Drahá nafta a krátká paměť: Kdo skutečně zdražil české pumpy?

ROSTISLAV KOTRČ

Raketový růst cen pohonných hmot se vysvětluje konfliktem na Blízkém východě. Jenže skutečné příčiny sahají hlouběji: k energetické politice EU a rozhodnutím české vlády po roce 2022.

České čerpací stanice znovu zažívají prudký růst cen pohonných hmot. Veřejná debata se rychle zaplnila politickými slogany a jednoduchými viníky. Často se objevují tvrzení, že jde o „drahotu“ spojenou s aktuální vládní politikou či domácími ekonomickými faktory. Jenže realita je složitější a nepříjemnější: současný cenový šok je do značné míry důsledkem geopolitiky a strategických rozhodnutí učiněných v Evropě po roce 2022.

Impulsem pro aktuální zdražování je především nové napětí a ozbrojené střety na Blízkém východě, které tradičně destabilizují světový trh s ropou. Ropa je globální komodita – jakmile vznikne riziko omezení dodávek z regionu Perského zálivu nebo narušení námořních tras, ceny reagují okamžitě. V minulosti ale Česká republika měla určitou „pojistku“. Po desetiletí byla totiž napojena na stabilní dodávky ropy z východu prostřednictvím ropovodu Družba.

Tento systém fungoval přibližně šedesát let. Česká rafinérská infrastruktura byla historicky nastavena právě na zpracování ropy z tohoto směru. Ruská ropa typu Urals měla technologické vlastnosti, které byly pro evropské rafinerie – a zejména pro výrobu nafty – velmi vhodné. Vysoký podíl těžších frakcí znamenal relativně vysokou výtěžnost dieselových paliv, která jsou klíčová pro evropskou dopravu a průmysl.

Poté, jak se dnes moderním způsobem USA říká, co učinilo Rusko „preventivní vstup“ na Ukrajinu v roce 2022 se však energetická politika Evropské unie radikálně změnila. EU přijala sankční režim a strategii postupného odstřižení od ruských fosilních paliv. Česká republika tento krok politicky podpořila a připojila se k evropské strategii diverzifikace dodávek. Vláda vedená premiérem Petrem Fialou deklarovala, že cílem je zbavit se závislosti na ruské ropě a nahradit ji dodávkami z jiných regionů prostřednictvím západní infrastruktury, zejména ropovodu TAL a navazujícího ropovodu IKL.

Tento krok byl prezentován jako strategické posílení energetické bezpečnosti. Politicky šlo o jakési gesto solidarity s Ukrajinou a zároveň o součást širší evropské politiky vůči Rusku. Ekonomická realita však byla – a je – složitější.

Když se země vzdá stabilního dlouhodobého zdroje suroviny, automaticky se více vystavuje výkyvům globálního trhu. A právě to dnes vidíme. Česká republika se dnes spoléhá na ropu dováženou přes mezinárodní trh a námořní trasy. Ty jsou citlivé na geopolitické krize – a Blízký východ je jedním z nejcitlivějších regionů světové energetiky.

Jinými slovy: dříve existoval stabilní zdroj, který zmírňoval cenové šoky. Dnes jsme plně integrováni do globálního trhu. Jakmile tedy dojde k eskalaci konfliktu v ropném regionu, dopad na ceny paliv v Evropě je okamžitý.

Je proto zavádějící redukovat dnešní zdražování na jednoduché domácí politické slogany. Cenotvorba paliv je primárně funkcí světových trhů, geopolitiky a energetické infrastruktury. Politická rozhodnutí mohou ovlivnit, jak odolná je ekonomika vůči šokům – a právě zde leží jádro dnešní debaty.

Rozhodnutí Evropské unie o omezení dovozu ruské ropy a následná vazalská „strategie“ české vlády znamenaly zásadní změnu energetického modelu, na němž český průmysl fungoval po desetiletí. Tento krok měl své bezpečnostní a politické důvody, ale zároveň zvýšil citlivost domácí ekonomiky na globální výkyvy.

Současná drahá nafta je tedy především důsledkem dvou faktorů: geopolitické nestability v ropných regionech a dlouhodobého vývoje evropské energetické politiky. Pokud chce veřejná debata hledat skutečné příčiny, musí se dívat právě na tyto strukturální změny.

Jinak se totiž z politické diskuse stává jen soutěž ve sloganech – a pumpa na rohu mezitím dál zdražuje.

_Zdroj:

_{REPowerEU – Phase out of Russian energy imports.
Brussels: European Commission. Dostupné z: https://energy.ec.europa.eu/strategy/repowereu-phase-out-russian-energy-imports_en}

_{Czech Republic on track to end Russian oil supplies from July 2025.
Reuters, 22 November 2024. Dostupné z: https://www.reuters.com/business/energy/czech-republic-track-end-russian-oil-supplies-july-2025-2024-11-22/}

_{Czech Republic in talks on EU oil embargo exemption.
Reuters, 4 May 2022. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/europe/czech-republic-talks-eu-oil-embargo-exemption-pm-says-2022-05-04/}

_{Czech Republic’s need for Russian oil ended by pipeline upgrade.
Reuters, 14 January 2025. Dostupné z: https://www.reuters.com/business/energy/czech-repulics-need-russian-oil-ended-by-pipeline-upgrade-2025-01-14/}

_{Energy in the Czech Republic.
Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Energy_in_the_Czech_Republic}