KAREL WÁGNER
Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. už nařídil 5. srpna 2025 ukončení jejich vývoje.Jak uváděly i naše sdělovací prostředky, 5. srpna 2025 prezidentem Trumpem jmenovaný ministr zdravotnictví a sociálních služeb USA Robert F. Kennedy Jr. oznámil zahájení koordinovaného ukončení aktivit v oblasti vývoje mRNA vakcín v rámci Úřadu pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA), včetně zrušení a vyřazení z rozsahu různých smluv a nabídek. Podle jeho vyjádření BARDA ukončuje investice do vývoje mRNA vakcín, neboť podle zjištění jeho týmu takovéto vakcíny nedokážou očkované osoby účinně chránit.
Avšak ukončení výzkumu a vývoje mRNA vakcín americkým ministerstvem zdravotnictví, o kterém tu bylo více minule (I/ Blíží se konec mRNA vakcín?), ještě neznamená, že se v budoucnu nemůžeme setkat s experimentální mRNA vakcínou proti rakovině, vyvinutou týmem vědců z Floridské univerzity, navazujících na předchozí vývoj vakcín s průlomovou technologií mRNA. Studie Floridské univerzity, publikovaná 18. července 2025 v časopise Nature Biomedical Engineering ukázala, že kombinace testované vakcíny s běžnými protirakovinnými léky, nazývanými inhibitory imunitních kontrolních bodů, vyvolala silnou protinádorovou reakci. Překvapivým prvkem, jak vědci uvedli, bylo zjištění, že slibných výsledků nedosáhli útokem na specifický cílový protein exprimovaný v nádoru, ale pouhým povzbuzením imunitního systému k reakci, jako by bojoval s virem.
Jinak řečeno, výzkumný tým pracoval na technologii „zobecněné“ mRNA vakcíny, která nebyla zaměřena na specifický virus nebo mutované buňky rakoviny, ale byla navržena tak, aby vyvolala silnou imunitní reakci. Je totiž známo, že u pacientů s rakovinou v raném stádiu imunoterapie zvýší šanci na úplné uzdravení a včasná imunoterapeutická intervence může významně zlepšit výsledky a potenciálně zabránit progresi onemocnění. Formulace mRNA pak byla vyrobena podobně jako tomu bylo u vakcíny proti Covid-19, tedy vycházela z podobné technologie, i když zde nebyla přímo zaměřena na známý spike protein. Na tomto videu, kde se dají nastavit české titulky, profesor dětské onkologie na katedrách neurochirurgie a pediatrie na Floridské univerzitě, Elias Sayour MD, Ph.D. hovoří o průkopnické a inovativní práci na vakcínách proti rakovině, kdy vysvětluje jejich princip: https://www.youtube.com/watch?v=Q9u_Fyq-U9c&t=23s
Výzkum mRNA technologií se na oblast nádorových onemocnění zaměřuje už od 70. let 20. století. První taková RNA vakcína byla na člověku testována v roce 2009, na myších nebo in vitro ještě dříve. Až doposud existovaly ve vývoji vakcín proti rakovině dvě hlavní myšlenky: najít specifický cíl exprimovaný u mnoha lidí s rakovinou, nebo přizpůsobit vakcínu, která je specifická pro cíle exprimované v pacientově vlastní rakovině. Studie publikovaná 18. července 2025 však naznačuje třetí, vznikající paradigma. Spoluautor Duane Mitchell, MD, Ph.D. k tomu říká: „Zjistili jsme, že použitím vakcíny, která není určena k cílení konkrétně na rakovinu, ale spíše ke stimulaci silné imunologické odpovědi, lze vyvolat velmi silnou protirakovinnou reakci. A tak má tento přípravek značný potenciál k širokému použití u pacientů s rakovinou.“ Výzkumný tým nyní pracuje na vylepšení stávajících formulací mRNA a co nejrychlejším přechodu ke klinickým studiím na lidech. Ovšem ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. jejich výzkum s největší pravděpodobností nepodpoří.
