LUKÁŠ KOVANDA
Od ledna 2026 se opět zvyšuje spotřební daň, tentokrát se změna dotkne nejen klasických cigaret, ale i jejich alternativ.
V České republice tvoří kuřáci zhruba 22 % populace a za nikotinové výrobky ročně utratí bezmála 90 miliard korun. Kuřáci tak pod tlakem drahoty stále častěji hledají levnější cesty k nikotinu.
Zatímco klasické cigarety nadále dominují a generují zhruba 72 % tržeb celého trhu, jejich pozice se postupně oslabuje. Alternativy, zejména zahřívaný tabák, elektronické cigarety a nikotinové sáčky, si už ukously přibližně pětinu trhu. Pro část spotřebitelů nešlo ani tak o změnu životního stylu, jako spíše o finanční kalkulaci – přechod z klasických cigaret na alternativy mohl znamenat úsporu v řádu tisíců korun ročně.
Jenže tato cenová výhoda v roce 2026 rychle mizí. Stát, který už v roce 2024 inkasoval na spotřební dani z tabákových výrobků přes 53 miliard korun, od 1. ledna letošního roku výrazně zpřísnil daňový režim napříč celým nikotinovým trhem. U klasických cigaret se spotřební daň zvýšila o 5 % a stejným tempem poroste i v roce 2027. U zahřívaného tabáku je tempo přísnější: sazby se v letech 2026 i 2027 zvyšují o 15 % ročně. Nejprudší zásah pak dopadl na nově zdaněné substituty, jako jsou náplně do elektronických cigaret či nikotinové sáčky. V roce 2026 zde sazba vyskočila o 50 % a s dalším nárůstem je nutné počítat i v příštím roce. Cenová arbitráž, na které alternativy část své popularity postavily, se tak letos viditelně ztenčuje.
Zajímavý kontext k otázce, jak drahé cigarety ve skutečnosti jsou, nabízí mezinárodní srovnání založené na tzv. Marlboro indexech Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (wiiw). Ty převádějí krabičku cigaret do každodenních měřítek. Podle posledních dostupných dat za roky 2023–2024 odpovídá v Česku jedna krabička Marlboro zhruba 2,3 balení vajec. Na Slovensku, v Polsku či Rakousku kuřák „obětuje“ přibližně jeden a půl balení, zatímco v Německu je poměr podobný jako u nás, kolem 2,4 balení. I když se konkrétní cenové relace v čase mění, základní obrázek zůstává stabilní. Česko patří v regionu k zemím, kde jsou cigarety vzhledem k cenám běžných potravin spíše hůře dostupné (viz mapa níže).
Ještě názornější je pohled skrze mzdy. V Česku je na jednu krabičku cigaret potřeba zhruba 51 minut práce. V Německu necelých 29 minut a v Rakousku dokonce jen kolem 20 minut. Na Slovensku musí lidé pracovat přes 53 minut a v Polsku zhruba 45 minut.
A jak to s nadsázkou uzavírají ekonomové z Vídeňského institutu: zvyšování daní s cílem snížit dostupnost cigaret zachraňuje životy a ponechává nekuřákům více času i peněz na to, aby si mohli vychutnat své omelety.
LUKASKOVANDA.CZ
Jiz leta podporuji polskou ekonomiku nakupem kartonu Lucky Strike. Rocne tak 60 -70000 Kc, nekupuji jen pro sebe. Nakupuji pravidelne ve ctyrech zemich, Nizozemi, Nemecko, Polsko, Ceska republika. V Nizozemi 20 ks krabicka 12€, Nemecko asi 9€, CR 6,50€ Polsko 5€. Ovsem v Nemecku je k dostani nejen standardnich 20ks, ale i 28 a vice. Pokud v Nemecku koupim nejvetsi mozne baleni, jsem na „ceske“ cene. Je to takovy paradox ta cenova „hra na Nemecko“ s ceskou mzdou a neda se hrat trvale, zdroje v CR rychle vyschnou. Pritom v Nemecku uz je spousta veci levnejsich, nez doma. Maji mensi zdaneni lihovin, takze kubansky rum pri akcni cene jiz vyjde citelne levneji. V Nizozemi zase obleceni, sportobni obuv, holandske syry, atd. Cesky erar se snazi oskubat ovecky co to jde, nicmene k poklesu prijmu ze zdaneni lihovin jiz doslo a v roce 2024 kleslo inkaso z dane tabakovych vyrobku o sest miliard a bylo celkove nizsi o 12 miliard nez byla ocekavani eraru ktery si s logikou neprilis bystreho hokynare myslel ze o co vic zdrazi o to vic vybere. Proste ekonomicti diletanti, co nasekali dluhy 1200 miliard a zaslouzene sli od valu. Uvidime, jestli nova vlada bude chytrejsi.
