VÁCLAV KRÁSA
Ukazuje se, že plán Izraele a USA na rychlý konec války v Iránu nebyl realistický. Irán se „nechá mlátit hlava nehlava,“ nechá si pozabíjet papaláše jednoho za druhým, ale zatím drží a nepoložil se. Venezuelský scénář se nekoná a svět začíná mít obrovský problém, a to nejen s energiemi, ale také s hnojivy, o čemž se prakticky nepíše. Opakuje se stejný obraz, který jsme už mnohokrát zažili v Libyi, Sýrii, Iráku a dalších. Obrovská vojenská síla, které se neubrání žádný nejaderný stát, a potom chaos, terorismus a konec. Iránský vývoj je zcela jiný, protože se rozkládá v jedné z klíčových oblastí těžby plynu a nafty a svými silami je schopen prakticky zastavit export surovin a tím vydírat státy, které jsou na místních surovinách závislé. Je jasné, že napadení Iránu není legitimní a je velkou otázkou, zda bylo nevyhnutelné vzhledem k obavě, že Irán je prý těsně před výrobou atomové bomby. Už několikrát došlo k omylu. Motivace jsou rozdílné, a to může mít velký význam v příští válce, protože střet mezi Izraelem a Iránem není určitě posledním. Izrael se rozhodl, že teď je ta příležitost zničit Irán. Je to balanc na ostří nože a taková motivace může být v budoucnu pro Izrael smrtelná. Arabové nemusí být vždy tak rozděleni. Prodlužování války povede k dalšímu zvyšování cen plynu, nafty a hnojiv. Státy Perského zálivu na to doplácí nejvíce, nehledě na to, že přicházejí ještě o turismus. Je jen otázka času, kdy začnou významně tlačit na Izrael a Ameriku k diplomatickému řešení. Čím delší válka, tím hůř pro útočníky. Na válce profituje Rusko, protože logicky začíná být větší poptávka po jeho surovinách a je reálně, že některé dodávky budou obnoveny. Jen hloupá Evropa a my s ní se tváříme, že nám vyhovují dražší suroviny a hrdě ruské odmítáme. Evropa dělá jeden kotrmelec za druhým. V této souvislosti je dobré připomenout, že EU zcela podlehlo klimaalalarmismu a v rámci něho ničí energetickou základnu, která není z tzv. obnovitelných zdrojů, ničí automobilismus a ožebračuje Evropany prostřednictvím emisních povolenek. Když vidím obrovské černé sloupy hustého kouře z hořících terminálů, skladišť, továren a dalších objektů, které války nesou, tak vím, že naše ekologické blbnutí, elektroauta apod., nemají žádný vliv na procento uhlíku v atmosféře. Neslyšel jsem však žádný hlas, aby se neválčilo, protože války mají velký dopad na životní prostředí. Politici navázáni na ekologické struktury mlčí. Jde přece o prachy a teprve potom možná o životní prostředí. Dovolím si ještě jednu souvislost. Válka se pomalu pro nás stává běžnou věcí a napadení Iránu nás nechává chladnými. Informace máme pěkně filtrované a podané tak, že se ani nerozčílíme, když někdo vybombarduje školu, kde zahynou desítky děvčat, protože to nejsou naši kamarádi, a tak jejich život má menší hodnotu. Když se to stane na opačné straně země, tak jsme dopodrobna informováni a každém raněném a zemřelém. Život člověka má stejnou hodnotu, a to by mělo být rozhodujícím krédem i pro novináře.
V Parlamentních listech byl uveden úryvek z rozhovoru amerického profesora Jeffrey Sachs s profesorem Glennem Diesenem, kteří se věnovali Íránu, ale také o OSN a americkým tajným službám. Ohledně Trumpa profesor Sachs uvedl, „Trump prohlašuje otevřeně (a šíleněji), co dřív bylo nepřiznanou praxí tajných služeb, tedy že USA mění režimy a vybírají nové lídry zemí. Jako důkaz vidí Trumpovo prohlášení, že vybere nového lídra Íránu.“ Připomenul, že to právě v padesátých letech USA skrze tajné služby dělaly. Podle něho to byly právě „americké tajné služby, které zabily prezidenta Kennedyho a od té doby všichni prezidenti dělali politiku, která byla v souladu s jejich přáními.“ Je to šílená představa, ale že globální politika se vede všemi možnými prostředky je jisté. Jen my, voliči, kteří dáváme mandát politikům nic nevíme, jen tušíme. To se asi dá těžko změnit.
Znova se vracím k plánovanému 76. sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který se má uskutečnit 22.–25. května 2026 v Brně. Má jít o první případ, kdy se tento sjezd koná přímo v Česku. Sudetoněmecké krajanské sdružení sdružuje Němce odsunuté po druhé světové válce z Československa a jejich potomky. Organizátoři i část českých iniciativ tvrdí, že jde o gesto smíření mezi Čechy a sudetskými Němci. Podle představitelů sdružení jde o setkání kultur a dialogu mezi národy. Iniciativa Meeting Brno, která akci připravuje, to interpretuje jako krok k vyrovnání se s tragickou minulostí a budování společné evropské identity. Zastánci tvrdí, že dojde k normalizace česko-německých vztahů. Nerozumím tomu, vztahy jsou normalizovány, tak potom je sjezd zbytečný. Další argument, že Česko a Německo jsou dnes blízcí partneři v EU a NATO je sice pravdivý, ale jsme zatíženy historií, historickou pamětí, a hlavně tu jsou právní závazky. Někteří historici a publicisté tvrdí, že otevřená debata o odsunu a společné historii je nutná. Sjezd může vytvořit prostor pro diskusi o utrpení na obou stranách (nacistická okupace i poválečný odsun). To je drzost srovnávat okupaci s odsunem. Kritici říkají, že Brno je velmi citlivé místo kvůli okupaci a válce. Město zažilo popravy a represálie během nacistické okupace. Proto konání sjezdu právě zde je necitelné vůči obětem války. Spor o Benešovy dekrety a odsun. Lze vysledovat, že sudetoněmecké organizace historicky usilovaly o revizi Benešových dekretů a diskusí o dekretech by mohlo dojít k symbolickému zpochybnění poválečného uspořádání. Akce může mít politický podtext. Většina politických stran v naší zemi se nevyjádřila zásadně proti konání sjezdu až na SPD, které spustilo petici proti konání sjezdu a plánuje protestní akce a pietní pochod za oběti války, protože sudetoněmecké organizace historicky zastupovaly skupiny spojené s předválečným nacionalismem a mohou relativizovat roli sudetských Němců při rozbití Československa před rokem 1938.
(8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
sudeťáci budou neustále prudit