Průlomová klinická studie, testující vůbec první RNA vakcínu proti rakovině plic na světě, mezitím probíhá ve Velké Británii. Vakcína BNT116 využívá mRNA a funguje tak, že imunitnímu systému předkládá nádorové markery z NSCLC, aby tělo připravil na boj s rakovinnými buňkami, které tyto markery exprimují. Přičemž podle onkologů má potenciál zachránit tisíce životů, jak o tom píše i britský The Guardian, neboť rakovina plic celosvětově způsobí zhruba 1,8 milionu úmrtí každoročně, když míra přežití u pacientů s pokročilými formami onemocnění je obzvláště nízká. BNT116 na rozdíl od chemoterapie posiluje imunitní odpověď člověka a přitom ponechává zdravé buňky nedotčené. Tento projekt je součástí širšího mezinárodního úsilí, které zahrnuje sedm zemí a zaměřuje se na pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic, což je nejběžnější a zároveň nejnebezpečnější forma této choroby. Za vývojem vakcíny stojí biotechnologická společnost BioNTech, zabývající se vývojem vakcín na bázi RNA, která stála už za vývojem vakcíny Comirnaty od společnosti Pfizer.
Tedy vakcína BNT116 funguje tak, že „tělu nařídí, aby rakovinné buňky vyhledávalo a zabíjelo – a pak zabrání jejich návratu,“ jak uvedl profesor Siow Ming Lee z University College London NHS foundation trust (UCLH), která vede studii ve Velké Británii. „Je to jednoduché a můžete vybrat specifické antigeny v rakovinné buňce a pak je zacílit,“ říká profesor Lee, který testování vakcíny označil za „novou éru klinických studií imunoterapie založené na mRNA“. Studie probíhá na několika špičkových onkologických pracovištích ve Spojeném království, Německu, Maďarsku, Polsku, Španělsku a Turecku, ale i v USA. Na výzkumu se podílejí přední odborníci na onkologii a netrpělivě očekávají výsledky, neboť by mohly otevřít cestu k nové éře léčby rakoviny. Ostatně i česká onkologická pracoviště, která se do výzkumu nezapojila, se nacházejí na důležité křižovatce, kdy je potřeba jasně určit, jakým směrem se vydat, aby systém dokázal reagovat na rostoucí počty pacientů i na příchod nových, často nákladných léčivých přípravků.
Oproti tomu nejnovější americká vakcína ELI-002 2P proti rakovině stimuluje imunitní systém k cílení na jednu z nejčastějších mutací způsobujících rakovinu, přičemž prokázala povzbudivé výsledky u pacientů s rakovinou slinivky břišní a tlustého střeva, dvou z nejobtížněji léčitelných malignit, jak uvádí studie, kterou částečně vedli výzkumníci z kalifornského UCLA Health Jonsson Comprehensive Cancer Center. Experimentální vakcína zvaná ELI-002 2P může vyvolat silné a trvalé imunitní odpovědi a může pomoci zabránit recidivě rakoviny nebo ji oddálit u pacientů s vysokým rizikem, jejichž nádory jsou způsobeny mutacemi KRAS, jak ukazují zjištění, publikovaná na stránkách periodika Nature Medicine v srpnu letošního roku.
KRAS (Kirsten rat sarcoma viral oncogene homolog) je zkratka pro jeden ze skupiny genů, které se podílejí na buněčné signalizaci, zejména v souvislosti s receptorem pro epidermální růstový faktor. V normální buňce pomáhá KRAS regulovat buněčnou proliferaci (dělení) tím, že přijímá signály zvenčí a přenáší je do buňky. Mutace v genu KRAS může vést k tomu, že se KRAS protein stane trvale aktivním, i když není přijat žádný signál. Tato „zapnutá“ signalizace vede k nadměrnému dělení nádorových buněk a může vést ke vzniku nebo progresi nádoru. Mutace KRAS jsou tedy změny v genu, které způsobují nekontrolovaný růst buněk a jsou spojeny s horší prognózou u mnoha typů rakoviny.
