Americké soudy ztratily možnost blokovat Trumpovu vládu

Jedním ze způsobů, jak se Demokratická strana snaží zabránit Donaldu Trumpovi v implementaci jeho volebního programu, jsou žaloby podané u liberálních federálních soudů.

Hra o čas

Žaloba napadne nějaký prezidentův exekutivní příkaz a požádá soudce o vydání takzvaného předběžného opatření, které pozastaví jeho platnost. Je to hra o čas. Může trvat dlouhé měsíce nebo i roky, než je spor o konkrétní příkaz prezidenta rozhodnut příslušnými soudy, včetně odvolacích řízení. Do té doby nemůže prezident prosazovat svůj program, a pokud se jedná o příkaz, který vydal v druhé polovině svého čtyřletého období ve funkci, je možné jej efektivně zablokovat do nových voleb.

Již během Trumpova prvního funkčního období vydali soudci 64 předběžných opatření, kterými pozastavovali platnost jeho rozhodnutí. Barack Obama čelil během osmi let své vlády 12 předběžným opatřením, jeho předchůdce, republikánský prezident George Bush, šesti.

Inovativní výklad práva

Kritici tohoto postupu namítali, že pozastavení platnosti prezidentova příkazu, které může vydat jeden soudce bez jakéhokoli procesu, je sporné. Navíc se jedná o relativně „nový“ právní nástroj, který se objevil teprve v šedesátých letech minulého století a jeho využití bylo do doby nástupu Donalda Trumpa do funkce vzácné.

Sám prezident Trump hodnotil stávající praxi takto: „Pokud kterýkoli z téměř 700 federálních soudců nesouhlasil s některým opatřením řádně zvoleného prezidenta, mohl blokovat platnost rozhodnutí po dobu několika let.“

Pozn. autora: Prezident narážel na fakt, že v okamžiku, kdy soudy rozhodují o meritu věci, přikloní se ve většině případů na stranu prezidenta. Například v roce 2018 Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Trump byl oprávněn zakázat vstup cizincům ze sedmi převážně muslimských zemí. Efektivní vymáhání zákazu bylo ale odloženo o dlouhé měsíce z důvodu předběžných opatření.

Velké vítězství

Americký Nejvyšší soud svým rozhodnutím z pátku minulého týdne výrazným způsobem omezil možnosti federálních soudů blokovat výkon funkce prezidenta. Rozhodnutí padlo v případu, který se zabýval automatickým udělením amerického občanství jakémukoli dítěti narozenému na území Spojených států. Prezident Trump vydal exekutivní příkaz, kterým stávající praxi, jež byla často zneužívána ilegálními imigranty, omezil. Federální soud platnost prezidentova příkazu pozastavil. Nejvyšší soud verdikt zrušil a v rámci svého rozhodnutí omezil pravomoce federálních soudů ve vztahu k prezidentovi.

Nezávislí komentátoři to hodnotí jako „velké vítězství“ pro Trumpovu vládu.

Během tiskové konference uvedla ministryně spravedlnosti Pam Bondi:

„Liberální soudci využívali předběžná opatření k blokování téměř všech rozhodnutí prezidenta Trumpa. Ve Spojených státech existuje 94 federálních soudních okrsků. Pouhých 5 soudních okrsků vydalo 35 z celkem 40

předběžných opatření s celoamerickou působností. Tato praxe končí. Opatření blokovala vládní rozhodnutí od tarifů přes boj proti imigraci až po eliminaci podvodů ve státní správě. Soudci se snažili uzurpovat moc, která přísluší výkonné složce státního aparátu.“

Soudní impérium končí

Soudci Nejvyššího soudu rozhodli poměrem 6 ku 3. Proti byly tři liberální soudkyně. Nejostřejší spor proběhl mezi soudkyní Ketanji Brown, kterou nominoval Joe Biden, a Amy Barrett, již do funkce uvedl Donald Trump.

