Čerstvé habaďůry EU

Zatímco volební vřava přehlušovala naši mediální bdělost, v Bruselu se pilně splétala mnohovláknová pavučina upevňování „strukturované debaty“. To je nový eufemismus ujišťující, že v žádném případě nejde o cenzuru, jen nějaké to strukturování. Tím ujišťujícím autorem tohoto důmyslného sousloví je šéf Evropského ekonomického a sociálního výboru (EESC) Oliver Röpke upozorňující, že už zavedený cenzurní zákon o digitálních službách (DSA) není dostatečně efektivní a měl by se vylepšit přísnějším dozorem nad umělou inteligencí.

Důvodem jsou „koordinované dezinformační a misinformační aktivity cizích zájmů v kolaboraci s místními aktéry s obzvlášť škodlivým dopadem na zranitelnou populaci“. Ty jsou „přímým ohrožením demokratických systémů a erodují důvěru veřejnosti v demokratické instituce“.

Jeho úřad proto vypracoval novou iniciativu pojmenovanou „Občané mohou porazit dezinformace“. Ta občany a hlavně internetové platformy vybízí k „lidovému odporu proti online manipulaci“. A opravdu, opravdu, opravdu nejde o cenzurování názorů, nýbrž o „zabezpečení svobodné debaty založené na faktech a dobře informovaných aktérech“.

Chat Control se prozatím odkládá

Pan Röpke sice sám ještě nepřednesl metody, jak tu svobodnou debatu strukturovat, ale vedle něho se v Bruselu zároveň kuchtil dozírací zákon zvaný „Chat Control 2.0“, který by umožňoval sledovat soukromé online komunikace. Že by to prý konečně byla účinná ochrana dětí před internetovým zneužíváním. Důvod nezpochybnitelně tak bohulibý, že stojí za to mu obětovat soukromí všech obyvatel EU.

Soukromé online konverzace by byly nejen algoritmicky sledovány, nýbrž i ještě před odesláním zastavovány a vymazávány, kdyby byly shledány nevhodnými. Prováděly by to zřejmě nějaké správně naprogramované algoritmy, které by skenovaly každé sdělení, každý obrázek, každé video na každém osobním přístroji prostřednictvím nějakého modelu umělé inteligence, který by je klasifikoval, zda jsou obsahem přijatelné. Ale podle Komise EU by to byl jen takový obyčejný „spam filter“.

Hodně se proti němu brblá, a to jak v řadách internetových poskytovatelů a obránců svobody slova, svobodymilovných politiků, tak i právníků upozorňujících na možné zneužívání podvodníky, loupežníky a nedemokratickými režimy. Odborní ajťáci celý systém pomlouvají tvrzením, že při sledování stamilionů sdělení bude tak jako tak nemožné detekovat případy dětského zneužívání „s přijatelnou úrovní přesnosti, ať už je ten filtr jakýkoliv“.

Podle šéfky platformy Signal Meredith Whittakerové by to znamenalo „velmi skutečný konec práva na soukromí v Evropě a nepoučení z evropských dějin“. Hlasování o návrhu Chat Control se nakonec nekonalo, dánské předsednictví jej stáhlo, protože neměl dostatečnou podporu napříč státy EU. Pesimisté jsou však přesvědčeni, že bruselští debatní strukturalisté brzy vymyslí nějaký další fígl.

„Nákaza“ ohrožující zdraví, demokracii, děti i pokrok

Víceméně jim to potvrdila nesvrhnutelná císařovna Ursula von der Leyenová, když tu špiclovací pavučinu rozšířila oznámením plánů na zavedení digitálního ověřování totožnosti. S vysvětlením, že „online misinformace je nákaza“, proti níž se EU musí zabezpečit, neboť „ohrožuje veřejné zdraví, demokracii, bezpečnost dětí“, a dokonce „globální pokrok“.

To zabezpečení se jmenuje „Global Health Resilience Initiative“ (čili Iniciativa globální zdravotní odolnosti). Bude čelit specificky „zdravotním misinformacím“ a bude je přestrukturovávat tak, aby odpovídaly oficiálně přijímaným globálním narativům. Opět pomocí nějakých správných algoritmů.

A aby ta naše „odolnost“ nebyla jen zdravotní, přidala k ní další novou instituci zvanou „European Centre for Democratic Resilience“ (čili Centrum pro demokratickou odolnost). „Naše demokracie je obětí útoků rostoucí informační manipulace,“ vysvětlila. A potřebuje „vystupňovat svou schopnost monitorovat a detekovat manipulaci informací a dezinformací“. K tomu jí bude dopomáhat „Media Resilience Programme“ (čili Program mediální odolnosti), který „podpoří nezávislou žurnalistiku a mediální gramotnost“.

Máme se na co těšit. Ta „vnitřní reforma EU“, kterou si nová vláda dala do programu, bude sisyfovská práce. To ministerstvo pro EU by se možná nemělo rušit, ale posílit. Bude toho mít zatraceně hodně na práci…