FRANTIŠEK STRNAD
Pane Petře Pavle, pane Petře Koláři, Kanceláři prezidenta republiky, dobrý den.
Již jsem sice psal, ale i tak se představím. Jmenuji se František Strnad, r.n. 1957.
Chtěl bych Vám osobně, ale i ostatním osloveným, mnohokrát poděkovat. Situací, která rezonuje, se Vám podařilo naprosto rozbít, a rozdělit společnost, včetně i řady rodinných vztahů.
Nepotřebuji přebírat názory některých médií, píši na základě osobní zkušenosti. Tím ospravedlňuji důvod tohoto dopisu. Nikdy by mne nenapadlo, že bych se v rámci své rodiny dostal na úroveň osoby, která, na základě pohledu okolo sebe, bude v těžkém, názorovém střetu s rodinou, resp. s dětmi. To na vysvětlenou k následujícímu textu.
Pane Petře Pavle, rozebírat Ústavu ČR mi nepřísluší, nejsem právník. Pokud bych ale pouze zapojil selský mozek, tak jsem v č. ústavy č. 68. našel toto.
Citace : „Jmenování: Prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy vlády (ministry). “ K uvedenému se rozepisovat nehodlám.
Pane Petře Pavle, krom jiného jste nejvyšším velitelem vojsk, resp. AČR. Ve slovní argumentaci druhého, názorového břehu, slýchám, jak jste skvělý, jak jste slušný, jak Vám to sluší, jaký jste fěšák. Druhý Masaryk, druhý Havel. Mluví tak ženy, i někteří muži.
A po rozsáhlejším úvodu k věci. Vás, v hodnosti generála v.v., vrchního velitele AČR nenapadlo, že za velitelem jdou do případného vojenského střetu ti, co veliteli věří? Jak byste vedl armádu, a zmobilizované do boje, když Vám, cca jedna polovina věří, druhá nikoli? Pokud nemá velitel patřičnou autoritu, pokud nemá vojsko, které je přesvědčené, že se bije za správnou věc, tak jistě víte z historie 1. i 2. sv. války, že takový velitel, v řadě případů, skončil s kulkou v zádech od vlastních vojáků. / Nechtěl bych, abyste napsané pochopil coby vyhrožováni. /
Pane Petře Pavle, základní vojenskou službu jsem absolvoval v plné délce. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by velitel roztmeloval jednotku, útvar, pluk. Právě naopak, V souvislosti s výše uvedeným si nedovedu představit, v jaké náladové hladině by se, za současném názorovém rozdělení populace, odvíjelo vedení jednotek a plnění rozkazů. Nestmelená jednotka je určená k zániku. / Mám to chápat tak, že byste pro obranu ČR oslovili žoldáky? /
Když se vrátím k pohledu některých na Vás osobně, tak myslíte si, že ženy, pro které jste fešák, půjdou za Vás bojovat? Myslíte si, že zmobilizovaný chlap, který se setkává s tím, jak jednou něco vyvracíte, následně, po nějaké době tvrdíte, že jste uvedené nikdy neřekl, a tudíž vyvracené potvrdíte, tak že ten půjde bojovat za takového velitele? Já za sebe říkám, ani omylem. Raději si prostřelím koleno, abych byl kripl.
Pane Petře Pavle, ve Vašem životopise, který nejen koluje, ale i Vaši vrstevníci a vojáci jej potvrzují, stojí, že Vám otec vysvětlil rok 1968. / Mluvil jste o tom i osobně./ Sestra byla ročník 1962. Mně bylo v té době 11 let. Uniká mi, jak kluk v sedmi letech chápe politické důvody roku 1968. Já, v těch jedenácti letech; a jsem z vojenské rodiny, kdy v armádě byla, v uniformě, i má máti; tak já jsem s kluky chodil za sovětskými vojáky loudit machorky / pro neznalé – cigarety/. Ostatní šlo mimo nás. Rozumní rodiče totiž děti nevtahují do politiky.
Takže ještě jednou poděkování, že svými kroky, které jsou patrně pod něčí taktovkou, jste občany nesjednotil, ale naopak, bezprecedentně rozdělil. Nemluvím jen za sebe. Stejné prožívá mnoho rodin. A to nemám z televizních novin, to je skutečnost, a také realita lidí napříč ČR.
Sázet na to, že byste se rozhodl jinak, než bylo včera řečeno, by bylo bláhovostí. Nepatřičná hrdost a zatvrzelost Vám to nedovolí. A možná i někdo v pozadí.
Je mi jasné, že tohle se na Váš stůl nedostane. Vám se předkládá jen pozitivum. // Král nechodíval jen za svými přívrženci, ale mezi lid všech vrstev. Pak měl povědomost o tom, co se království děje. //
Mně máti četla pohádky, Vám otec vysvětloval vstup armád Varšavské smlouvy do Československa. Já nejsem prezident, Vy ano.
S pozdravem, Mírové nebe nad hlavou.
Arch. František Strnad
P.S. Douška, Když může být listovní tajemství klidně veřejným, tak dodávám, že tento dopis, adresovaný na Vaši kancelář, rozesílám kamarádům a známým.


Docela zbytečný dopis.
‚QéQé 107 nebo spíš míň‘ tomu dopisu neporozumí. Jeho podporovatelé ‚Éqé mimo dosah‘ rovněž ne.
Ale je hezké, že jste to alespoň zkusil.