Ve svém stanovisku uvedla soudkyně Amy Barrett, že pro liberální názor na předběžná opatření s celostátní působností neexistuje „právní doktrína“ a jsou „v rozporu se soudními rozhodnutími za poslední více než dvě století“. Zákon z roku 1789 dal federálním soudům pravomoc rozhodovat o určitém typu sporů, ale zdaleka ne ve všech případech. Stanovisko Nejvyššího soudu navazuje na pravidla, která platila při vzniku USA a byla založena na právní praxi takzvaných anglických kancléřských soudů.

Nejčastěji citovaná věta z rozsudku zní: „Soudkyně Jackson odsuzuje imperiálního prezidenta, ale zároveň volá po imperiálních soudech.“

Imigrace a vládní škrty

Jaké jsou praktické důsledky rozhodnutí Nejvyššího soudu?

Americká vláda zastaví financování takzvaných azylových měst. To jsou města řízená demokraty, která odmítají spolupracovat s federálními úřady na deportaci ilegálních imigrantů. Pokud místní policie zadrží ilegálního imigranta, je její povinností informovat federální úřady. V azylových městech se tak neděje a místní politici naopak dávají úředníkům pokyn, aby ilegální imigranty varovali před akcemi imigračních úřadů. Zastavení přísunu federálních peněz pro azylová města posiluje vyjednávací pozici americké vlády.

Imigrační úřady mohou pokračovat v deportacích. Pokud nemůže být imigrant deportován z různých důvodů do své vlasti, je možné jej deportovat do třetí země. Statisíce imigrantů z Haiti, kterým Bidenova vláda udělila zvláštní statut, se budou muset vrátit do své vlasti. Další opatření budou následovat.

Vláda může pozastavit financování různých federálních programů nebo úřadů v případě, že odhalila podvody nebo zneužívání peněz daňových poplatníků.

Končí operace na změnu pohlaví, které platili daňoví poplatníci.

Posílení práv rodičů

Rozhodnutí soudu na téma předběžných opatření nebylo jediné, které Nejvyšší soud minulý týden vydal. V dalším rozhodnutí dal rodičům pravomoc rozhodovat o tom, zda mají být jejich děti vystaveny ve škole transgender ideologii nebo výuce, která propaguje homosexualitu.

Nejvyšší soud potvrdil poměrem 6 ku 3, že stát Texas může vyžadovat ověření věku pro přístup na pornografické stránky. Texaský zákon napadli provozovatelé stránek, neboť podle jejich názoru omezuje svobodu slova. Fakt, že uživatel musí před shlédnutím nějakého obsahu na internetu uvést identifikační údaje, „brání“ v přístupu k obsahu. Nejvyšší soud argument neakceptoval a řekl, že texaský zákon podporuje státní zájem bránit dětem v přístupu k pornografickému obsahu. Proti byly tři liberální soudkyně.

Co bude dál?

Komentátoři mimo média hlavního proudu se shodují na tom, že Nejvyšší soud sejmul americké vládě těžkou kouli na noze. Zbavena brzdy liberálních soudců bude moci implementovat svůj volební program výrazně efektivněji a rychleji.

Diskuze o tom, jaká předběžná opatření mohou vydávat federální soudy nekončí, a rozsudek Nejvyššího soudu vrací některé kauzy soudům nižší instance. Končí dosavadní praxe širokých pravomocí federálních soudů ve vztahu k prezidentovi.

Kauza automatického udělování občanství dětem narozeným na území USA se k Nejvyššímu soudu ještě vrátí po letních prázdninách, kdy bude soud rozhodovat, zda je automatické občanství ústavním právem.

Donald Trump před dvěma týdny naznačil v rozhovoru s novináři, jak vnímá současnou situaci. V reakci na otázku, jaký je rozdíl mezi jeho prvním funkčním obdobím a současností, odpověděl: „Předtím jsem byl lovnou zvěří, teď jsem lovcem.“