Bruselská válka byrokratů pokračuje aneb jak nejvyšší „diplomatka“ Evropy svolávala „nejbystřejší mozky“, aby poradily s evropskou obranou, ale nedokázala pro ně získat Berlín, Paříž ani Řím




Sdílet článek:

PAVEL ŠIK

Druhého července jsem už tady psal o přetahování mezi Leyenovou a evropskou diplomatickou službou vedenou Kajou Kallasovou o to, kdo smí mluvit za Evropu, kdo určuje zahraniční politiku a kam až může Evropská komise rozšiřovat svůj vliv.


Teď přišlo další dějství a Kallasová si vysloužila asi nejostřejší facku své politické kariéry…

Kallasová chtěla vytvořit expertní skupinu bývalých politiků a armádních důstojníků z EU, Británie a Ukrajiny, která by doporučila, jak rychleji posílit evropskou obranu a slavnostně to oznámila 1. září. Jenže slavnostní představení této skupiny 7. září, na které bylo pozváno 150 lidí, bylo den předem v neděli zrušeno. Podle Defense News se proti iniciativě postavily Německo, Itálie a Francie údajně proto, že by se její práce přerývala s prací komisaře pro obranu Kubiliuse, který už prý podobnou skupinu má a údajně také proto, že Berlín zdůraznil u obrany především odpovědnost členských států a aliance NATO.

Což o to, Evropa nepotřebuje další poradní skupiny, aby doporučovaly to, co doporučovalo předchozích deset dokumentů jiných „poradních skupin“.

Mnohem zajímavější ale je, že nejvyšší diplomatka Unie oznámí iniciativu, připraví její veřejné představení a teprve potom se ukáže, že si nedokázala vyjednat podporu ani uvnitř Evropy.

To je dost nepříjemná vizitka schopnosti něco vyjednat pro nejvyššího evropského diplomata a tady navíc mluvíme o členských zemích Unie. Pokud nedokáže ani tohle, jak by měla něco vyjednávat třeba se zeměmi, které nejsou ve stejném táboře, se kterými vedeme tichou hospodářskou válku nebo podle jejich slov dokonce válku skutečnou?

Kallasovou osobně nepovažuji za dobrou volbu do čela evropské diplomacie, její vystupování odpovídá spíš politickému aktivismu než diplomacii. Přitom zastává funkci, která by měla vlastně být partnerem pro amerického ministra zahraničí Rubia, čínského Wanga I nebo dokonce ruského Lavrova.

Podle zdrojů se ale s Lavrovem nesetkala nikdy a ani s ním nevolala, s čínským ministrem zahraničí se doložitelně setkala pouze dvakrát a to jen tehdy, když ten navštívil bezpečnostní konferenci v Mnichově a strategický dialog EU–Čína v Bruselu. A s ministrem zahraniční evropského spojence Rubia? Ten jí v únoru 2025 zrušil schůzku, pak se prý setkali u jednání ministrů G7 v Mnichově v únoru tento rok a při následném jednání G7 ve Francii v březnu ho tak vytočila svou otázkou, „kdy Washingtonu dojde trpělivost s Moskvou“, že i přes následné uklidnění se dle veřejných zdrojů od té doby nesetkali.

Zkusme si to přeložit do ještě jednoduší formulace – nejvyšší představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku za rok a půl ve funkci nikdy nemluvila s ministrem zahraničí země, proti níž Evropa vede největší sankční kampaň svých dějin, s čínským protějškem se potkala doložitelně jen tehdy, když on přijel za ní a s americkým spojencem si vztah zkazila natolik, že se s ním fakticky dle zdrojů nestýká.

Pro srovnání Catherine Ashtonová, kterou u nás nikdo nepovažoval za diplomatického génia, seděla v čele jednání šestky s Íránem a zprostředkovala bruselskou dohodu mezi Bělehradem a Prištinou, Federica Mogheriniová dotáhla jadernou dohodu do konce a stála ve Vídni vedle Kerryho, Lavrova a Wang I. a ať už si o výsledcích myslíme cokoli, Evropa tehdy u stolu seděla.

Dá se namítnout, že za to Kallasová nemůže sama. Že jí Leyenová funkci vybydlela zevnitř, přesouvá peníze i nástroje na Komisi a nechala jí titul bez obsahu.

To je dle zdrojů pravda. A ano, jednalo se „jen“ o plánovanou poradní skupinu a přesto tři zakládající země Unie došly k závěru, že je pro ně jednodušší veřejně shodit vlastní hlavní diplomatku den před akcí pro sto padesát pozvaných, než jí dovolit vydat nějaký další papír.

Jenže diplomacie se neměří počtem strategických dokumentů nějakých „poradních skupin“, měří se tím, jestli druhá strana považuje za užitečné s vámi mluvit a podle toho měřítka Evropa pro Moskvu, Peking ani Washington vlastně žádnou nejvyšší diplomatku nemá.

 

FB

(10 votes, average: 5,00 out of 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Člověk hlasoval proti vstupu, protože měl z první ruky, co sjednocení udělalo s dederónama, ale je mi to platný jak mrtvýmu zimník. Vládnou nám nikým nevolené ustavičně zfetované zlodějky a jen tak se to nezmění.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*