Co týden dal 30/2025

VÁCLAV KRÁSA

Po jednání předsedkyně Evropské komise s prezidentem USA byla kritizována z mnoha stran. Kritiku jednání von der Leyenové považuji nejen za oprávněnou, ale z mého pohledu i nedostatečnou. Z jednání světových lídrů se úplně vytratila klasická diplomacie a všechno je pouze o tom, jak se ti nejmocnější dohodnou, bez ohledu na ostatní. Co je to za jednání, když Ursula von der Leyenová jede do Skotska na golfový resort vlastněný Donaldem Trumpem, kde jí prezident USA, v pauze golfového turnaje, sdělí verdikt patnáct procent, a ona to akceptuje. Bez konzultací, bez porady s představiteli jednotlivých zemí si plácne s Donaldem Trumpem, přičemž je zřejmé, že jejich „plácnutí“ bude mít negativní dopad na ekonomiku evropských zemí. Von der Leyenová bez mrknutí oka akceptovala, co jí Trump nadiktoval. Odkývala všechny závazky s odběrem americké ropy a plynu za 750 miliard dolarů a odběr amerických zbraní za 600 miliard dolarů. Je to naprostý debakl, jak říká i francouzský premiér. Pro mě je především nepochopitelné, že byla Ursula von der Leyenová vůbec podruhé zvolena, když má řadu průšvihů. Začalo to plagiáty, několikrát byla odejita z různých funkcí pro podivné vyplácení firem, měla skandály na německém ministerstvu obrany, protože tam prosazovala hlavně uplatnění co nejrozmanitější palety sexuálních orientací v armádě a končí to aférou s firmou Pfizer a bezprecedentním souhlasem s diktátem prezidenta Trumpa. Je vidět, že Evropský parlament, ale celá kvazi demokracie na úrovni EU, je pouze hraní si, protože jinak by nemohli poslanci Parlamentu EU ji znovu zvolit do funkce. Jasně se ukazuje, že evropskou politiku, ale i světovou politiku, ovládá několik nejbohatší korporací. Je vůbec možné a správné, aby zásadní věc vyjednávala jedna osoba za všechny členské země. Takového jednání by se měly účastnit všechny země EU. Dnes se také ukazuje, že Francie, Německo a další země chtějí samostatně vyjednávat cla s USA, protože jsou s výsledkem jednání nespokojené. Prezident Trump udělá pro Ameriku vynikající obchod, bez ohledu na partnery. Je otázkou, jak dlouho budou jednotlivé země akceptovat tuto ochranářskou politiku USA. Protekcionismus se ve svých důsledcích nakonec může obrátit proti zemi, která jej prosazuje. Pro Českou republiku představuje dohoda velké riziko. Aby se zachovala konkurenceschopnost na americkém trhu, nebudou mnozí vývozci chtít přenést celé clo na koncového zákazníka v USA a část cla si budou brát ze své marže. A pochopitelně budou tlak přenášet na své subdodavatele. Obávám se, že především Němci budou tlačit na české subdodavatele, aby snižovali ceny a náklady a zahojili se na českých firmách.

Válka mezi Ukrajinou a Ruskem pokračuje a zdá se, že prezident USA zase změnil rétoriku. Donald Trump po jednání s von der Leyenovou uvedl, že Moskvě zkracuje časovou lhůtu, kterou jí dal na ukončení války, jinak hrozí drastickými ekonomickými opatřeními. Nevěřím tomu, že situace je tak horká. Prezident Trump na mě působí tak, že vykřikuje různá hesla a tvrzení, aniž by měl nějaký konkrétní plán. On takový plán připravuje za pochodu, podle reakcí těch, kterým jsou výkřiky určeny. To se ukazuje na clech. Podobně je to samozřejmě i s ukončením války na Ukrajině. Samozřejmě, že válka neskončí do deseti dnů, už proto, že Rusko neustále postupuje a je samozřejmé, že tím si vylepšuje budoucí vyjednávací pozici. Očekávám, že na začátku srpna dojde k nějakému prodloužení lhůty, k nějakému vyjednávání a podobně. Rusko čelí sankcím už tři roky a nezdá se, že by došlo k nějakému hospodářskému úpadku.

