Co týden dal 1. (2026) |

Sdílet článek:

VÁCLAV KRÁSA

Skončily oslavy narození Ježíše Krista, popřáli jsme si vše nejlepší do roku 2026 a opět nás čeká realita současného poblázněného světa. Mám tu vánoční atmosféru rád, kdy jsou lidé na sebe trochu méně zlí a kdy spoustou světýlek zaháníme zimní temné dny. Realita nás však dohoní ať chceme, či nechceme a ta letošní je opravdu výživná.

Američani zaútočili na Venezuelu a unesli prezidentský pár, což se jim naposled podařilo před 36. roky v Panamě. Je to překvapivé a nepochybně dochází k další nebezpečné oblasti, která může vést k dlouhodobému konfliktu. Amerika se nemění, jedná pořád stejně. Když něco chce, tak si to prostě vezme, ať se nám to líbí nebo ne. Venezuela má největší zásoby ropy, kterou těžily americké firmy, než je Maduro vyhnal. Prezident Trump, v rámci realizace téze „America first“, se rozhodl navrátit americkým firmám těžit venezuelskou ropu a tím jim zajistit prosperitu. Nová situace bezprostředně ohrožuje Kubu, která je závislá na venezuelské ropě a také Kolumbii, protože ona je skutečně zemí narkobaronů. Za sebe říkám, že útok na Venezuelu je přes cihlu, protože se tím svět stává ještě nebezpečnější. Venezuelské události budou mít vliv na globální politiku a velké mocnosti ztratí zábrany při podobných krocích vůči malým státům. Možná si USA a Rusko, při jednáních na Aljašce rozdělily sféry vlivů, a to tak, že USA se soustředí na obě části Ameriky a možná Grónsko a Rusko bude mít volné ruce na Ukrajině. Do vývoje však může výrazně promluvit Čína se svým obrovským technickým, technologickým a lidským potencionálem, ale další země uskupení BRICS. Teď to bude hodně o rozvaze, jsme na nebezpečné šikmině, která nás může všechny pohltit.

Události ve Venezuele budou mít bezprostřední vliv na ukrajinskou válku a relativizují tvrzení libtardů o ukrajinské válce, jako o bezprecedentní události. Američané zaútočili na samostatný stát ze dvou důvodů, drogy a ropa, Rusové odůvodňují svojí operaci ohrožením Ruska přiblížením se NATO k jeho hranicím, utlačováním několika milionové ruské menšiny na Ukrajině, což lze doložit mimo jiné i ukrajinským jazykovým zákonem a nebezpečným vyzbrojováním Ukrajiny, se snahou zahájit válku, za pomoci evropských zemí, k obsazení Krymu a obou separátních oblastí, kde se přes devadesát procent lidí hlásí k ruské národnosti. Ať si sám každý posoudí, které argumenty jsou pádnější. O úvahách, že některé evropské státy se snaží o destabilizaci Ruska, jeho rozpadem a zmocněním se zdrojů, se nezmiňuji, protože pro taková tvrzením nejsou důkazy, ale všechny války se vedly, vedou a budou vést jen kvůli zdrojům, kterých neustále ubývá. Útok na Venezuelu je nepochybně velmi špatná zpráva pro Ukrajinu, protože dnes je zřejmé, proč Donald Trump stále usiloval vyvázat se z této války. Pochopil, na rozdíl od evropských potentátů, že Rusko je stabilní a v současné kondici neporazitelné a vyhrát na Ukrajině by bylo příliš nákladné.

Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny a předseda SPD, ve svém novoročním projevu vyvolal bouři nejen na naší politické scéně. Ostře kritizoval Ukrajinu a její vedení, zejména prezidenta Volodymyra Zelenského, označil je za “ukrajinské zloděje kolem Zelenského junty” a nechce, aby Ukrajina byla členem EU. Dodal, že Česká republika by neměla posílat zbraně Ukrajině a měly by se upřednostnit potřeby českých občanů. Opozice se probudila z novoročního spánku a začalo být veselo. Ukrajina reagovala tak, jak je zvyklá nediplomaticky a hrubě. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč označil Okamurova slova za „ofenzivní a nenávistná“ a „naprosto nepřijatelná“ pro vysoko postaveného ústavního činitele. Zdůraznil, že nezasahuje do vnitřních záležitostí ČR, ale že je reakcí na urážlivé veřejné výroky o Ukrajině a Ukrajincích a dodal, že očekává, že české orgány a občanská společnost posoudí, zda jsou takové výroky slučitelné s funkcí, kterou Okamura zastává. Pan velvyslanec se velmi mýlí, protože jeho slova jsou přímým zasahováním do české politiky, zvláště výzva, aby české orgány a občanská společnost posoudila výroky předsedy Okamury. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha podpořil svého velvyslance a uvedl, že velvyslanec Zvaryč měl „naprostou pravdu“, když reagoval na urážlivé výrazy Okamury vůči Ukrajině a jejímu vedení, a že to udělal diplomaticky. Zdůraznil, že všichni ukrajinští velvyslanci jsou instruováni, aby chránili důstojnost své země. Odmítl kritiku českého ministra zahraničí vůči ukrajinskému velvyslanci a místo toho vyzval ke konstruktivnímu dialogu na posílení ukrajinsko-českého strategického partnerství. Co k tomu dodat. Žádný velvyslanec nesmí veřejně komentovat a glosovat vyjádření politiků v hostitelské zemi. Je hostem, jehož úkolem je reprezentovat zájmy svého státu, rozvíjet vzájemné vztahy a jednat s oficiálními institucemi. Nesmí veřejně známkovat výroky nejvyšších ústavních činitelů státu, v němž působí. Reakce ministra Macinky je správná a je potřeba dát Ukrajině jasně na srozuměnou, že u nás Ukrajinci nerozhodují a velvyslanec má jasně dané diplomatické postupy, jak vyjádřit svoji nespokojenost. Skutečnost, že na Ukrajině se chovají hrubě a neurvale je jejich věcí, ale k nám ať si to nedovolují.

Vážení sledující, chtěl jsem původně na začátku roku psát o zcela něčem jiném, ale události poslední dní nebylo možné opominout. Přeji Vám a Vašim blízkým, abychom si chránili svoje soukromí, protože všechna možná nařízení, směrnice a další systémy se snaží a budou se snažit, vědět o nás co nejvíce, aby nás pár papalášů mohlo více a více ovládat. Nenechte se zlákat, že můžete rychle a bez peněz platit, je to důležitý zdroj informací o Vás. Až nám vezmou hotovost, budou nás zcela ovládat. Braňte se všem možným čipům a aplikacím, používejte jen to, co je nezbytné. Jen tak si zachováme trochu osobní svobody a důstojnosti. Prosím Vás, používejte svůj rozum a nepodléhejte různým kampaním, protože vedou k davovým scénám a dav je lehce zneužitelný.