VÁCLAV KRÁSA
Přes české firmy proteklo 280 miliard korun v rámci muniční iniciativy Ukrajině. Údaj se ministři dozvěděli na jednání vlády od ředitele Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci, která iniciativu koordinuje. Z českého rozpočtu šlo na vyzbrojování Ukrajiny 17,1 miliardy korun, a to bez vědomí veřejnosti. Vše se skrývalo, vše bylo super tajné. Je to všechno jedna velká lež. Ještě v prosinci ministr zahraničí Lipavský tvrdil, že objem tzv. muniční iniciativy byl asi 100 miliard korun. Dle Černochové to mělo být 93 miliard. Skutečnost je 274 miliard. To jsou prakticky skoro tři čtvrtiny obratu celého obranného sektoru v ČR za roky 23, 24 a 25. Co je to za lidi, kteří bez zábran lžou? Jak je možné, že za to nejsou potrestáni? Užívají si poslaneckých křesel a nepochybně připravují další lži. Bohužel i současná koalice velmi ubrala ze svých předvolebních hesel. Jedním z těch hlavních bylo, že skončí muniční iniciativa. Dnes víme, že v ní budeme pokračovat, i když bez naší finanční účasti. Napadá mě, jak si to budeme moci ověřit, a co náklady na koordinaci? Je neuvěřitelné, co jsme za národ, že vždycky musíme jít ode zdi ke zdi. Už za komunistů jsme byli těmi nejkomunistějšími. Na rozdíl od okolních států jsme zcela zlikvidovali drobné podnikání. Komunisté tvořili více než 10 % všech občanů, více než jinde. Teď jsme těmi prvními v podpoře Ukrajiny, protože my jsme ti nejlepší obránci spravedlnosti a můžeme si dovolit utrácet desítky miliard za zbraně a za podporu utečenců z Ukrajiny. Proč musíme mít nejvíce utečenců z Ukrajiny na počet obyvatel, proč musíme organizovat dodávky munice? Až bude po válce, tak možná na to ještě doplatíme, „ale nám je to jedno, my, jsme ti nejlepší a nejspravedlivější“, přitom ve skutečnosti jsme srabi, protože si nehájíme svoje vlastní věci, jako ostatní. Západní země podporují válku na Ukrajině, protože pořád doufají v zázrak, že Rusko prohraje a oni budou mít „žranici“ na jeho zdrojích. Nás by tam samozřejmě nepustili, jsme malí a slabí a v zásadě potřební jen jako slouhové. Všichni víme, jak válka začala, stačí si najít média z let 2013, 2014 a 2015, kde se psalo o útocích Ukrajinců na ruské enklávy na Ukrajině, o jednáních v Minsku a další a další. Ta nezřízená touha po bohatství, po zdrojích žene miliony lidí proti sobě, vede k zabíjení tisíců a tisíců nevinných lidí, kterých se boj o moc a bohatství nijak netýká. Dovolím si tvrdit, že Rus nechce Evropu, tudíž ani nás, je to zase jedna velká lež. Máme jít cestou Maďarska a Slovenska. Chápu, že politika je o kompromisech, ale také, a to především o ochraně vlastních zájmů a nikoliv cizích.
„Majitelé spalovacích či full-hybridních vozů Toyota a Lexus v Německu přišli o dálkové vyhřívání svých aut. Místní zastoupení funkci vypnulo z obav před pokutami. Plug-in hybridní a elektrické modely funkcí nadále disponují, českého trhu se rozhodnutí netýká.“ Tolik stručná zpráva na Novinkách. Mnozí si řeknou, proč ne, je zbytečné nechat puštěný motor auta, když se s ním nejede. Uvedená informace nás však také informuje, že složitější výrobky mají v sobě zařízení, kterým někdo neviditelný může kdykoliv zařízení ovládat proti naší vůli. Přestáváme být svobodní ve svém rozhodování, protože náš život může nějaký pan „mocný“ výrazně ovlivnit. Platí to pravděpodobně u složitější elektroniky, aut, a samozřejmě u zbraní. Česká republika se domluvila s USA na dodávce letadel F 35, ale u těch se ví, že jejich dodavatel je bude moci na dálku částečně ovládat. To je velmi špatná zpráva. Dnes sledujeme velký rozkol mezi USA a Evropskou unií a také zeměmi NATO. Pokud by nastala doba, že bychom museli letadla použít v boji, a naše vztahy s USA nebudou dobré, může se nám stát, že F 35 budou pro obranu nepoužitelné. Propojenost digitálního světa má svoje klady, ale skrývá i vážná nebezpečí. Všechny tyto věci, kolem nákupu letadel F 35, by měly být veřejně diskutovány, protože možná je ještě čas znova posoudit, zda takové drahé a sofistikované stroje potřebujeme. Jsme zemí, která může myslet jen na obranu vlastního území, tudíž potřebujeme stroje, které jsou spíše útočného charakteru?
Česká televize se vybarvuje stále více a více. Minulý týden byli do diskusních pořadů pozváni předseda Poslanecké sněmovny T. Okamura a poslanec za Motoristy M. Gregor. Tady si dovolím citaci, protože se jedná o vyjádření odbornice na média A. Maršálkové. „Myslím si, že nastala doba, kdybychom měli přestat diskutovat o tom, jak budou financována veřejnoprávní média, ale začít řešit veřejnoprávní obsah a kvalitu vysílání především České televize. Za minulé vlády to byla provládní televize, po volbách se plynule přeměnila na televizi opoziční. Nejenže zpravodajství a publicistika nerespektuje a nedodržuje Kodex ČT, tedy neposkytuje veřejnou službu, ale ještě se z ní stává bulvární televize.“ Za bulvární považuje paní Maršálková výběr témat, způsob pokládání otázek a také výběr hostů, který dle Maršálkové zaručuje, že bude „divadlo“ nebo alespoň něco, z čeho se bude dát udělat velké téma. A také přístup moderátorů k vedení pořadu. Co k tomu dodat?
