VÁCLAV KRÁSA
Petr Kolář zahájil destrukci české společnosti. Uveřejnění smskové komunikace s ministrem Petrem Macinkou, ve spolupráci s prezidentem Pavlem, umělců s převážně úspěšnou periodou v komunistických dobách, mainstreamem a vždy po ruce ochotných Milionu chvilek, způsobilo další společenskou krizi a další dělení společnosti. Považuji to za základní motiv současných událostí. Samozřejmě, že tomu pomohla nešťastná komunikace pana ministra Petra Macinky, který asi podcenil Petra Koláře a možná nevěděl, že právě jím zveřejněné financování ODS v roce 1997 vedlo k tehdejší politické krizi. Petr Kolář umí vycítit okamžik, kdy má udeřit a jeho záměr mu vychází. Prezident společně s opozicí, panem Petrem Kolářem, spřízněným vojenskoprůmyslovým komplexem a s dalšími blízkými politickými a „občanskými“ subjekty, nemají žádný zájem na klidu ve společnosti a úspěšnou vládu, která vznikla po volbách. Jen chaos a neklid může vést k návratu sil, které potřebují, aby válka na Ukrajině dále pokračovala, protože z ní mají profit nejen firmy, ale i politici, kteří se chtějí opět dostat ke svým korýtkům. Všichni výše jmenovaní na krizi vydělají, ale to je hlavní mainstreamové téma, kterým se přehlušují řešení našich vnitřních problémů, které rozděluje společnost a udržuje naší zemi ve skupině států, které se nejvíce podílejí na Rusko – Ukrajinské válce. Naše zapojení do dodávek zbraní a přijímání imigrantů z Ukrajiny je, vzhledem k velikosti naší země, největší. To je také důvod současných událostí. Nová vláda jasně deklarovala, že chce zahraniční politiku všech azimutů, že chce omezit naše zapojení do ukrajinské války a pomáhat dosažení míru. Proto je potřeba vyvolat neklid, vyvolat dojem, že smsky ministra Macinky s Petrem Kolářem, jsou tím nejdůležitějším tématem, kterému se bude vláda věnovat, aby neměla klid na realizaci svého programu. Je potřeba vytvářet dojem, že musíme válčit až do úplného zničení Ukrajiny, protože tak je to spravedlivé. Prostě lež na lež. Samozřejmě, že dalším, a neméně důležitým aspektem chaosu je příprava na další volbu prezidenta. V rozdělené a fragmentované společnosti má vždy větší šanci na zvolení dosavadní prezident a současná krize jeho znovuzvolení může nahrávat. Prezident je dnes jasně na straně opozice, která jej bude volit a rozbitá společnost nemusí mít dostatek sil na prosazení jeho protikandidáta. To bude vytváří dlouhodobé napětí mezi Hradem a vládou a tím i komplikace pro vládu, protože lze očekávat, že prezident bude vládě vracet zákony a negovat její další rozhodnutí. Vláda má dost hlasů na přehlasování prezidenta, ale bude ztrácet čas.
Česká televize se zase předvedla. Její pořad Reportéři ČT se téměř výhradně věnuje politikům současné vlády a snaží se v jejich minulosti nalézt cokoliv, aby je v očích diváků zpochybnil a pomluvil. V posledním pořadu se redakce zaměřila na minulost ministra kultury Oty Klempíře za Motoristy a vytáhla na světlo jeho spolupráci s komunistickou Státní bezpečností před listopadem 1989. Pan ministr samozřejmě vyšel z pořadu, že by si slušný člověk o něj neopřel ani koště. I když pan ministr byl asi spolupracovníkem Stb., a to mě vadí, tak asi takový lump zase nebyl. Pořad komentoval například historik Petr Blažek a týmu České televize pořádně vyčinil. „Viděl jsem dnes podle mého názoru poněkud tendenční reportáž o spolupráci Oty Klempíře se Státní bezpečností, kterou připravili Reportéři ČT“. Státní bezpečnost Otu Klempíře vydírala až přistoupil na spolupráci a dle dokumentů si na něj stěžoval pouze jeden člověk. Postup některých redakcí ČT je stále stejný. Jejich snaha znevěrohodnit politiky současné vlády překračuje nejen Kodex ČT, ale především věrohodnost televize. Na jedné straně se pořád zabývá Čapím hnízdem, ale vůbec neřeší kauzu Dozimetr spojené se STAN, Kampeličkou Petra Fialy, nebo třeba minulostí Petra Koláře, či přímo pana prezidenta. Proto je nezbytné, aby se vláda zabývala nejen koncesionářské poplatky, ale také netendenční a politicky nekorektní skladbou náplní programu.
Dnes zní Staroměstským náměstím „ať žije Pavel“. Ať žije, nikomu smrt nepřeji, ale nemusel by nám dělat prezidenta. Jedním z těch, kdo se zapojili do akce „ať žije Pavel“ byl také kněz Tomáš Halík, který vyzýval lid k demonstracím, vládu vnímá jako nejhorší v historii a její voliče posílá k reparátu v předčasných volbách. Dříve hrozil voličům ANO, SPD a Motoristů božím soudem. Bylo dobrým zvykem, že kněží se příliš nemotali do politiky, nebo se snažili to dělat méně nápadně. Způsob, kterým hovoří kněz Halík o současné vládě nemá nic s křesťanskou láskou k bližnímu, nebo k onomu, „kdo do Tebe kamenem, Ty do něho chlebem“. Je to zvláštní, co spolu mají pan Halík a pan Pavel? Jak může katolický kněz stát za člověkem, který byl vychován k boji proti tzv nepřátelům komunismu? Jak je možné, že se biskupové neozvou proti takto přímému útoku na současnou vládu? Skutečnost, že minulé vlády vrátily církvím majetek přeci nemůže vést k tomu, že zpochybňují výsledky demokratických voleb, což pan Halík svými výpady dělá. Může to mít jediný důvod, že pan Halík není skutečný kněz, protože sám tvrdí, že byl tajně vysvěcen v Erfurtu v sedmdesátých letech 20. století, přičemž v období 1975–1984 pracoval v Institutu pro výchovu vedoucích pracovníků při ministerstvu průmyslu ČSR, kde přednášel na katedře psychologie. Poněkud zvláštní a pro mě velmi nevěrohodné, že by si ho státní bezpečnost nepohlídala.
(13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář