Cesta k prosperitě? Zbavte lidi parazitů. To je argentinský recept

Subjektivní výběr z projevu Javiera Milei na ekonomickém fóru v Madridu. O tom, že argentinské reformy zbořily tři zažité ekonomické pravdy, a o plánech do budoucnosti.

V projevu zaznělo:

Výběr, překlad, úprava, mezititulky autor.

V Argentině boříme zažité představy o hospodářské politice. Mnoho zemí, které jsou zadlužené a jejichž rozpočet je v deficitu, říká, že potřebují provést korekci. Myslí si, že mohou upravit rozpočet o ekvivalent ve výši zhruba 1 % hrubého domácího produktu. Považují za nemožné, že Argentina upravila svůj rozpočet o ekvivalent 5 % HDP za jeden měsíc.

Odstraňte parazity

Druhý mýtus říká, že pokud provedete takové korekce, ekonomika se propadne do recese, nezaměstnanost vystřelí do oblak a počet chudých neúnosně vzroste. My jsme se rozhodli, že rozpočtové úpravy neprovedeme za pomoci zvýšení daní, že nebudeme tisknout peníze ani že si je od nikoho nebudeme půjčovat. Rozhodli jsme se, že úprava rozpočtu půjde na úkor parazitů a dopadne na veřejný sektor. A proto jsme snížili veřejné výdaje o 30 % v reálných cenách. Vrátili jsme peníze soukromému sektoru. Když jsme srovnali výsledky z prosince roku 2024 oproti roku 2023, nejenže nedošlo k žádnému poklesu HDP, ale ten naopak vzrostl.

Nejen to. Ve druhém čtvrtletí roste ekonomika tempem 8 % za rok. Takže politici ze zparchantělé levice nemají pravdu v tom, že úprava rozpočtu vyvolá recesi. Pokud dopadne na veřejný sektor a politiky, soukromý sektor expanduje.

Lidé to pochopí

Třetím mýtem je, že když uděláte nepopulární opatření, které ale ekonomika potřebuje, protože se musí postavit na nohy, znamená to pokles popularity. Pokud má být vaše popularita utracena za dobrou věc, tak nechť. Musíme udělat to, co musíme.

V rozporu s tím, co si všichni mysleli, máme dnes vyšší popularitu než v době, kdy jsme nastoupili do úřadu. To znamená, že úprava rozpočtu nepřinese ztrátu image, pokud dopadne na politickou kastu. Image jde nahoru, protože taková úprava vrátí lidem peníze.

Obchod a mír

Jasně jsme se vyjádřili k naší zahraniční politice. Systematicky podporujeme mír a volný obchod, protože tam, kde vládne obchod, nelétají kulky. V Argentině jsme se vrátili k hodnotám Západu, kterými jsou židovsko-křesťanská kultura a v politické rovině římská republika a řecká demokracie. To se projevuje v naší alianci s USA a Izraelem.

Po tolika letech, kdy jsem z pódia říkal, co je třeba udělat, jsem se rozhodl vydat se do terénu, abych hájil myšlenky svobody a pomohl jim triumfovat na celém světě.

Za poslední rok klesl počet chudých lidí v Argentině z 57 % na 35 %. Tedy my, bezcitní liberálové, kteří nemají srdce, nemají soucit, my, kterým nezáleží na chudých, jsme vyvedli z chudoby 10 milionů lidí. Myšlenky svobody fungují pro všechny, zejména pro ty, kteří mají nejméně. Sociální politika, kterou po sobě zanechala předchozí vláda, poškozovala ty nejzranitelnější. Stejně jako všude jinde se socialismus zaštítil ušlechtilou myšlenkou, aby ji posléze vyměnil za korupci těch, co jsou u moci. Polovina peněz, které šly na pomoc chudým, byla spotřebována zloději a administrátory pomoci.

Daně jsou krádež

Stát považujeme za zločineckou organizaci, a proto jsou pro nás daně krádeží. V minulém roce jsme snížili daně o ekvivalent 2 % HDP, což se ještě nikdy v argentinské historii nestalo. Protože považuji daně za krádež, nezůstaneme u toho. Pracujeme na daňové reformě, abychom mohli daně snižovat o ekvivalent 0,5 % HDP ročně.

Provedli jsme více než 2.500 strukturálních reforem. Regulace zabíjí hospodářský růst. Pokud chcete příklad, nemusíte chodit daleko. Nejlepším příkladem je Evropa.

Funguje to!

Chci vám tady podat svědectví o tom, že myšlenky svobody fungují. Víme, co máme dělat, a víme, jak to udělat. Nechť nám nechybí odvaha to udělat, protože můžeme postavit na nohy celý svět.

Žádám vás, abyste sebrali odvahu a pustili se do boje. Věci nezměníte z hlediště, ale v politickém boji, ve kterém se budete prát tělo na tělo se zkorumpovanými politiky.

Ať žije svoboda, kurva!

Řekl Javier Milei nedávno v Madridu.

Post scriptum

Pozn. autora:

Každý se může zeptat sám sebe, proč není argentinská ekonomická reforma na prvních stránkách novin, pokud vyvedla miliony lidí z chudoby za tak krátkou dobu. To je přeci dobrá věc pro všechny bez ohledu na politické preference? Proč nazývají argentinského prezidenta extrémistou a populistou? Nejvlivnější španělský deník napsal loni článek s titulkem „Milei, sto dní pravicového populisty v Argentině“.

Odpověď je prostá a logická. Progresivní levici jsou chudí zcela ukradení. Kdyby nebyli, už by dávno zkoumala, co dělat jinak, když desítky let rozhazování peněz nepohnuly s problémem ani o píď, naopak jej ještě zhoršily. To by totiž udělal každý normální člověk, který chce problém vyřešit.

O Argentině se nikde moc nepíše, protože progresivní levici jde o moc a peníze. Dejte nám peníze a my budeme rozhodovat, komu je milostivě dáme. Že nám z toho značná část zůstane za nehty? To víte, dobrá rada něco stojí.

V Americe dopadl boj s chudobou stejně jako všude jinde, když se rozhodli rozdávat peníze. Chudých přibylo. Ve Švédsku odhadli, že okrádání občanů, aby stát měl na rozdávání chudým, stálo na konci každou rodinu tisíce dolarů ročně. To je odhad bohatství, které nevzniklo, protože když stát reguluje a krade, lidé nemají motivaci bohatství vytvářet.

Chudoba totiž nevzniká, chudoba je výchozí stav, který musí lidé změnit svojí prací. Chudoba nemá žádné příčiny, bohatství má.