České pupíky jako žumpa Evropy?

1. díl: Ondřej Kolář

Hnutí ANO potopilo dohodu, která mohla zlevnit potraviny

Hnutí ANO v Evropském parlamentu zablokovalo obchodní dohodu s Mercosurem, která by pomohla Evropě i lidem v Česku. Je to nehorázná ostuda a vrchol pokrytectví – Andrej Babiš dohodu navenek podporoval, ale jeho vlastní europoslanci ji nakonec potopili. Kvůli jejich hlasům dohoda neprošla o pouhých 11 hlasů.

Co to znamená pro nás? V první řadě bude dráž. Kolegové z ANO odmítli konkurenci, která by zlevnila celou řadu potravin a výrobků. Zároveň tím ukázali, že raději budeme závislí na náladách Donalda Trumpa, místo abychom posílili nezávislost EU a hledali nové trhy. Česká republika se kvůli tomuto kroku opět jeví jako nespolehlivý partner. Ostatní odpůrci o svém postoji mluvili otevřeně, ANO se tvářilo jako spojenec a cuklo na poslední chvíli. Zda za tím stojí Babišova neschopnost domluvit se s vlastními lidmi, nebo snaha vyhovět Orbánovi, je těžko říct. Ostuda je však na světě.

Ondřej Kolář

2. díl: Odpověď Kolářovi

Levnější neznamená lepší. Zdraví našich lidí není na prodej!

Dohodu s Mercosurem by podepsal jen ten, komu nezáleží na budoucnosti našich občanů. Ano, zboží by možná slevnilo, ale za jakou cenu? Otevřeli bychom trh potravinám, které by ničily naše zdraví mnohem víc, než se děje dnes. Už teď se společnost dělí na ty, co mají na biopotraviny, a na ty, kteří v nouzi kupují to nejlevnější, aniž by se raději ptali, čím to bylo hnojené.

Za dob ČSSR jsme měli velmi přísné normy na zpracování potravin. Náš vstup do EU nás bohužel donutil přijmout normy mírnější, a i proto dnes musíme jíst potraviny, které jsou často jen „odpadem“ západních trhů. Dovozem z Jižní Ameriky by tyto standardy klesly ještě hlouběji. Neumím si představit, co za „sajrajt“ by se nám tu na pultech objevil. Bojovat za nízkou cenu na úkor kvality a zdraví není vítězství, ale zrada na vlastních lidech.

3. díl: České pupíky jako žumpa Evropy? Přestaňme žrát sračky!

Opět se potvrzuje, co si lidé píší už roky: kvalita potravin u nás je tragická. Nedávné zprávy o olivových olejích, které jsou v podstatě technickým odpadem nevhodným pro lidi, jsou jen špičkou ledovce. Lidé kupují drahé láhve v domnění, že dělají něco pro své zdraví, a přitom si domů nesou jed. Já jsem se už dávno vrátila k sádlu a vařím tak, jak to dělaly naše babičky. V téhle „prasácké“ době je to to nejlepší řešení.

Stále je mezi námi dost lidí, kteří se klaní supermarketům a předhazují nám fronty na banány za totality. Ale ruku na srdce – většina z nás by ty banány klidně oželela, kdybychom mohli mít zpátky kvalitu masa, mléka a sýrů, jakou jsme znali jako děti.

Co nám to vlastně servírují?

• Uzeniny: Mouka, separáty, pomleté pařáty.

• Mléko: Tekutina, co se nesrazí, po zkažení jen páchne a tvaroh z ní neuvidíte.

• Maso: Injekčně napuštěné vodou a sójovou bílkovinou.

• Pečivo: Chleba bez kvásku, který druhý den páchne a třetí ho hážete slepicím.

Od roku 1994, kdy byly zrušeny přísné zákonné normy, se Česko stalo popelnicí Evropy. Výrobci vědí, že český spotřebitel snese víc než ten na Západě. Chybí tu tlak. Eurokomisařka Jourová sice mluví o nefér praktikách, ale k čemu jsou nám tihle královsky placení úředníci, když nás neochrání? Testy jasně dokazují, že zboží v Česku je horší než v Německu. Odpověď mluvčího inspekce? „Dělat nemůžeme nic.“

Já se ptám pánů politiků: Čí je to vina? Vy jste dohnali české matky k tomu, aby počítaly každou korunu a kupovaly dětem „eurošunku“, protože na tu kvalitní prostě nemají. Zničili jste naše zemědělství a udělali z nás národ alergiků.

Lidé, probuďte se! Neplačte a začněte jednat. Vraťme se ke stravě našich předků. Jezme zelí, cibuli, brambory a maso od farmářů. Podporujme naše sedláky, i když je to dražší. Raději jíst méně, ale kvalitně. Přestaňme plnit koryta nadnárodním řetězcům (Lidl, Kaufland, Albert, Tesco), kterým je naše zdraví ukradené. Máme tu stále své sítě jako COOP nebo CBA – dejte vydělat českým lidem, ne cizím centrálám.

Život není o pitomých supermarketech. Je o tom, co do sebe dáváme. Protože co do těla vložíme, tím se nakonec staneme.