Analýza: Turek havaroval




Sdílet článek:

JAN ZEMAN

Ano, klimatický, resp. greendealový zmocněnec ministra životního prostředí Filip Turek havaroval na křižovatce Sokolské a Ječné v centru Prahy autem, které řídil. Prý, co k tomu mohu říci?

1) Předně, jistý básník již před první světovou válkou zcela prorocky označil vynález osobního auta za jedno z největších neštěstí, které lidstvo potkalo. Ano, viděl do budoucnosti velmi správně. Vyvinulo se v silniční dopravu a tu největší cynici nazývají státem tolerovaná jatka na lidi, zvířata i přírodu. Sice právem, ale právě proto prý hanba jim… Vůbec nerozumí prosperitě, kdy se hrubý domácí produkt vykrmuje, zatímco zdraví lidí, životní prostředí a jiné hynou. To jsou prý ale jen malé vady na kráse. Tedy, vysvětlujte to pozůstalým…

2) Severojižní magistrála v Praze se neměla stavět. Bohužel v kritických 60. letech mnozí tehdejší mocní (ne)odpovědní hleděli na Západ, víc než je zdrávo, a následně se pokoušeli u nás prosadit kdejakou tam okoukanou hovadinu, přestože se jí měli hodně velkým obloukem vyhnout. Patří k nim i myšlenka postavit silniční magistrálu přes centrum hlavního města s více než jedním milionem obyvatel a jejím prostřednictvím tam nasát obrovské kolony aut a autobusů. Chápu, že léta 1960-73 byla zlatým věkem levné ropy, která mnohé připravila o soudnost. Je pravda též, že ochranu životního prostředí, tak jak ji známe dnes, tehdy neznali ani naši dnešní přátelé na Západě.

3) Prosazovatelům této zhoubné myšlenky nebylo nic svaté, ani zrušení Magistrále překážejícího železničního nádraží Praha Těšnov, za které ještě dlouho po tom nebyla náhrada, ani odříznutí nádherné Fantovy budovy Hlavního nádraží Magistrálou, ani příšerné dálniční »vajíčko«, v kterém se v obklíčení silniční dopravou mimořádně intenzívně využívanými rameny Severojižní magistrály ocitlo Národní muzeum, Federální shromáždění (parlament) a Smetanovo divadlo, ani desetitisíce občanů při Magistrále bydlící, které odsoudili k živoření ve smradu a hluku aut, o všudypřítomné hrozbě úrazu motorovým vozidlem nemluvě.

4) Také vrstvy motorizovaných Pražanů v době výstavby oné Magistrály slintali blahem, až to bude hotové a budou moci po Severojižní magistrále pohodlně jezdit. Pokud zazněla kritika, pak jen jaká to škoda, že to ještě není hotové.

5) Na Severojižní magistrále se v Československu poprvé spolehlivě ověřil tzv. bludný kruh silniční dopravy, kdy si auty ucpané ulice vyžebrávají rozšíření nebo výstavbu nových odlehčujících. Rozšířené či nové silnice přilákají množství dalších aut, takže se brzy zácpy na silnicích opakují v rozšířeném měřítku. Žádné poučení z toho vyvozeno ale nebylo za socialismu před rokem 1989 a už vůbec ne po jeho pádu v listopadu 1989, kdy se silniční doprava stala hlavní reálnou prioritou dopravní politiky ČR.

6) Za listopadového převratu Severojižní magistrálu náležitě omlátili o hlavu dosud vládnoucí KSČ a slíbili nápravu. Jak ji napravit, ale nevěděli a nevědí dodnes. Jak klasik řekl, »někudy ta auta jezdit musí« a v zájmu automobilové prosperity někdo hold musí mít »smůlu«. Návrh jistých ekologických extremistů včetně mojí maličkosti přesunout Severojižní magistrálu od Nuselského mostu po Hlávkův most pod zem byl s opovržením odmítnut s odkazem na enormní náklady takového řešení, nikoliv pro možnou kolizi z trasou metra A.

7) Někteří Severojižní magistrálu označovali za dálnici. I když je pokračováním dálnice D1 Brno – Praha, v centru Prahy se ale mění na městskou silnici charakteru magistrály. Provoz na ní brzdí semafory u Národního muzea a na náměstí I. P. Pavlova, zjevně neslučitelné s parametry dálnice.

8) Je pravda, že se tamní nehody nevyhýbají ani sanitkám. V poslední době se zde sanitka už počtvrté stala obětí nehody. Ve dvou případech to byla srážka s tramvají, která po Ječné také jezdí, v jednom a také v posledním případě se srazila s autem.

