Co týden dal: 23/2025 |

Sdílet článek:

VÁCLAV KRÁSA

Nejen českou politikou, ale i větší částí veřejností otřásá bitcoinová aféra ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Kauza se rozrůstá a je skoro jisté, že se na podivném obchodování s lotrem účastnilo podstatně více politiků, než je zatím známo. Nedokáži si představit, že by především ekonomičtí ministři neměli nějakou povědomost o tom, co se na jednotlivých ministerstvech děje. Právě proto byly vytvořeny funkce tzv. politických náměstků, kteří nemají žádnou agendu, aby v koaličních vládách hlídali pro svoje strany dění koaličních ministrů. Oni spolu sice vládnou, ale většinou si nevěří. Ukázkou mechanismu, jak to funguje je tvrzení STAN, že jejich náměstek na ministerstvu spravedlnost pan Dvořák nic nevěděl. Teď se ukazuje, že o věci věděl a účastnil se i porady ve věci bitcoinové peněženky pana Tomáše Jiřikovského. Dokonce platí, že pokud by nic nevěděl, měl by ho STAN odvolat, protože takové „očko“ jim není k ničemu. Takže STAN, který se tváří nevinně, musel o bitcoinech vědět, a je velmi pravděpodobné, že náměstek Dvořák informoval i svého předsedu pana Rakušana. Jsou v tom všichni spolu, protože političtí náměstci se osobně znají a scházejí se, jsou to zpravidla dlouholetí členové politických stran, kteří se pohybují delší dobu ve státní a veřejné správě. Kauza bitcoiny ukázala prohnilost celého systému, a proto by vláda měla podat demisi. Všichni se holedbají, jak demisí ministra Blažka kauzu správně a čistě řešili. Není to pravda. Jen připomenu kauzu o fiktivních sponzorech ODS v roce 1997– konkrétně šlo o lidi, kteří popřeli, že by straně, kdy poskytli finanční dary, přesto byli uvedeni ve výroční zprávě ODS. Jedním z nejznámějších „sponzorů duchů“ byl např. Radjív M. Sinha, který popřel, že by straně daroval jakékoli peníze. Tehdy šlo o miliony a padla vláda, dnes jde o miliardy a všichni ve vládě dělají „já nic já muzikant“. Hlavní rozdíl je však v tom, že je možné, že do dnešní aféry mohly přispět i soudy. Jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu, které umožnilo vrátit technické zařízení s uloženými bitcoiny do rukou původního majitele a odsouzeného Tomáše Jiřikovského, a podivné nerespektování dřívějšího rozsudku, který nařizoval zabavená zařízení vymazat. Před dvěma roky Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí nižších soudů o smazání dat ze zabavené elektroniky Jiříkovského, což mu nakonec umožnilo získat zpět bitcoinové peněženky v hodnotě mnoha miliard korun. Bez tohoto zásahu Nejvyššího soudu by Jiřikovský o kryptoměny přišel a stát, včetně ministerstva spravedlnosti, by nezískal žádný dar v podobě téměř miliardy korun. To je věc, které se média moc nevšímají, ale možná, že je klíčová. Znamená to také, že se na podivném obchodu pracovalo poměrně dlouho. Dokonce si myslím, že klíčové je, proč NS v zásadě zastavil vymazání peněženky? Možná, že to se nikdy nedozvíme.

Ostudný stát, který zanedbává ty nejpotřebnější. Poslanecká sněmovna konečně schválila novelu zákona o sociálních službách, který obsahoval také pozměňovací návrh Národní rady osob se zdravotním postižením, který podala paní poslankyně Jana Pastuchová na zvýšení příspěvku na péči v I. stupni o 1120,- korun a ve II. stupni o 1100,- korun. Návrh jsme dlouhodobě prosazovali, protože valorizace všech stupňů příspěvku na péči o 10 % byla naposledy v roce 2016. V roce 2018 byla upravena pouze výše příspěvku na péči ve III. a IV. stupni. Poslední valorizací v polovině roku 2024 došlo opět k výraznému zvýšení příspěvků na péči opět ve III. a IV. stupni, pouze nepatrně ve II. stupni a k žádnému zvýšení nedošlo u I. stupně příspěvku na péči. Náš návrh Poslanecká sněmovna ve středu 4. června odmítla, a to převahou pouze jednoho hlasu. Pro návrh hlasovali všichni přítomní poslanci a poslankyně z opozice, proti návrhu, nebo se zdrželi, všichni přítomní poslanci a poslankyně z koalice. Považuji to za neuvěřitelnou aroganci koalice, protože příspěvek na péči v I. stupni nebyl valorizován již devět let a jeho dnešní hodnota 880,- korun znemožňuje jejím příjemcům, aby si pořídili alespoň nějakou péči, kterou nezbytně potřebují. Obdobně je tomu i u příspěvku na péči II. stupně, který byl v loňském roce zvýšen pouze o 500,- korun a v předchozích osmi letech nebyl vůbec valorizován. Tito lidé mají odepřen přístup k potřebným sociálním službám. Od roku 2016 došlo opakovaně k navýšení cen za poskytování sociálních služeb, naposledy se tak stalo v polovině roku 2024. U osobní asistence a pečovatelské služby se maximální výše úhrady zvýšila ze 135,- Kč na částku 165,- Kč za hodinu služby. Současně se zdražila i cena za dovoz jídla, a to z 50, – Kč na 60,- Kč. Stát však přenesl celou finanční zátěž na osoby závislé na péči jiných fyzických osob, aniž by jim dal nějakou kompenzaci. Nejvíce bude postiženo velké množství starobních a invalidních důchodců, jejichž jediným příjmem je často velmi nízký důchod. V posledních letech navíc došlo k výrazné redukci valorizace důchodů, takže se pro ně podstatně snížila možnost dofinancovat si sociální služby ze svých prostředků, neboť jejich jediný příjem už je často tak nízký, že jim sotva pokryje náklady spojené s bydlením, stravou, léky apod. Je třeba zdůraznit, že se jedná přibližně o 200 tisíc lidí, kteří se propadají do těžké životní krize. Nelze také opomenout požadavek na každodenní potřebnost pomoci. Při současné výši příspěvku na péči v prvním stupni 880,- Kč na celý kalendářní měsíc a aktuální ceně hodinové služby ve výši 165,- Kč, je osoba v I. stupni závislosti tak z příspěvku na péči schopna uhradit 5,33 hodiny služeb měsíčně. Vzhledem k tomu, že při žádosti o příspěvek na péči musí prokazovat jejich každodenní potřebu, pak je schopna si z něj uhradit cca 10 minut denně, případně 74 minut týdně. Tento případ jasně ukazuje, že na tuto skupinu lidí stát zapomíná a všechna naše volání po nápravě se odráží od zdi arogance a mlčení. Nejsložitější je situace u tzv. pečujících rodin, kdy jeden člen domácnosti celodenně pečuje o rodinného příslušníka a nemá možnost si vydělat na svoje základní potřeby. Tento druh péče je stále převažující, a to přibližně v 70 %. Odhaduje se, že je asi 80 tisíc rodin odkázaných jen na dávky hmotné nouze a příspěvek na péči. Skutečná výše příspěvků na péči je dnes na úrovni 70 % původní hodnoty. Například příspěvek na péči ve II. stupni činil v roce 2007 4000 korun, jeho výše po osmnácti letech je pouze 4900 korun. Pozměňovací návrh by zvýšil roční výdaje na příspěvek na péči přibližně o 2,5 miliardy korun. Pro letošní rok by výdaje činily méně, a to v závislosti na platnosti zákona. Co k tomu dodat? Stát neúměrně zvyšuje výdaje na zbrojení, výdaje na přistěhovalce, aniž by se občanů zeptal, zda s tím souhlasí. Nechce, z hlediska státního rozpočtu, uvolnit poměrně nepatrnou částku, aby pomohl těm nejpotřebnějším. Je to neomluvitelné. Politici dobře vědí, že tito lidé nemají sílu, aby se dokázali nahlas ozvat a ve volbách se to moc neukáže, a proto je takto zneužívají. Považuji to za ostudu naší tzv. „vyspělé“ společnosti. Každý by si měl uvědomit, že taky bude starý a bude potřebovat pomoc. Oni ve své nabubřelosti si to nechtějí přiznat.

Nevím, kdo zaznamenal zprávu na http://xn--novinkch-eza.cc/, že „Sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu by se mohl příští rok konat v Brně. V pátek to při zahájení letošního sjezdu řekl dlouholetý sudetoněmecký předák Bernd Posselt s tím, že sudetští Němci dostali pozvání k uspořádání akce v Brně od pořadatelů festivalu Meeting Brno.“ Němci byli, a jedno zda ze Sudet, nebo od jinud, největším utrpením za II. světové války, připravovali likvidaci našeho národa a pokud by válku vyhráli, neměli jsme šanci. Zásadně s tím nesouhlasím a stát by měl udělat vše, jak této věci zabránit. Německo znova zbrojí, pan Merz chce znova vést Evropu, opět se vrací jejich velkoněmecký duch a my jsme první na ráně.