Budoucnost Evropy patří islámu

Násilí a podvolení ve školách

Budoucnost je v dětech a mládeži. To je samozřejmý fakt. Tak se na ni podívejme do západní Evropy. Nedávno proběhla i našimi médií zpráva, že katolické Rakousko je v šoku. Muslimů je totiž na vídeňských základních školách více než katolíků. Konkrétně je to 35 procent dětí. Na druhém místě jsou žáci a žákyně, kteří se nehlásí k žádnému náboženství (26 %), a teprve bronzové místo na pomyslné bedně náleží katolíkům (21 %).

Přitom ještě před pouhými šesti lety byla čísla výrazně jiná. Nejde však jen o čísla, soužití mladých Rakušanů s muslimy rozhodně není harmonické. Šikana, výhrůžky smrtí, agresivní útoky na „nemuslimy“ jsou běžné. Vzpomeňme třeba na nedávný případ, kdy rakouská policie odhalila čtrnáctiletou islamistku, sympatizantku Islámského státu, jež hodlala vraždit „nevěřící“ ve Štýrském Hradci.

Ve všech regionech země se muslimové činí, aby se vyrovnali Vídni. Kdy se jim to podaří? Za dalších šest let, kdy bude ve vídeňských školách už nadpoloviční většina muslimů? Sociologové se vesměs shodují, že v Rakousku bude za pouhé jednotky let situace pravděpodobně velmi podobná té německé. Jaká je? Noviny ji popisují slovy: „V německých školách zuří náboženská válka.“ Nebo: „Ateistické a křesťanské děti ze strachu předstírají konverzi k islámu.“ Podle policie je navíc zřetelně vypozorovatelný vývoj k horšímu. Nejde přitom o žádné drobnosti.

V Severním Porýní-Vestfálsku na střední škole v Neussu chtěli studenti ve věku 17 až 19 let kamenovat své spolužáky a odmítali demokracii. Hodlali prosadit islámská pravidla pro segregaci žen a jejich zahalování. Vytvořili si vlastní „šaría policii“, dohlížející na dodržování islámských pravidel. Případ vyšetřuje policie. Ve velkých německých městech se křesťanské děti už stávají menšinou, a to nejen na základních, ale i na středních školách. „Vznikají opravdové paralelní společnosti. Muslimští studenti se často uchylují k výhrůžkám Na násilí,“ uvedl pro německá média policista, který se zabývá kriminalitou mládeže.

„Sledujeme školy, kde dívky nesmějí navštěvovat kurzy sexuální výchovy či plavání,“ informoval média zkušený zaměstnanec zařízení sociální péče pro mládež. Šikana je běžná, mladí muslimové nechtějí strpět nejen minisukně, ale ani jakékoli jiné názory. Podle zjištění listu Tagesspiegel se německých škol od Hamburku až po Berlín zmocnili muslimští extremisté.

Šikana a reakce

Podobné zážitky mají žáci a studenti ve Švýcarsku. Deník Neue Zürcher Zeitung varuje, že v Bernu studenti při vyučování křičí „Alláhu akbar“. Žák prvního ročníku z Egypta v Curychu hajluje a vykřikuje, že Židé musejí zemřít. Židovský teenager Daniel byl v jedné curyšské škole po dlouhé měsíce tvrdě šikanován. Ve švýcarských médiích se běžně objevují zprávy o šikaně a krutých útocích na všechny děti a teenagery, kteří se nechtějí podvolit pravidlům, která zavádějí jejich muslimští spolužáci.

Učitelé si s takovým násilím nevědí rady. Mnohým ještě v hlavách doznívá multikulturalistická propaganda o šťastném a harmonickém soužití všech kultur a bojí se. Na jedné straně šikany ideologických extremistů, na straně druhé svých muslimských svěřenců.

Nad Evropou se stahují po devadesáti letech opět hnědá mračna. Na jedné straně drsné útoky na křesťany a ateisty, případně jásot muslimských žáků nad dokumentem o vyvražďování Židů za druhé světové války, přičemž bouřlivý jásot sklidila věta, že „pod vládou národních socialistů bylo zavražděno šest milionů Židů“. Na straně druhé stále tvrdší reakce naštvaných Němců, jako když na ostrově Sylt skupinka mladých lidí skandovala: „Německo Němcům, cizinci pryč!“

Výčet násilí vůči žákům v Rakousku, Německu, Švýcarsku by mohl ještě hodně dlouho pokračovat. Zvláš tě kdyby se k němu připojil podobný, či dokonce ještě horší popis situace ve Francii, Belgii, Británii, Španělsku, Itálii, Švédsku, Dánsku, Holandsku…

Na pokraji občanské války

Jen v Německu má čtvrtina obyvatel migrační původ. Kriminalita je mezi nimi zřetelně – v některých oblastech a skupinách dokonce několikanásobně – vyšší než u „starých Němců“. S dalšími migračními vlnami (ty od takzvané migrační krize pokračují, jen média si jich už tak moc nevšímají) přicházejí neustále mladí migranti, a jak uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pro ženy z imigrantských rodin je typické, „že se jim narodí první dítě hned po příjezdu do cílové země“. Za ilegálními migranty zanedlouho přicházejí příbuzní v rámci mezinárodních dohod o slučování rodin. V Německu nyní média spekulují, za jak dlouho se bude celá země podobat dnešním školkám, kde mají přistěhovalci už bohatou většinu. Tato zásadní otázka neplatí jen pro Německo, ale pro všechny západní země Evropské unie.

Jak se budou chovat dnešní agresivní žáci a studenti v dospělosti, není těžké odhadnout ze zpráv o situaci na základních a středních školách. Jejich rodiče, příbuzní a starší přátelé se nechovají lépe. Opět třeba v Německu lidé bez německého pasu tvoří 14 procent populace, ale páchají 41 procent deliktů.

Nejvyšší nárůst kriminality je patrný u cizinců mezi 14 a 18 roky věku. V červnu Spolkový kriminální úřad šokoval veřejnost statistikami hromadných znásilnění, která se v Německu stala v loňském roce.

Z čísel vyplývá, že každý den se stanou v průměru dvě. Data z jiných zemí se nijak zásadně neliší, jakkoli všude jsou patrné nějaké místní odchylky. Třeba ve Švédsku se za posledních dvacet let počet migrantů zdvojnásobil na dva miliony, což je pětina obyvatel. Několik let tam už doslova zuří válka imigrantských gangů. Policie napočítala loni v průměru jeden pumový útok za dva dny… Mezi konkurenčními gangy pravidelně probíhají krvavé přestřelky.

Podle policie jen ve Stockholmu bojuje o kontrolu nad ilegálním trhem 52 stále bezohlednějších gangů. Některé děti, které jsou členy gangů, nosí výbušniny ve svých školních termoskách. Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer veřejně přiznal, že švédská společnost v boji proti organizova nému zločinu jednoznačně selhala.

Švédsko, někdejší vzor klidu, spořádanosti a bezpečí patří nyní k nejnásilnějším a nejnebezpečnějším zemím na kontinentu. Fraser Nelson, redaktor časopisu The Spectator a sloupkař deníku The Daily Telegraph, konstatuje, že „Švédsko se stalo rájem gangsterů – a ukázkou toho, jak ne integrovat migranty“. A poznamenává, že „v systému liberální migrace a liberálního trestního soudnictví se ve Švédsku vyklubala šokující subkultura násilí“.

Můžeme pokračovat popisem situace v Holandsku s brutálními útoky na Židy. Ve Francii, kde už před lety představitelé bezpečnostních složek opakovaně varovali prezidenta Macrona, že země se nachází na pokraji občan ské války. Varování, která měla podle průzkumů širokou podporu veřejnosti, také zmiňovala zásadní nebezpečí kulturního marxismu, dovedně se ukrývajícího za „liberalismus“, a živelně se šířícího multikulturalismu.

Tyto děsivé hrozby se však nyní netýkají zdaleka jen Francie. Největší a nejlidnatější země Evropské unie se posouvají k dramatickému demografickému a bezpečnostnímu zlomu. Blíží se čas, kdy si radikální muslimové prosadí své extremistické požadavky nejen zastrašováním, šikanou a terorem, ale i demokratickou cestou. Při současném tempu nelegální migrace a nemohoucnosti jednotlivých evropských zemí a celé Unie se můžeme tragického předělu dočkat nikoli za dlouhé desítky let, ale za pouhá jednotlivá léta. Experti mluví o kritické změně za 5–15 let.

Co s tím?

To je otázka. Hlavně si nenalhávejme žádné iluze. Právě ideologické iluze Evropu do této šlamastyky zavedly. Jenže v současné situaci s tím v celoevropském měřítku už nejde dělat prakticky nic. Muslimy z Evropy nikdo nevyžene. Nedokážeme vyhostit ani ty nejhorší,
natož ty jen „nebezpečné“. Zbývají tedy dvě hlavní cesty, kudy se ubírat.

První je přijmout osud, který si svou hloupostí a ideologickým fanatismem způsobily západoevropské země – k čemuž nás nabádají progresivisté a (zmenšující se) část „liberálů“. Kariéristé už se mohou učit zpaměti šahádu, tedy muslimské vyznání víry. Jak je psáno: „Pokud má člověk v srdci upřímnou víru v Jediného Boha a je přesvědčen, že Muhammad je Posel Boží a vysloví šahádu, stává se muslimem.“ Česky: „Není božstva
kromě Boha a Muhammad je Posel Boží.“ Arabsky: „Lá illáhu ilá lláh, Muhammadur-rasúlu `lláh.“

Druhou cestou je nepustit do naší země už žádného migranta. A úzce spolupracovat s ostatními zeměmi, nacházejícími se z hlediska migrace z Afriky a Blízkého východu v podobně uspokojivé situaci jako my. Nebylo by to levné ani snadné, ale můžeme se tak vyhnout nejhorším katastrofám, které západní země už neminou.