9) Je pravda, že předpisy včetně pravidel silničního provozu jsou pro mnohé motoristy tak leda »pro blbce«, inteligenti prý zvládají chaos. Nevím. Policisté, lékaři i hrobníci tvrdí něco zcela jiného.

10) Je pravda, že se vedení Evropské unie rozhodlo s cílem obnovit stabilitu klimatu (zastavení globálního oteplování) vynulovat v rekordní době třiceti let emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého (CO2), v EU. Přijalo pro to tzv. Zelenou dohodu pro Evropu, zvanou Green Deal. Připravili ji odborníci, jež prý byli tak dobří, že se nemuseli obtěžovat analýzou možných negativních dopadů realizace Green Dealu, stačí prý je zaříkávat. Tak se stalo, že se Zelená dohoda stala mocným nástrojem urychlení propadu EU do třetího světa.

11) Tedy, autoři Zelené dohody předpokládali, že tak ekonomicky porazí Čínu. Co čert nechtěl, Čína stamiliardy eur neinvestovala do dotací beznadějně ztrátové elektřiny z fotovoltaických a větrných elektráren, ale do jejich výzkumu a vývoje, aby byly ve světě konkurenceschopné. Po několika letech rozdrtila konkurenci v EU.

12) Taková politika vyvolávala stále větší kritiku. Vedení EU a její nohsledi kritiku řešili označováním kritiků za extremisty, což si mnozí neodpovědní občané vykládali tak, že tito extrémisté mají vlastně pravdu.

13) Emise, včetně emisí CO2, měl vynulovat i zákaz prodeje aut s motory na fosilní paliva od roku 2035. V naději porazit čínskou a americkou konkurenci na to kývli i šéfové největších automobilek v EU. Ale co čert nechtěl, byly to čínské automobilky, které po několika letech začaly drtit automobilky EU. Za nimi kráčela americká Muskova Tesla.

14) V zemi české onen zákaz vyvolal masový nesouhlas. Tak masový, že na něm narychlo vznikla nová politická strana Motoristé sobě s programem tento zákaz zrušit a celý Green Deal zásadně revidovat. Motoristé sobě se následně ke zděšení bojovníků za Green Deal dostala do Sněmovny a následně do vlády. Získala mimo jiné ministerstvo životního prostředí s cílem revidovat Zelenou dohodu.

15) Do funkce ministra životního prostředí motoristé delegovali svého čestného předsedu Filipa Turka. Ostře proti tomu protestovali četní ochránci životního prostředí, vedení českou pobočkou Greenpeace.

16) Prezident Peter Pavel na doporučení těchto ekologů v rozporu s Ústavou ČR a dobrými mravy odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Motoristé to řešili originálně, úřadující ministr životního prostředí Petr Macinka jmenoval Filipa Turka zmocněncem pro věci Green Dealu a poskytl mu kancelář ministra životního prostředí. Proč mu neposkytl i auto s řidičem, netuším. Asi nebyl dost prozíravý. Český Kocourkov je český Kocourkov, na to si stěžoval svého času již zakladatel Československa Tomáš G. Masaryk.

17) Je pravda, že Filip Turek je jedním z mnoha problematických motoristů. Svého času se chlubil, že jel po dálnici D5 rychlostí asi 200 kilometrů za hodinu, ač je v Česku povoleno jen 130 km/hod. Když byl za to kritizován, pokusil se to zalhat ve smyslu, že tak jel v Německu, kde mají vyšší rychlostní limity. Ostře napadal v Česku platný rychlostní limit na dálnicích 130 km za hodinu, přestože jde o limit značně vysoký. Negativně se projevuje nejen ve vysoké spotřebě pohonných hmot, vysokých exhalacích a vysoké hlučnosti, ale také ve větším riziku nehod. Ani ne tak na vlastních dálnicích jako na nedálnicích, na nichž část řidičů jezdí nepřiměřeně vysokými rychlostmi, které na dálnicích natrénovali. Jezdí jimi i mimo dálnice a způsobují následně zbytečné a často i tragické nehody.

18) Vlastní nehodu již popsali mnozí, po síti lítá i řada záběrů nehody z kamer a z mobilů. Turek jel po Sokolské na zelenou, sanitka jela po Ječná se zapnutým majáčkem na červenou a houkala. Přes kolonu stojících aut, které se Turek zřejmě pokoušel předjet, se neviděli a následně srazili. Sanitka se dvakrát převrátila, Turek se poté zajímal o osud jejího zraněného řidiče. Dechová zkouška nezjistila alkohol.

