl v době, kdy společnost byla rozdělena obtížně překročitelnými bariérami původu a majetku. Dnešek skýtá každému dostatek možnosti uplatnit své nadání a odbornou kvalifikaci; a chybí-li komu tyto předpoklady, také nezahyne, ale svěří se do péče státu s jeho sociálními programy. Mnohdy bývá výhodnější pobírat podporu v nezaměstnanosti než plat za níže honorovanou práci; a stačil-li kdo naplodit houf dětí, na něž všechny také pobírá podporu, nepotřebuje se o žádnou práci ani pokoušet. Což vida občan pracující a daně odvádějící, jeví sníženou náklonnost k ideám sociálním, jak je znát mimo jiné i na volebních preferencích: strana sociálně demokratická, kdysi bezkonkurenčně v čele názorového spektra, zaujímá v odhadech průzkumných agentur (jež jest ovšem dlužno bráti s rezervou) v nejlepším případě třetí, mnohdy až páté místo. Jakáž pomoc, tak je tomu vždy: cíle dosaženo, naléhavost se vytrácí.

Co se ovšem nevytrácí, je vrstva lidí se světaspásnými sklony, takoví však už nehledají své naplnění v otázkách sociálních, nýbrž ve starostech o životní prostředí. Na vysoké místo volebních preferencí se tak propracovala strana Zelených; nicméně bych soudil, že trvalým favoritem voličského lidu se také sotva stane, majíc na všechny současné potíže pouze jeden recept — zdanit, omezit, zakázat, až si u veřejnosti a dokonce i v tisku vysloužila přízvisko Verbotspartei (zakazovačná strana).

Zdaněn je německý občánek i bez ní nad všechno pomyšlení, a omezen nejrůznějšími zákazy a příkazy jakbysmet; i nevím, jak dlouho se ještě mohou Zelení vézt na vlně popularity. Blíží se den, kdy místo rozdílení šafářských rad budou nuceni převzít část odpovědnosti vládní; i lze počítat s tím, že v konfrontaci s politickou skutečností vlna popularity znamenitě zploští. A jiná možnost není v dohledu.

Paní kancléřka Angela Merkel nemohouc vládnout pouze s podporou vlastní partaje, nucena je slepit nějakou koalici; a jelikož na sociální demokraty není z výše uvedených důvodů spolehnutí, Svobodní demokraté se klepou kolem svých pěti procent, a než vstoupit do koalice s ostrakizovanou stranou AfD, to radši s ďáblem rohatým a ocasatým, jiný výběr jí nezbývá. I jsem docela zvědav, jak a za jakou cenu z toho dilematu vybruslí.

Ostatně nejen ona. Vše nasvědčuje, že náš západní svět nastupuje do historické etapy poznamenané starostmi o zachování vlastní civilizační identity v přílivu cizího, s jeho hodnotami nekompatibilního, nezřídka nepřátelsky naladěného živlu. V tom střetu pozbývá smyslu starodávné schéma zde levice — tam pravice, jakkoli mnozí ze setrvačnosti po této slepé koleji jedou a bezpochyby ještě dlouho pojedou.

Hannover, 4. října 2019

Píše pan Luděk Frýbort na NP

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 178 × | Prestiž Q1: 6,15

+7 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top