Co budeme poslouchat až bude blackout?

LENKA TARABOVÁ

Česká televize má nějaké vlastní možnosti při blackoutu dodat zdroje, aby lidem fungovaly televizní či rozhlasové přijímače?

Když jsem viděla nadpis pořadu, myslela jsem si, že je to ten klasický poutavý nadpis, který má vytvořit dojem a chuť pořad zhlédnout, a ve skutečnosti je obsah sdělení v rozhovoru jiný.

Daniel Stach to však skutečně řekl. Takto, bez dalšího vysvětlení, objasnění. V čase 22:47 v rozhovoru v pořadu Ptám se já, který naleznete na webu stream tečka cz.

Nikdy jsem jeho pořady moc nesledovala. Na jednu stranu mám ráda lidi zapálené pro svou práci, na straně druhé jsem alergická na tzv. svazáckou nadšenost. A tak na mě Daniel Stach působí.

V době covidu jsem viděla jeho horlivé obhajování jednoho „správného“ narativu, a s takovou vervou, že mě to i rozesmálo.

Když je však se stejnou vervou obhajováno a za bezpečné považováno očkování dětí a těhotných, jímal mě vztek.

Daniela Stacha mám mezi jmény největších škůdců a hlásných trub té doby.

Dnes je mluvčím výzvy České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky obhajuje s vervou sobě vlastní.

Prý jen tento model financování mu zajišťuje svobodu v jeho činnosti.

Svobodně lhát, pane Stachu?

Kolik lidí uvěřilo vašemu svazácky nadšenému ubezpečování, že všechny oficiální narativy jsou naprosto v pořádku, a dnes mají zničené zdraví nebo dokonce nejsou mezi námi?

Českou televizi i Český rozhlas považuji za zlo. V době covidu jsem měla na několika demonstracích nápis „MÉDIA JSOU VIRUS“ a za tím si stojím.

Novináři, redaktoři i moderátoři by měli svou práci dělat takovým způsobem, aby si na sebe vydělali. Pak se lidé svobodně rozhodnou, jestli jim za jejich výkon zaplatí, či ne. To stejné platí o umělcích.

Zpět k výroku „Co budeme poslouchat, až bude blackout“. Když to Daniel Stach vyslovil, ani vteřinu se nezarazil, že řekl naprostou hloupost. Tito lidé jsou tak přesvědčeni, že stojí na té správné straně, že naprosto pozbyli logické uvažování, přemýšlení a uvědomování si vlastních slov. Bohužel tyto vědomosti pozbyla i většina diváků.

Pak ti rozumní musí věci napravovat.

Za mě by v tomto případě měla být pozice ministra kultury jednoznačná.

Žádné povinné koncesionářské poplatky ani žádné financování ze státního rozpočtu.

Formu veřejnoprávních médií zrušit.

Co se kultury týče, žádné dotační programy a statusy umělce s peněžitou státní podporou.

Působení v těchto oborech by mělo být motivováno tou skupinou, na kterou cílí – diváky.

Ti jediní mají svobodně rozhodovat, co a koho podpoří, co a koho navštíví a na co a koho se podívají. Posílí to kvalitu, posílí to konkurenceschopnost a ti nejlepší půjdou příkladem.

Funguje to v jiných oborech, tak proč ne v kultuře a médiích?

 

FB