Babiš nevyleze první ze zákopu, ale …

IVAN DAVID

Babišova životní trajektorie je ukázkou důsledného využívání příležitostí při současném vyhýbání se chybám typu „optimistický“ odhad situace. Počítejme s tím, že nebude investovat do ztrátových projektů.

Kritici Babišovi vyčítají, že byl před volbami verbálně radikálnější, než dává po volbách znát svojí politickou praxí.

Mám rád geniální charakteristiku lidí použitou v knize Davida Reismana „Osamělý dav“, v níž spojuje proměnu americké společnosti po druhé světové válce úbytkem lidí „vnitřně řízených“ a růstem podílu „vnějškově řízených“. Ti první se řídí „kompasem“ a jdou za svým cílem překonávaje překážky, druzí jsou „řízeni radarem“ a pouze se vyhýbají překážkám. Ti první občas tvrdě narazí, ti druzí nikam nedojdou.

Babiš se řídí kompasem i radarem. Jeho cesta vpřed je pomalá se zastaveními a kroky zpět.

„Amatérští analytici“ obdivují „statečná prohlášení“, která jim mluví z duše. Jsou důležitá pro posuny veřejného mínění, ale nejsou to kroky, které mění realitu.

Mocenská pyramida je sotva viditelná zdola, zřetelnější ze svého středu, ale pro bystré a úspěšné přehledná shora.

Některé překážky nejsou zdola vůbec vidět, zdola nelze odhadnout skutečnou sílu zájmových skupin v porovnání s prostředky, které jsou k dispozici pro překonání jejich vlivu.

Nelze hrát úspěšně šachy při neschopnosti vidět dál než na jeden tak dopředu, a to navíc jen svůj vlastní. Při každém tahu je nutné zvažovat protitahy a protitahy proti protitahům.

Amatérští analytici proto vědí mnohem lépe, co měl politik říci v televizní diskuzi, koho měl odkud ihned vyhodit, pokud vůbec má nějakou výkonnou pravomoc, a co měl prosadit už nejlépe včera…

Tato vláda může být úspěšná, pokud si poradí s mocnými zájmovými skupinami včetně těch zdola neviditelných a zahraničních, s tvůrci veřejného mínění v médiích hlavního proudu pracujícími v úzké součinnosti s politickými neziskovkami maskovanými jako „nezávislá občanská společnost“.

Úprava politického terénu pro budování cesty vpřed je riskantní a časově náročná. Ovšem velká slova a hurá akce mohou narazit a přivodit ještě větší zklamání nedočkavých radikálů než poněkud opatrnější postup.

Je zvlášť dobré si dát pozor na zbrklé vyhodnocování symbolických akcí, které mohou být jen zastíracími manévry.

Úsměvy, objetí, kladení věnců a zdvořilostní fráze nečiní věcné změny reality.

Volby vyhrál Babiš. Motoristé, SPD a Stačilo ztratili před volbami mezi voliči, kteří se rozhodují na poslední chvíli.

Politika je pro ně okrajová záležitost a bojí se radikálních změn, a tedy i radikálních předvolebních deklarací. Přesto je nutné si klást odvážné cíle a ukazovat cestu daleko dopředu. Je nutné umět vycházet i s nepřáteli. Musí to ve svém zájmu umět i velmoc v multipolárním světě, tím spíše středně velká země, která ze svého geopolitického prostoru neuteče.

Babiš dobře detekuje změny a přizpůsobuje se jim. Proto byli jeho europoslanci za ANO v novém volebním období z frakce Renew, kde byli společně se zelenými fanatiky zastánci ztráty práva veta a podporovateli války s Ruskem jako je „Progresívne Slovensko“ přemístěni do frakce Patriotů společně s Francouzi od Le Pen, orbánovci a podobnými národními delegacemi. Nejsou „nezařazení“ jako Ficův Smer, ani nejsou ve frakci radikálních suverenistů společně s Alternativou pro Německo, kde jsem za SPD i já.

Babiš se tedy přesunul z přetrvávající většiny europoslanců ničících budoucnost Evropy ke stále ještě menšině patriotů a suverenistů, kde jsou v Evropském parlamentu čeští zástupci současné vládní koalice v opozici proti eurounijní přesile.

Babiš přešel na naší stranu.

Dovoluji si tedy příznivce odporu proti zničující politice Evropské unie vyzvat k mírné trpělivosti. Měli by se zdržet volání „Zrada!“, kdykoli spatří symboly, které vnímají jako varovné.

 

FB