19) Ač případ vyšetřuje policie, parlamentní opozice, mainstreamoví novináři a někteří další, kterým vesměs nevadily ani obří aféry Fialovy vlády typu Dozimetr, Česko ožebračující válečnické a greendealové politiky, pokračující chlastačky ministra Jurečky i po masakru studentů Filosofické fakulty Univerzity Karlovy jejich kolegou Kozákem či bitcoin, žádá Turkovu hlavu. Těžce se provinil. Ne jízdou v rozporu předpisy, ale protože se mu podařilo zrušit asi polovinu tzv. akceleračních zón pro větrné a fotovoltaické elektrárny, vymezované v rozporu s příslušnou směrnicí Evropské unie Ministerstvem pro místní rozvoj ČR za Fialovy i Babišovy vlády. Zachránil tak státu, resp. spotřebitelům elektřiny, asi 300 miliard korun, řadě vesničanů zdraví a také řadu částí přírody, zvláště pak krajinného rázu. To se v naší demokratické společnosti nepromíjí. Prezident Václav Havel se svého času prořekl, že jsme vybudovali v Česku »mafiánskou demokracii«. Zda tím myslel také solární a dnes tzv. větrné barony, není známo. Nejspíš ne.

20) Já osobně si počkám, až co vyšetří policie. Nebyl jsem u nehody, takže by se mohlo stát, že bych plkal. To nechci. K plkání jsou jiní.

IP24

(11 votes, average: 5,00 out of 5)

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

4 Comments

  1. Vážně se k tomu musí vyjadřovat úplně každý? Ještě čekám, kdy o nehodě napíše článek stará Blažková od nás z osmýho…..

  2. Nevím, jestli je Turek problematická osoba, ale o člověku svědčí to,jak se automaticky zachová v krizové a stresové situaci, kam bouračka bezpochyby patří. Nezpanikařil,nechodil okolo auta,neutekl ale naopak okamžitě utíkal pomoci druhému účastníku kolize. Hawlissti mohou mediálně krkat jak chtějí, ale takový člověk hayzl prostě není.

  3. „5) Na Severojižní magistrále se v Československu poprvé spolehlivě ověřil tzv. bludný kruh silniční dopravy, kdy si auty ucpané ulice vyžebrávají rozšíření nebo výstavbu nových odlehčujících. Rozšířené či nové silnice přilákají množství dalších aut, takže se brzy zácpy na silnicích opakují v rozšířeném měřítku.“ — to je dobrá kravina, žejo? jde o to, že automobilová doprava, zejména ta osobní, dala lidem do té doby nepředstavitelnou svobodu pohybu. Je velmi sporné, zda více životů zachránila či ukončila, to by se muselo jít hodně do detailu a přesná čísla stejně nejde nikde extrahovat – takže stejně skončí na úrovni dojmologické.
    Tak jako každý vynález, který lidem usnadnil život je i auto prostě něčím, co se postupně rozšířilo do většiny domáctností – jako pračka namísto valchy, nebo sporák namísto krbu. Je jen logické předpokládat, že dokud bude takové rozšiřování naplňovat očekávání, tak k němu bude docházet – tedy vliv infrastruktury na rozvoj automobilové dopravy je přinejlepším podružný, rozhodně není zásadním motivačním faktorem.

    „9) Je pravda, že předpisy včetně pravidel silničního provozu jsou pro mnohé motoristy tak leda »pro blbce«, inteligenti prý zvládají chaos. Nevím. Policisté, lékaři i hrobníci tvrdí něco zcela jiného.“ — Z celých předpisů reálně potřebujeme akorát několik: přednost z prava a značení předností když je důvod aby to bylo jinak, barvy na semaforu a hlavně: POVINNOST PŘIZPŮSOBIT JÍZDU STAVU VOZIDLA, KOMUNIKACE A SCHOPNOSTEM ŘIDIČE. Zbytek jen vnáší do celé věci chaos a v důsledku vede ke zhoršení bezpečnostní situace. Namísto postihu zjevně nebezpečné jízdy, ergo s důsledky na zdraví a majetku, se řeší zda jel ten či onen na přehledném úseku rychlostí nařízenou úředníkem, který ani nemusí mít řidičák. Takže podobně jako se zbytkem legislativy i tady je objem předpisů původcem řady škod a bylo by záhodno alespoň 90% prostě škrtnout.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*