IVAN DAVID
Evropané volají po zvýšených sankcích a vojenském tlaku na Rusko. Americká vojenská expertka Jennifer Kavanaghová se domnívá, že jde o špatnou strategii.
- Článek Simona Zeise pro Berliner Zeitung
Málokdo věřil, že Vladimir Putin po pondělním telefonátu s Donaldem Trumpem vyhlásí na Ukrajině příměří.
Koneckonců, pozice mezi Ruskem a Ukrajinou a jejich evropskými spojenci jsou příliš vzdálené. Moskva trvá na tom, aby čtyři ukrajinské oblasti nárokované Ruskem a Krym byly uznány jako ruské území a aby Ukrajina byla vojensky neutrální. Kyjev a Brusel počítají s pokračováním nepřátelství a sankcemi proti Rusku, aby donutili Moskvu ustoupit.
Bylo by chybou, kdyby Trumpovi doporučovali klást maximální požadavky, píše americká bezpečnostní expertka Jennifer Kavanaghová v nedávné analýze.
Okamžité příměří by bylo žádoucí, ale nepravděpodobné, a proto by nebylo dobrým cílem dnešního telefonického rozhovoru mezi oběma hlavami států.
„Trump by se měl místo toho zaměřit na spolupráci s Putinem na opatřeních, která mohou dva vůdci přijmout, aby zajistili pokračování rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem,“ píše Kavanaghová, která pracovala mimo jiné pro RAND Corporation a v současnosti je ředitelkou vojenských analýz v think-tanku Defence Priorities.
Americký prezident by se měl vydat jinou cestou než Evropané. „Měl by se zdržet hrozeb nátlaku a znovu potvrdit ochotu USA podpořit vyjednávání, až nadejde správný čas,“ pokračuje Kavanaghová. „Zároveň by měl usilovat o Putinův závazek udržovat přímou komunikaci mezi Ruskem a Ukrajinou. I když by tento výsledek byl méně triumfální, než by si Trump mohl přát, tento přístup by měl připravit půdu pro trvalý mír.“
Okamžité a bezpodmínečné příměří by bylo překvapivé i z historického hlediska, vysvětluje vojenská expertka. „Řešení tvrdě vybojovaných konfliktů, kde neexistuje jasný vojenský vítěz, často vyžaduje mnoho kol jednání spolu s trvalými boji, než je dosaženo dohody. Korejská válka skončila až po 158 schůzkách za více než dva roky. Jednání o ukončení války ve Vietnamu trvala přes pět let a zahrnovala několik různých mírových návrhů, než byly dohodnuty konečné podmínky.“
Místo aby se Trump a jeho poradci soustředili na požadavek okamžitého příměří, měli by Ukrajinu a Rusko požádat, aby předložily své vlastní mírové plány, píše Kavanaghová.
Kyvadlová diplomacie v posledních dnech nabírá na obrátkách: Poté, co se v pátek poprvé po třech letech sešla ruská a ukrajinská delegace k jednání v Istanbulu, setkali se americký viceprezident J. D. Vance a americký ministr zahraničí Marco Rubio s ukrajinskou delegací vedenou prezidentem Zelenským.
Bylo to první setkání od skandálu v Bílém domě na konci února. Ukrajinská vláda chtěla zajistit, aby rozhovory mezi Putinem a Trumpem nevedly k definitivním závěrům, Ukrajina to nemůže přijmout, řekl americký diplomat listu Wall Street Journal.
Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij prý v pátek v Istanbulu zdůraznil, že válka na Ukrajině může trvat dlouho, a připomněl 21 let trvající boj mezi Petrem Velikým a Švédskem. „Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat jeden, dva, tři roky – jak dlouho to bude třeba. Bojovali jsme proti Švédsku 21 let.
„Jak dlouho jste připraveni bojovat?“ řekl prý ukrajinské delegaci za zavřenými dveřmi, jak řekli vyjednavači z Kyjeva britskému Guardianu.
„Trump by nakonec mohl navrhnout, aby jeho tým a Putinův tým začaly brzy plánovat osobní schůzku,“ radí vojenská expertka Kavanaghová. Tento přístup by měl dvě výhody: „Zaprvé by vytvořil podmínky pro budoucí úspěšné přímé rusko-ukrajinské rozhovory. Nakonec tato cesta nabízí nejlepší šanci na trvalý mír, který by byl akceptován oběma stranami a nebyl vnucován zvenčí. „Zadruhé by to usnadnilo další zlepšení americko-ruských vztahů – další prioritu Trumpovy administrativy – tím, že by signalizovalo, že Washington považuje Moskvu za důležitého partnera při řešení konfliktu.“
FB
(9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
No v podstatě má Kavanaghová pravdu ale, neměl by se spíše Trempík zabývat politickou situací na Ukradině? Prezidenta tam nemají už rok, politická garnitura složená z nacistů, s kým má v takovém případě Putin jednat? Vždyť situace je stejná jako 45tém. Kapitulace, neb kdo má právo podepisovat za Ukradinu.
Americká vojenská expertka povídá…….
Na světě je aktuálně asi osum miliard vojenských expertů a někteří z nich
neslyší, nevidí a nevnímají o co jde a co v této souvislosti Putin stále říká.
Tak pan autor správně vyzdvihl informací že agresor nikdy nedovolí Ukrajině být svobodná a zvolit si cestu do Evropy, protože ta jeho diktatura a pozabíjená opozice by otevřela oči zotročeným ( ale zřejmě vyhovující) že to jde i bez biče brutální policie za slovo válka. No a mladí žoldáci a vrazi si rádi přivydělají a zajistí svoje rodiny. Ne prací samozřejmě, ale zabíjením v sousední Ukrajině. Tolik by si prý nevydělali za celý svůj život. Takže carevič se může křenit a miliony chudáků z různých zapadákovů se jen hrnou. Takže jich bude dost i na 50 roků.
cely problem predsa spociva v tom, ze je dost otazne, ako dlho to Ukrajina vydrzi. EU dochadzaju zbrane a nahrada tak skoro nepride (nedavno priznal Macron, ze co mohli, uz UA dali), USA budu potrebovat to co maju jednak pre seba a jednak pre pripadny konflikt s Cinou, UA musi mobilizovat 18-25, teda generaciu, ktora este nemala deti a ktora ak bude zlikvidovana v boji, tak cela Ukrajina bude neviem pre koho, aj ak by Putin neprekrocil jej zvysne hranice. Aky potom cely ten boj bude mat zmysel? Utecenci sa nevratia do krajiny, kde bude rozvratena ekonomika a infrastruktura a kopa byvalych vojakov s posttraumatickou poruchou.A pochybujem, ze UA to este dalsie dva roky vydrzi