Cíl 2040: Komise varuje, že bez dalších kroků nebude dosaženo cíle „generace bez tabáku“ 😀 Europe’s Beating Cancer Plan EU se snaží, aby pro vás bylo těžší, dražší a méně lákavé si ji koupit, protože EU ví co je pro vás dobré a nemáte nárok si kazit vlastní život ALE kdyby byl zájem tak smrtibudka na eutanzii neva. Je to klasický paradox: stát vám na jednu stranu zdražuje pivo a cigarety, aby vás ochránil, a na druhou stranu se v některých zemích vede debata o právu na smrt, když chci, jako o vrcholném projevu svobody.
Brusel se tedy snaží o vyšlechtění dokonalého euobčana – nekuřáka, co sportuje a jí bio, aby do systému jen sypal a sypal peníze a nečerpal je na léčbu. Smrtibudka mimochodem narážka na švýcarské kapsle Sarco, je v tomto kontextu jako řešení pro ty, kteří už v systému dofungovali, nesypi a trpí, zatímco cigareta je viděna jako zbytečné riziko pro ty, kteří mají ještě desítky let pracovat a sypat.
-buďte funkční 🙂
Svoboda zapálit si je omezována jako neodpovědné hazardování se státními prostředky na léčbu.
Svoboda zemřít je v některých zemích oslavována jako progresivní právo jednotlivce.
-tato eurokomisní snaha o managment života občana nakonec povede k tomu, že i další neřesti -cukr, maso, lenošení, být bez sportu- budou brzy pod podobným tlakem jako tabák… Jakmile EU přijme roli vrchního manažera zdraví, začne nevyhnutelně optimalizovat každý aspekt vašeho života, který má dopad na eurounijní pokladnu.
V Bruselu se už o těchto dalších krocích v rámci Europe’s Beating Cancer Plan a dalších strategií otevřeně diskutuje:
Válka s cukrem: Diskuse o dani z cukru /sugar tax/ u slazených nápojů už v mnoha zemích EUčku běží nebo jsou zavedeny. Logika je stejná: cukr způsobuje obezitu a cukrovku, což jsou nákladné nemoci, které snižují vaši funkčnost.–ale na druhou stranu se na nich i vydělává, takže jen do určité míry.
Maso pod tlakem: Pod záminkou ekologie a zdraví se objevují návrhy na zdanění červeného masa nebo regulaci jeho reklamy. Cílem je funkční a udržitelný jídelníček – tedy takový, který méně zatěžuje planetu i zdravotní systém.
Monitoring pohybu: Debaty o daňových úlevách pro ty, kteří prokážou sportovní aktivitu např. přes chytré hodinky propojené se zdravotní pojišťovnou, už nejsou scifi, ale reálné první kroky. Lenost se stává neetickou, stigmatizovanou v msmstrímu, proč?. no protože zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob.
Tím se kruh uzavírá: Vaše tělo přestává být vaším soukromým majetkem a stává se eurounijním aktivem, musí být udržováno v optimálním stavu aby sypalo peníze do rozpočtu.
————-
Pokrytectví daní a sypání peněz do rozpočtu: stát, potažmo EU kasa na cukru a tabáku vydělává balík. Skutečný zákaz by rozpočty zruinoval. Cílem tedy není, jak to nazvat, dejme tomu nazveme to neřest, tak neřest vymýtit, ale dostat ji do bodu, kdy občan platí maximum, co ještě unese, ale zároveň neonemocní tak brzy, aby na něm stát prodělal. Je to balancování na hraně výnosnosti.
—————–
Stigmatizace jako nástroj: Pokud se z nekuřáka/sportovce udělá morální ideál a z kuřáka/lenocha asociál, co ničí zdravotnictví v msmstrímu, společnost se začne hlídat sama. – pak nemusí ANI nikoho nutit – lidé se budou šikanovat navzájem 🙂
V tomto systému je pak smrtibudka Sarco jen logickým odpisem majetku. Když už stroj nelze opravit tak, aby sypal peníze, a jeho údržba je příliš drahá, systém mu s úsměvem nabídne důstojný exit. Je to v podstatě korporátní přístup k lidské existenci.
Sociální inženýrství: msmstrím a kampaňové materiály jako ty k Europe’s Beating Cancer Plan, mimochodem placené z našich daní 🙂 vytvářejí dojem, že zdraví je vaše povinnost vůči kolektivu. Tím se vytváří armáda dobrovolných kontrolorů – sousedů a kolegů, kteří se na váš druhý věneček se šlehačkou, po vydatném obědě, nebo cigaretu ke kávě dívají jako na útok na jejich budoucí důchody. :))))))