FB


Maďarsko bude mít v Číně svůj vlastní vyhrazený obchodní a průmyslový prostor.Jedná se o maďarsko-čínský technologický a inovační park ve městě Wu-si (Wuxi). V maďarsko-čínském technologickém a inovačním parku v čínském městě Wu-si (Wuxi) vzniká moderní ekosystém zaměřený na špičkový průmysl a vědu. Nejde jen o kanceláře, ale o komplexní zázemí pro vývoj a výrobu v několika klíčových sektorech.
Zde je přehled toho, co všechno se tam nachází nebo plánuje:
1. Průmyslové a technologické zázemí
Kancelářské plochy (18 000 m²): Moderní prostory pro administrativu, vývojové týmy a startupy [Váš text].
Výrobní a montážní základna: Klíčovým nájemcem je maďarská společnost Magnus Aircraft, která zde buduje asijsko-pacifickou centrálu. Bude zde probíhat montáž letadel a výroba dílů z uhlíkových kompozitů.
Vědecko-výzkumné centrum: Ve spolupráci s maďarskou Óbudskou univerzitou zde vzniká inovační výzkumný mechanismus pro přenos technologií (tzv. „Torch Innovation Center“).
2. Zaměření na klíčové obory
Park se soustředí na pět strategických oblastí, které propojují maďarskou a čínskou ekonomiku:
Letecký průmysl: Výroba letadel a vývoj kompozitních materiálů.
Elektronika a strojírenství: Moderní stroje a inteligentní vybavení.
Energetika a zelené technologie: Vývoj udržitelných energetických řešení.
Zdravotnictví a biotechnologie: Výzkum v oblasti léků a moderní medicíny (ve vazbě na silný biomedicínský sektor ve Wu-si).
Digitální ekonomika a IT: Díky bezprostřednímu sousedství s vývojovými centry firem TikTok a Tencent je park ideální pro firmy v oblasti umělé inteligence, IoT (internetu věcí) a softwaru [Váš text].
3. Co tam firmy získají (Motivace)
Aby byl prostor atraktivní, nabízí se v něm specifické výhody:
Ekonomické pobídky: Osvobození od daní na první 3 roky a dotace na provozní režii [Váš text].
Přímá podpora: Možnost získat vládní granty a kapitálové investice pro rozvoj lokálních kapacit [Váš text].
Strategická síť: Napojení na univerzity (Debrecín, Óbudská univerzita) a čínské vědecké instituce.
Shrnutí:
Bude to v podstatě „maďarský technologický ostrov“ v jednom z nejbohatších čínských měst. Firmy tam budou mít k dispozici vše od stolů v kancelářích až po těžké stroje v halách, s bonusem přímého napojení na čínské technologické giganty. Česká republika nemá v Číně nebo v jiných zemích zahraniční obchodní a průmyslový park zřízený přesně stejným způsobem jako Maďarsko ve Wu-si. Maďarský model s vlastní vyhrazenou zónou, daňovými prázdninami a dotacemi přímo v Číně je specifickým vládním projektem. –/co-tyden-dal
Hlavními plusy a výhodami, proč se Maďarsko rozhodlo vytvořit vlastní fyzický obchodní a průmyslový park s velkými pobídkami ve Wu-si (Wuxi), jsou:
1. Řízený a bezpečný vstup na trh
Největším benefitem je, že maďarské firmy nevstupují na obrovský a složitý čínský trh samy. Vstupují do známého, státem zaštítěného prostředí, kde platí jasná pravidla, a kde mají k dispozici podporu místní maďarské administrativy a partnerů. To výrazně snižuje rizika spojená se zahraniční expanzí.
2. Finanční úlevy a snížení nákladů.
Vládní pobídky přímo ovlivňují ekonomickou stránku podnikání:
Tříleté daňové prázdniny a dotace na režijní náklady okamžitě snižují fixní náklady firem a zlepšují jejich cash flow v kritickém období startu podnikání.
Investiční granty usnadňují financování rozvoje místních výrobních kapacit.
3. Přímý přístup k inovativnímu ekosystému
Lokalita hned vedle technologických gigantů TikTok a Tencent není náhodná. Firmy sídlící v parku získávají jedinečnou příležitost k:
Networking: Snadnější navazování kontaktů s klíčovými hráči čínského technologického trhu.
Transfer technologií: Rychlejší přejímání nejnovějších trendů a technologií (např. v AI, IoT, kompozitních materiálech).
4. Využití synergických efektů (Cluster effect)
Koncentrace maďarských firem na jednom místě vytváří tzv. klastr. Firmy si mohou vzájemně pomáhat, sdílet zkušenosti a know-how, a společně oslovovat větší projekty, než by dokázaly samostatně.
5. Strategická poloha a logistika
Město Wu-si nabízí vynikající infrastrukturu:
Blízkost Šanghaje (obchodní centrum Číny) a přímé letecké spojení s Budapeští zjednodušuje logistiku, cestování a obchodní jednání. Silná místní ekonomika (vysoké HDP na obyvatele) zaručuje přístup k silnému lokálnímu trhu a kvalifikované pracovní síle .
Celkově je tento model navržen tak, aby poskytl maďarským podnikům „katapult“ pro vstup na asijský trh s minimálními překážkami a maximální podporou státu.
K vládě Andreje Bureše má člověk mnoho výhrad,zatím to ale vypadá velmi dobře ,i když zajíce budeme sčítat až po honu.