Buď finlandizujte Ukrajinu, nebo to uděláme my, říká Putin Bidenovi




Sdílet článek:

Buď nám USA a NATO dají „právní záruky“, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, ani se nestane základnou pro zbraně, které mohou ohrožovat Rusko, nebo se do toho vložíme a zaručíme to sami.

Takové je poselství ruského prezidenta Vladimira Putina podložené těmi 100 000 vojáky Ruskem nashromážděnými na ukrajinských hranicích.

Jak minulý týden Putin v Kremlu namaloval červenou čáru:

„Hrozba na našich západních hranicích roste… Jak už jsme během našeho dialogu se Spojenými státy a jejich spojenci řekli mnohokrát, trváme na vypracování konkrétních smluv zakazujících další expanzi NATO na východ a umístění jejich zbraňových systémů v bezprostřední blízkosti ruského území.“

To už nemá daleko k ultimátu. A generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poskytl ruskému prezidentovi důvod, aby ho vydal:

„Je to jen Ukrajina a 30 spojenců v NATO, kdo rozhodnou, kdy bude Ukrajina připravena ke vstupu do NATO. Rusko nemá žádné veto, Rusko do toho nemá co mluvit a Rusko nemá žádné právo si zřizovat sféry vlivu ve snaze kontrolovat své sousedy.“

Jenže velmoci si vždy zřizují sféry vlivu. Čínský prezident Xi Jinping si nárokuje skoro celé Jihočínské moře, které sousedí s půl tuctem zemí. Spojené státy se už po 200 let drží deklarace Monroeovy doktríny, která na naší polokouli nepřipouští novou kolonizaci.

Putin navíc nechce mluvit s kováříčkem, ale s kovářem, se skutečně rozhodujícím v otázce, zda Ukrajina vstoupí do NATO nebo dostane zbraně, kterými lze ohrožovat Rusko. A tím rozhodujícím není Jens Stoltenberg, nýbrž prezident Joe Biden.

V raketové krizi před 60 lety Amerika svou „karanténou“ Kuby a strategickou a taktickou přesilou v Karibském moři donutila Nikitu Chruščova, aby stáhl své balistické střely středního doletu, které by mohly z ostrova Fidela Castra dostřelit na Washington.

Kdyby to neudělal, tak by byla Moskva nucena pochopit, že použijeme svou leteckou a námořní převahu, jeho rakety zničíme a pošleme Mariňáky, aby tu práci dokončili.

Když prezident John F. Kennedy přijal protinabídku, aby USA stáhly rakety Jupiter z Turecka, tak Chruščov na jeho požadavky kývl. Ruské rakety odešly. A na Kennedyho se pohlíželo jako na vítěze ve Studené válce.

Teď jsme to my, od koho se chce, aby kývli na ruské požadavky na Ukrajině, jinak se do toho Rusko na Ukrajině vloží a neutralizuje tu hrozbu samo.

A co historie?

Když se před třemi desetiletími Varšavský pak zhroutil a SSSR se rozpadl, tak Rusko stáhlo všechny své vojenské síly ze Střední a Východní Evropy. Moskva věřila, že s Američany dosáhla domluvu.

Podle této dohody se měla znovu spojit obě Německa. Ruská vojska se měla stáhnout z Východního Německa, Polska, Československa, Maďarska, Bulharska a Rumunska. A nemělo už docházet k žádnému rozšiřování NATO do Východní Evropy.

Pokud Amerika tento závazek přijala, tak byly její sliby porušeny. Po celých 20 let NATO zatahovalo do této aliance každou zemi Varšavského paktu spolu i s bývalými sovětskými republikami Litvou, Lotyšskem a Estonskem.

Neokoni a republikánští jestřábi, jako zesnulý John McCain, se snažili Ukrajinu a dvě další bývalé sovětské republiky, Gruzii a Moldávii, dotáhnout do NATO.

Putin, který za bývalé sovětské éry sloužil v KGB a nazval rozpad SSSR „největší geopolitickou katastrofou“ 20. století teď říká: Co je moc, to je moc.

Překlad:

„Jen sem a ne už dále! Ukrajina se nestane členem NATO nebo vojenským spojencem a partnerem Spojených států, ani základnou pro zbraně, kterými by mohla během minut zasáhnout Rusko. To je pro nás překročením červené linie. A bude-li NATO pokračovat s vyzbrojováním Ukrajiny pro konflikt s Ruskem, rezervujeme si právo jednat jako první. Finlandizujte Ukrajinu, nebo to uděláme my!“

Problém pro Bidena?

Na Ukrajině a v Gruzii, jak jsme viděli i během války 2008, má Rusko taktickou a strategickou převahu, jakou jsme my měli na Kubě. Navíc, ač je Ukrajina kriticky důležitá pro Rusko, nikdy nebyla důležitá pro nás.

Když roku 1933 prezident Franklin D. Roosevelt uznal Josefu Stalinovi SSSR, prováděla Moskva zrovna nucenou kolektivizaci ukrajinských kulaků, což přivodilo hladomor a smrt milionů lidí. My Američané jsme tehdy neudělali nic, abychom to zastavili.

Ani během Studené války Amerika nikdy nechtěla nezávislost Ukrajiny. Oslavovali jsme ale, když se pobaltské státy a Ukrajina od Moskvy osvobodily, nikdy jsme ale jejich nezávislost nepovažovali za kriticky důležitý zájem pro Ameriku, kvůli kterému bychom měli jít do války.

Americká válka s Ruskem o Ukrajinu by byla katastrofou pro všechny tři země. Ani bychom nemohli bezpodmínečně zaručit nezávislost země 5 000 mil od nás, která s Matkou Rusí nejenže sdílí dlouhatánskou hranici, ale také historii, jazyk, náboženství, etnickou příslušnost a kulturu.

Budou-li USA nucené se rozhodnou mezi přijetím ruského požadavku, že NATO má dát ruce pryč od Ukrajiny a nechat Rusko tam jít, tak stejně do války nepůjdou.

Biden by Putinovi měl říci: USA nedají žádnou válečnou záruku od NATO, že bude bojovat za Ukrajinu.

zerohedge.com

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*