Desatero mediální manipulace

Jake Tapper je elitní americký novinář CNN. V uplynulých letech zarytě hájil všechny lži Bidenovy vlády, včetně tvrzení, že Joe Biden je „nejostřejší tužka v penálu”.

Nyní vydal knihu, která popisuje, jak Bílý dům tajil, že prezident USA je v podstatě ve „vegetativním stavu”. V televizi následně řekl, že médiím všichni lhali, a v dalším rozhovoru prohlásil, že novináři musí být skeptičtí k jakémukoli prohlášení, které učiní lidé u moci. „To musí být mantra každého novináře,” uzavřel.

Jake Tapper se snaží podpořit prodej své knihy. Američané říkají, že by se měla jmenovat „Jak Jake Tapper lhal o stavu prezidenta, a když to prasklo, tak se snažil vydělat na knize o tom, že mu všichni lhali a nešlo na to přijít”.

Případ Joe Biden je pouze vrcholem ledovce a v daném okamžiku nejviditelnější kauzou mediální manipulace.

Níže je náhodně seřazený seznam některých triků médií hlavního proudu. Tedy samozřejmě nejen jejich, ale protože musí hájit neobhajitelné pravdy typu „Joe Biden je bedna”, potřebují využívat celý arzenál, který je k dispozici.

(1) Metoda „údajně”

Slovo „údajně” je magické, protože nemá žádnou definici a ani ji nikdo nepožaduje. Naznačuje, že to nemusí být tak úplně pravda, ale na druhou stranu, existují náznaky, že by to tak být mohlo.

Slovo „údajně” má dvě velké výhody. V zásadě lze tvrdit, že se jedná o korektní zpravodajství. Varování zaznělo, ale hlavně mohou média chrlit jednu údajnou zprávu za druhou. Když druhý den napíší, že to tak nebylo, je svědomí žurnalistů čisté, ale svého cíle dosáhli, protože tu druhou zprávu si přečte zlomek lidí.

„Donald Trump údajně plánuje databázi se soukromými informacemi o Američanech,” píší New York Times tento týden.

Druhou výhodou údajných zpráv je to, že je lze využít i pro vytváření pozitivního obrazu oblíbeného politika, i když je to těžší.

Metoda „údajně” zahrnuje i výrazy „říká se”, „vědci se domnívají” a podobná slovní spojení. Velice oblíbená varianta je „Washington Post uvádí”. Citace zprávy z jiného média má stejný efekt jako „údajně”. Když to tam píší, možná na tom něco bude. Jedná se o rozšířenou metodu, protože stačí, aby v jednom periodiku napsali úplný nesmysl a ví to celá Evropa.

(2) Anonymní zdroje

Anonymní zdroje jsou ideální pro vytvoření negativního obrazu o veřejně činné osobě. Spolehlivě zaštítí i informaci, která je sice zcela nepravděpodobná, ale někdo to možná řekl. Na rozdíl od varianty „údajně” se nehodí na vytváření pozitivního obrazu. „Anonymní zdroje uvedly, že Joe Biden je hustej borec” je prohlášení, které příliš důvěry nevzbudí.

Kniha „Fire and Fury” uvádí na základě anonymních zdrojů, že 100 % lidí okolo Donalda Trumpa je přesvědčeno, že není schopen vykonávat svoji funkci.

(3) Expresivní jazyk

Emocionální a expresivní jazyk je pastelkou novináře. Řadí se sem i výrazy, které nejsou expresivní v pravém slova smyslu, ale jsou spojeny s negativní konotací. Velkou školou byla média socialistického Československa, která přišla se stálicemi jako byl „rozvraceč” nebo „štváč”.

Vysoko v expresivní olympiádě by se například umístil titulek „Holocaust a cynismus radikálních antivaxerů,” ve kterém je neutrální pouze spojka „a”.

Je lepší používat mírnější verzi, která je ještě účinnější, protože je podprahová. Ví to například Antonio Guterres, předseda OSN, který prohlásil, že rok 2024 „byl velkou lekcí klimatické destrukce”. Silným slovem je „destrukce”, ale nepůsobí tak agresivně jako „holocaust”.

(4) Korektní fráze

Použití korektních frází je na jednu stranu rozpoznatelné na první pohled, ale jejich síla je v dlouhodobém horizontu. Jsou-li systematicky a dlouhodobě používány, ovlivňují podprahové vnímání událostí.

Když americká armáda zabila Abú Bakra, vůdce islámského státu na území Sýrie, napsal Washington Post, že „zemřel přísný duchovní učenec v čele islámského státu”. Jeho „přísnost” spočívala v tom, že nařizoval popravy ukamenováním nebo nechal v rámci propagandy natáčet videa zobrazující sexuální násilí.

(5) Šíření hrůzy

Je to metoda, která dosáhla průmyslového rozšíření při informování o klimatické změně. Například deník Guardian spoluzakládal iniciativu, jejímž cílem je „solidně informovat o klimatu”. Radí médiím, že „klimatická krize je příběhem všeho”. Další internetová příručka doporučuje, že média nemají v létě „ukazovat lidi u bazénů, ale jak trpí ve stínu rozpáleného města”.

Metoda děsu má obrovskou výhodu, neboť strašit se dá vším. Zimou, horkem, lijáky, suchem, podle toho, jaké je zrovna počasí.

