Co se změní v Kotlince po prezidentských volbách?

Jen víme, že je národ (volebně) rozdělen na dvě zhruba stejné poloviny (fankluby) a k přelévání hlasů dochází pouze v rámci jednoho či druhého fanklubu (koalice či opozice). Do toho tu jsou ještě nevoliči, nerozhodnutí a ti, které to vůbec nezajímá.

Někdo tu situaci u nás popisuje jako „studenou občanskou válku“. Mediálně to tak vypadá a je samozřejmě snaha ty příkopy prohlubovat. A jde to různými cestami, tradičními jako rozdíly v pohledu generací a pohledu života ve velkoměstě a na venkově, tak samozřejmě tím rozdělováním manipulativním, o kterém snad všichni víme, jenž tak dobře charakterizují pojmy z novočeštiny „dezolát“ vs. „libtard“, užívané jako nálepky a sloužící k vyvolávání vzájemné nenávisti. Jistou roli hraje i rozdíl „digitál“ vs. „analog“.

Už si neumíme říct, že „kdo nejde s námi, jde jinudy“ ale nějak jsme ve společnosti (minimálně její části) obnovili heslo (dnes narativ): „kdo nejde s námi, jde proti nám“.

Nicméně prezidentské volby jsou ještě daleko, nyní budou volby komunální a do třetiny Senátu. To jsou ovšem hry. Ty bychom měli. Jsou ale daleko zajímavější otázky. Bude i chléb?

Letos díky suchu byla úroda o dost nižší než dříve. Konflikty neutichají a jsou síly, které se je neustále snaží rozdmýchat. Čeká nás podzim. Jaký bude? Nadprůměrně teplý, nebo chladnější, a naopak bude hodně pršet? Přijde zima už s počátkem topné sezóny a neopustí nás až do května? Budou holomrazy? Bude málo nebo hodně sněhu? Bude únor a březen mrazivý nebo teplý?

Bude dostatek plynu? Jaké budou ceny energií a potravin? Jaká bude nálada obyvatelstva v Kotlince? Bude méně mediálních manipulací?

Budeme zde na periferii EU papežštější než papež, nebo budeme kverulanti? Jaký je poločas rozpadu EU? Jak ho ovlivní volby v Německu a ve Francii? Skončí brzy už nějaká z probíhajících válek?

S trochou ironie nazývám Prahu „Západním Kyjevem“ a Brno „Východním Mnichovem“. Dle mého se o to někteří lidé u nás nahoře snaží. Ještěže máme ten „konzervativní“ venkov, kde se stále udržuje selský rozum, cit pro věc a vzájemnost. Kde je větší podíl lidí, kteří vytváří skutečné hodnoty, kteří se snaží hospodařit s půdou. Což v podmínkách stávající globalizace, byrokracie a dotační pokřivenosti není vůbec jednoduché.

Sázím tedy na „Vidlákov“, který se rozhoduje intuitivně a instinktivně. Věřím, že díky tomu Kotlinka bude dále přežívat, aby mohla být víc svoje než cizí. A že k tomu svým (aspoň nějakým) dílem přispějí i Pražané a Brňané, přestože zde podíl „parazitických“ profesí je opravdu „nadstandardní“.

Do prezidentských voleb v lednu 2028 se toho ještě mnoho může změnit. Hodně nám do toho bude mluvit i příroda a počasí a z lidí především ti, kteří chtějí druhé ovládat a řídit a jsou hlavně chamtiví. Naštěstí jsou i dost hloupí. Ale moc je droga a odvykání těžké.

Nejsou takoví lidé pro změnu systému, paradoxně, ti nejlepší? Kdo jiný může zapříčinit náraz do zdi, aniž by ho chtěl? Ten, kdo vzhlíží, obrazně řečeno na „tančící palubu Titaniku“, bude více zaskočen než ten, kdo už v „podpalubí čerpá vodu“ a chystá si „záchranný člun“.

Byť lze chaos i naplánovat, nikde není zaručeno, že povede ke stanoveným cílům. Přece platí zákon schválnosti. Také se říká, že žádný plán nikdy nevyjde a že se Bůh nejvíc směje, když lidé plánují.

Evoluce je nenápadná a nezastavitelná. Příroda je mocná, má ráda dynamickou rovnováhu, do které se vrací a má dost času. A jsme to my, kteří jsme na ní závislí. To je tak těžké si to uvědomit?