Jinak řečeno, nová experimentální vakcína ELI-002 2P byla vyvinuta speciálně se záměrem cílit na mutace KRAS tak, aby je imunitní systém rozpoznal jako nepřátelské a zaútočil na ně. Přičemž výhoda této vakcíny spočívá v tom, že není založena na technologii mRNA, ale na proteinové bázi, kdy se každému pacientovi přizpůsobuje. ELI-002 2P je tedy vakcína, kterou není nutné upravovat pro specifické potřeby každého pacienta zvlášť. A co je podstatné, ukončení aktivit v oblasti vývoje mRNA vakcín Úřadem pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA), by se této vakcíny nemělo nijak dotknout.
DNA je nositelkou genetické informace a RNA, imunology přirovnávaná k dálnici v lidském těle, tuto informaci „dává do pohybu“. Výzkum RNA pomohl odhalit podstatu celé řady klíčových biologických procesů a za studium RNA byla udělena Nobelova cena více než třiceti vědcům. V současnosti probíhá po světě výzkum ve velkém měřítku, zaměřuje se na terapeutické využití RNA interference, vývoj nových vakcín založených na mRNA, či zkoumání role RNA v regulaci genové exprese a dalších biologických procesech. Trvalo několik desítek let, než se vědecké obci podařilo přijít na to, jak bezpečně dopravit do buněk molekulu mediátorové RNA (mRNA), u které má administrativou prezidenta Trumpa nyní být podpora dalšího výzkumu a vývoje přerušena.
Což ale neznamená, že mRNA technologie ve vakcínách v příštích letech bude lidem, co onemocní rakovinou, odepřena.
Odkazy na původní zdroje:
- https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-04-29/trump-s-operation-warp-speed-aims-to-rush-coronavirus-vaccine
- https://www.ncsl.org/health/state-non-medical-exemptions-from-school-immunization-requirements
- https://www.bbc.com/news/articles/cvg0e485wwwo
- https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/6385-zeptejte-se-vedce-chyby-ve-studii-firmy-pfizer-/
- https://www.vakciny.net/PORADNA/Temata/P_MMR.htm
- https://mzd.gov.cz/data-a-prehledy/
- https://www.nature.com/articles/s41551-025-01380-1
- https://medicalxpress.com/news/2025-07-pave-universal-cancer-vaccine.html
- https://newatlas.com/cancer/universal-cancer-vaccine/
- https://www.cancer.gov/about-cancer/treatment/types/immunotherapy
- https://journals.lww.com/immunotherapy-journal/abstract/2009/06000/direct_injection_of_protamine_protected_mrna_.8.aspx
- https://www.prolekare.cz/casopisy/athero-review/2023-1-5/rna-interference-novy-perspektivni-smer-ve-vyvoji-leku-133558
(2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Wágnerové doufají, že „se to přežene“ a lidé zapomenou.
Wágnerové dobře vědí, že, až lidé konečně pochopí, bude Wágnerům zle a nedobře.
Já za hlavní problém považuji to, že spike protein vystavovaly na svém povrchu nejen buňky imunitního systému, ale i řady dalších, včetně např. pomocných buněk v nervové soustavě, glie, a také kosterního a srdečního svalstva a mnoho dalších. Pokud nebudou mRNA „vakcíny“ garantovat, že zasáhnou jen ty buňky, které mají zasáhnout, tj. vybrané buňky imunitního systému, pak je opravdu lepší řadu výzkumů na tomto poli ukončit a věnovat se oné cílenosti,
protože když ta nebude, je jakýkoli výzkum na tomto poli naprosto zbytečným vyhozením peněz.
A sice soudruzi „vakcinátoři“ blekotají, že genetická modifikace je nesmysl, ale faktem je, že následky zásahu přejdou i do dceřinných (a následně dalších) buněk, potomků těch zasažených. Což napovídá, že se cosi děje i v té genetice.