Co týden dal: 36. (2025)

VÁCLAV KRÁSA

Hlavní mediální událostí, která nás přiblížila k další válce v Evropě, byl pád možná dvou desítek dronů v Polsku. Je mnoho spekulací, co to znamená, ale jen Ti, kteří drony poslali, přesměrovali či jinak dostali na polské území, vědí pravdu. Bylo by dobré vyšetřit, kdo je strůjcem toho, že do Polska vlétlo asi 20 bojových dronů, ale to se určitě hned tak nestane, i když pravda nakonec vyplave na povrch, tak jako u na útoků na plynovody Nord Stream v roce 2022. Ruský útok, i když jej nevylučuji, mi nedává smysl. Může se jednat o chybu, může se jednat o odklon dronů elektronickou ochranou, ale samozřejmě také o ruskou provokaci. Tuto událost využijí všichni, kdo mají zájem na pokračování konfliktu, a to jak z ekonomických či z politických důvodů. Dejme si na to pozor. Vygradovat válečné vášně lze snadno, ale důsledky mohou dopadnout i na štváče. Je také možné, že smyslem gradace válečné psychózy je ovlivnění nálad občanů před volbami. Ti, kteří manipulují veřejným míněním, a tak ovlivňují předvolební nálady, mohou nepřímo přimět občany, aby uvěřili tomu, že nám opravdu z Ruska hrozí velké nebezpečí a tito lidé mohou preferovat politické subjekty, které se chtějí aktivně zapojit do tlaku na Rusko, zvyšovat zbrojní výrobu i na úkor jistot pro občany apod. Po volbách v Rumunsku a v Polsku určitě panují v hlavách eurohujerů na všech stupních obavy z výsledků voleb u nás, v Maďarsku a v dalších zemích.

Tento týden proběhla médii krátká zpráva o potížích Maďarska s výstavbou dvou bloků jaderné elektrárny PAKS II. Soudní dvůr Evropské unie zrušil rozhodnutí Evropské komise o povolení státní podpory. Navzdory soudnímu rozhodnutí prohlásil maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka, že peníze do stavby půjdou dál. Evropský soudní dvůr netvrdí, že investice nebyla v souladu s pravidly, ale mohla být v rozporu. Maďarská vláda se předloni dohodla s ruským koncernem Rosatom na harmonogramu výstavby dvou nových bloků, které mají být předány začátkem příští dekády. Nejvyšší evropská soudní instance nyní rozhodla, že komise nedostatečně posoudila, zda je státní financování dostavby v souladu s právem EU. Komise v roce 2017 projekt schválila s tím, že postup Maďarska neporušuje unijní pravidla pro státní podporu. Podle soudu však měla také prověřit, zda není v rozporu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Právě tento případ ukazuje rozporuplnost EU a jejich orgánů, a dokonce si troufnu tvrdit, že ukazuje na neslučitelnost zájmů jednotlivých členských zemí. Celá žaloba a soudní projednávání maďarské investice bylo na popud Rakouska, které dlouhodobě protestuje proti jaderným elektrárnám v sousedních zemích. Rakousko se už ozvalo i ve věci přípravy dostavby dvou jaderných bloků v Dukovanech. Rakousko nepotřebuje jadernou energetiku, protože má vodní elektrárny z toků z Alp. A to je základní problém. Každá země má jiné přírodní podmínky, jiné zásoby nerostných surovin a dalších industriálních parametrů, které musí brát v úvahu při investicích do energetické infrastruktury, a to evropské orgány vůbec neberou v patrnost.

Maďarsko má nepochybně právo na svém území stavět co uzná za vhodné a podpořit investici způsobem, který schválí jeho vláda. Pokud někdo tvrdí, že tomu tak není, nelze hovořit o prospěšné spolupráci. Tyto rozpory se budou ve stále zhoršující se politické situaci a růstu napětí, stále prohlubovat. Z tohoto pohledu je zřejmé, že do budoucna nemá EU příliš naději. Přiznejme si, že v EU rozhodují vysocí úředníci a politici zpravidla pouze informují o jednotlivých rozhodovacích aktech. Je tomu tak proto, že síť všech možných doporučení, směrnic, nařízení, rozhodnutí a dalších je početná a tak propojená, že se v ní politici nemohou vyznat. Musí počkat na radu úředníka, který se v byrokracii orientuje a pak jen obhajuje něco, čemu možná ani sám nerozumí. Stáváme se všichni vězni sítě byrokratických předpisů a úředníci rozhodují za nás. Je to zásadní porušení demokracie, protože rozhodovat musí, a nejen formálně, pouze volení zástupci, jejichž mandát je časově omezen.

EU o sobě prohlašuje, že je založena na základech „křesťansko-židovské kultury“ a Všeobecné deklarace lidských práv. Jenže to platí jen pro někoho. Do 13. října musí opustit Lotyšsko 841 ruských občanů, kteří ani za několik let nesložili státní zkoušku lotyštiny na úrovni A2, jak ukládá nový migrační zákon, a nepředložili potřebné dokumenty k prodloužení povolení k pobytu. Jedná se o lidi, kteří do Lotyšska neemigrovali a v Lotyšsku žijí a pracují desítky let, je to jejich domov a lotyštinu nikdy nepotřebovali. Tito lidé budou deportováni, aniž by něco provedli, jen proto, že došlo k napětí na mezinárodní úrovni. Samozřejmě, že se jedná o účelový zákon, který trestá nevinné. Je to ostudné, ale EU, jako ochránce lidských práv, jak se sama deklaruje, ani muk.

FB

(4 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...