(6) Poloprázdná nebo poloplná

Volba způsobu informování o jedné události podle toho, zda chce novinář vytvořit obraz pozitivní, nebo negativní, je všudypřítomná.

Elon Musk a demokratický senátor Cory Booker udělali na shromáždění stejné gesto se zdviženou paží.

Varianta poloprázdná: „80 let po Osvětimi, Elon Musk oživuje nacistický pozdrav.”

Varianta poloplná: „Hnutí MAGA obviňuje demokratického senátora Cory Bookera z toho, že udělal nacistický pozdrav.”

Výsledný dojem ze zpráv je rozdílný, ale oba udělali to samé. Pokud média o někom neustále píší ve variantě poloprázdné, dokáží spolehlivě pohnout veřejným míněním. Opakování je matka manipulace.

Podvariantou tohoto způsobu je publikování názoru na nějakou událost pouze od zastánců jedné varianty bez toho, aniž by bylo zřejmé, zda je to názor jednoho člověka ze sta, nebo naopak názor většiny. To umožňuje prezentovat naprosto okrajové názory jako důležité.

(7) Emocionálně přesvědčivé fotografie

Správně vybraná fotografie dokáže vyhrát válku. To je koneckonců příběh nejslavnější fotografie z vietnamské války.

Současný konflikt mezi Izraelem a teroristy z Hamásu je zdrojem mnoha příkladů.

(8) Budoucí čas

Budoucí čas je stálicí, byť se vlastně jedná o metodu šíření hrůzy. Jeho použití znamená, že novinář z definice nemůže lhát. Až na naprosté extrémy nemůže nikdo spolehlivě dokázat, že „se planeta v roce 2050 neuvaří, pokud se lidé nevzdají aut a krávy nepřestanou prdět”.

„Planeta je na hranici nezvratitelné klimatické katastrofy, varují vědci.” Nikdo neví, jestli to tak bude, titulek obsahuje dobře vybrané expresivní výrazy a slovní spojení „vědci varují” naznačuje, že by to tak údajně mohlo být. Stačí opakovat v pravidelných intervalech a třetina dětí skončí s psychickými problémy.

(9) Statistické triky

Statistických triků je relativně hodně, ale dva jsou nejpoužívanější, opět zejména v případě klimatické změny. Existuje-li dlouhodobá řada nějakých údajů, například teplot, lze správným výběrem časového intervalu ukázat požadovaný trend, v tomto případě stoupající.  Na výběr správného intervalu navazuje extrapolace trendu. Prostě se ta stoupající křivka protáhne do libovolně vzdálené budoucnosti.

Druhým trikem je fascinace průměrem. V podstatě obden je aktuální teplota mimo nějaký průměr, protože průměr může být za roční období nebo měsíční nebo jakýkoli jiný. Liší-li se daný den teplota od nějakého průměru, lze na to upozornit. Emocionálně přesvědčivým záběrem povodně, expresivním jazykem nebo červenými barvičkami.

(10) Zdánlivá objektivita

Relativně zajímavá metoda, podle které uveřejní média bez dalšího zkoumání stanoviska obou stran nebo ještě lépe pouze jedné strany. Je v ní skryt obrovský konflikt zájmů, protože pokud jsou zprávy uveřejňovány bez nějaké kontroly, vyhrává strana, která lže více.

Když napsal New York Times, že „izraelský útok zabil stovky lidí v nemocnici, říkají Palestinci,” strhla se mela světového dosahu. Objektivní zpráva, která opakovala lehce odhalitelnou lež.

Protože strana chráněná metodou zdánlivé objektivity ví, že její prohlášení nebude nikdo rozporovat, objeví se v každé zprávě „zasažená školka nebo nemocnice”, v silnější variantě děti.

Bonus

Dvě metody, z nichž jedna je smrtící a druhá překvapivě jednoduchá, a přesto účinná.

Vynechání kontextu

Chybějící kontext je jadernou zbraní manipulace, protože je neodhalitelný. Nikdo neví, protože nemůže vědět, co mělo být řečeno, ale nebylo.

Guvernér Kalifornie tvrdí, že kriminalita v jeho státě klesá. Lidé nemohou tušit, že FBI v mnoha státech přestala některé zločiny hlásit nebo je překlasifikovala.

Neuvěřitelný příběh ledních medvědů bez kontextu zde.

Zjevná lež

Ano, i tuto metodu lze úspěšně využívat, když se média spojí do jednotného šiku. „Joe Biden je bedna” nebo lež o bílých nacionalistech fungovala úspěšně roky.

Post scriptum

Jaká je obrana? Jednoduchá.

Lidstvo tisíce let pilovalo proces hledání pravdy a přišlo s pravidly řádného soudního procesu. Dospělo například k tomu, že si porota musí vyslechnout názor nejen obžaloby, ale i obhajoby. Teprve tehdy má všechny informace, aby mohla s nějakou nadějí na úspěch hledat pravdu. Druhou podmínkou pro spravedlivý proces je, že se porota nespoléhá ani na obžalobu, ani na obhajobu, ale na vlastní mozek.

K řádnému procesu před veřejnou porotou slouží svoboda slova. Ke splnění druhé podmínky stačí ochota přemýšlet. Jak prosté, drahý Watsone!