Představa, že sankce vůči zemím, které budou odebírat ruskou ropu a plyn, Rusko ekonomicky postihne, není úplně pravdivá. Nedovedu si představit, že by Čína a Indie poslouchaly USA a nechaly se jimi vydírat. Stačí, když Čína pohrozí, že do USA nebude dovážet vzácné zeminy a Amerika bude mít problém. Válka na Ukrajině je opravdu pro zemi zničující. Ze statistik na Ukrajině vyplývá, že tam umírá desetkrát více lidí, než se narodí. To žádná země nemůže dlouho vydržet. Teď už to není jenom o tom, kdo a kolik dodá zbraní, kdo a kolik poskytne peněz, ale jde o vlastní bytí ukrajinského národa. A to by mělo být hlavním mementem pro všechny politiky, aby za každou cenu válku zastavili. Místo toho však sledujeme další nákupy zbraní, další poskytování finančních prostředků na válku. Válka bude pokračovat, protože politici EU vůbec s Ruskem nejednají. To považuji za klíčové pochybení. Ukrajinu může zachránit jenom mír.

Německý kancléř Merz po deseti letech od migrační krize uznal, že ji Německo nezvládlo tak, jak si to slibovala Angela Merkelová. Konstatování kancléře Merze, že Německo nezvládlo migraci a dostává se do migrační krize, je nedostatečné. Německo by mělo okamžitě jednat a třeba uzavřít hranice s Francií a dalšími zeměmi, odkud přichází další a další migranti a udělat si v zemi pořádek. To znamená, včetně odchodu nelegálních migrantů, mimo území EU. To, co se stalo v Anglii, ve Francii, ale i v Německu a dalších zemích západní Evropy, je velmi nebezpečné a vytváří podhoubí pro teroristické útoky a budoucí krizi celé západní části EU. Každá země má právo si rozhodovat, koho na své území pustí a za jakých podmínek. Toto základní právo bylo narušeno evropskou legislativou a výše uvedené státy na to teď doplácí. Migrační pakt je toho jasným důkazem. Protože, nemohou zvládnout migraci, snaží se ji přenést i na část kontinentu, která migrací není zatím tolik zatížena. Česká republika se musí bránit této migraci a důsledně trvat na právu samostatného a suverénního státu, rozhodovat, koho pustí na své území, kdo u nás může žít a pracovat. Je jisté, že na migraci doplácejí státy, které měly kolonie, žily z těchto kolonií, využívaly obyvatelstvo kolonií jako levnou pracovní sílu a zapomněly na to, že svět se mění a jednou budou muset převzít odpovědnost za občany z kolonií, které si samy dovezly do svých zemí. Je logické, že občané bývalých kolonií mají snahu participovat na bohatství zemí, které je v minulosti využívaly. My jsme nikdy žádné kolonie neměli, nemáme tudíž žádnou povinnost k občanům jiných států, a proto máme i právo odmítnout migranty ze západní Evropy.

Bruselské šílenství nekončí. Bruselu začíná upínat svoji pozornost k hospodářským zvířatům. Právě jejich chov totiž prý produkuje emise poškozující lidské zdraví a přírodní ekosystémy. Komise tomu hodlá učinit přítrž. Chystá revidovanou směrnici, která by měla dopadnout na největší zemědělské podniky a vést ke snižování počtu hospodářský zvířat. Každý hlupák ví, že emise z chovu hospodářských zvířat jsou spojeny se zcela přirozenými biologickými procesy a že živočišná výroba je z hlediska environmentálních dopadů zásadně odlišná od průmyslové činnosti. Chov skotu navíc sehrává nenahraditelnou roli nejen z hlediska produkce mléka, ale také ve vztahu k péči o krajinu a produkce organických hnojiv. Eko šílenci prosazují omezení spotřeby průmyslových hnojiv a současně požadují, snižováním počtu hospodářských zvířat, snižováním produkce organických hnojiv. Co budeme jíst nikoho asi nezajímá, možná, že nám chystají chrousty. EU se stává nebezpečnou, její ideologie ohrožuje evropské obyvatelstvo.

FB

(14 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...