EK rozdělí přes 200 miliard korun neziskovým organizacím, ale jen těm, které budou prosazovat její hodnoty. Kdo nesouhlasí, nedostane nic

PL

Evropská komise rozdělí přes 200 miliard korun neziskovým organizacím – ale jen těm, které budou prosazovat její hodnoty. Nová Strategie EU pro občanskou společnost počítá s tím, že si Brusel vytvoří síť organizací napojených na unijní peníze, které se budou podílet na tvorbě evropské politiky. Kritici varují: nejde o podporu demokracie, ale o její obcházení.

Na spolupráci s neziskovkami klade Brusel čím dál větší důraz. Strategie argumentuje, že zapojování „občanské společnosti“ do tvorby unijních politik je naprosto zásadní pro správné fungování EU v budoucnu. A neziskovky rovnou označuje za partnera pro „vládnutí“.

Proto Evropská komise zdůrazňuje, že neziskovkám musí být zajištěna náležitá ochrana a podpora. Nejen politická a právní, ale také finanční.

Zdroj z Komise odkrývá karty

Brusel považuje politické neziskovky a občanskou společnost za nástroj demokratického vládnutí. Vedle nepřátelských akcí zvenčí a překotné digitální transformace včetně rychlé expanze umělé inteligence vnímá Komise slabost občanské společnosti za hlavní hrozbu pro EU.

„Klesající důvěra a angažovanost v demokracii a tlak, kterému čelí organizace občanské společnosti, dále ohrožují demokratický prostor a je třeba je řešit,“ sdělil ParlamentnímListům.cz zdroj z Evropské komise.

Podle něho si vedení EU definovalo tři priority, kterými se hodlá zabývat: „Posilování situačního povědomí a podpora reakční kapacity s cílem chránit informační prostor; posilování demokratických institucí, svobodných a spravedlivých voleb a svobodných a nezávislých médií; posilování odolnosti společnosti a zapojení občanů,“ uvedla úřednice.

Nová strategie proto počítá s vytvořením nových mechanismů, které mají realizaci těchto cílů výrazně pomoci. Patří mezi ně kupříkladu Platforma pro občanskou společnost, která má vzniknout ještě v průběhu tohoto roku. Měla by vytvořit jednotný rámec pro spolupráci Bruselu a neziskovek s cílem prosazovat hodnoty EU.

Má se také stát hlavním místem, které bude propojovat unijní instituce a neziskovky z jednotlivých členských států tak, aby si zájmy Bruselu občanská společnost osvojovala co nejefektivněji. Součástí bude webový portál se všemi relevantními informacemi včetně aktuálních výzev k financování a každoroční summit pořádaný přímo Evropskou komisí.

Kdo nesouhlasí, nedostane nic

Platforma „poskytne pravidelný a strukturovaný rámec pro dialog o ochraně a prosazování hodnot EU, zefektivní a posílí angažovanost v oblasti základních práv, demokracie, rovnosti a právního státu a nabídne prostor pro řešení výzev, kterým čelí organizace občanské společnosti působící v těchto oblastech,“ píše se v dokumentu.

Podle Komise je naprosto zásadní zajistit neziskovkám napříč EU udržitelné financování. Přichází proto se štědrými nabídkami, jako je program AgoraEU, kde má být k dispozici až 9 miliard eur, tedy bezmála 220 miliard korun. A to pro všechny, kteří budou prosazovat lidská práva, demokracii či kulturní rozmanitost. Autoři strategie zároveň zdůrazňují, že organizace a projekty, které nesdílejí hodnoty EU, mohou na peníze zapomenout.

Nabízí se proto otázka, nakolik lze neziskovky či média financovaná za těchto podmínek z unijních fondů označovat za nezávislé, jak to činí Evropská komise i samotná strategie. Na to nám oslovení zástupci Komise odpověď nedali.

Neodpověděli zatím ani na otázku, zda dlouhodobé financování neziskovek náhodou nemůže podkopávat nebo obcházet demokratické procesy v jednotlivých členských státech. A to včetně voleb.

S podobnými dotazy se redakce obrátila i na české europoslance. Podle Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je podpora občanské společnosti nástrojem, jak posilovat demokracii, právní stát i občanskou participaci. Má to však i svá ale, zejména pokud jde o financování.

„Osobně zastávám názor, že organizace, které čerpají veřejné prostředky – ať už na národní nebo evropské úrovni – musí podléhat jasné kontrole a důsledné transparentnosti. To je klíčové pro zachování důvěry veřejnosti. Zároveň ale nelze automaticky tvrdit, že by takové subjekty ztrácely svou nezávislost – důležité je právě nastavení pravidel a jejich dodržování,“ domnívá se lidovecký europoslanec.

Za podstatnou pokládá i ochranu názorové plurality. „Nemyslím si, že by samotná podpora občanské společnosti podkopávala demokratické procesy. Naopak, pokud je nastavena správně, může demokracii posilovat. Klíčové však je, aby nedocházelo k obcházení standardních politických mechanismů a aby byla zachována rovnováha a pluralita názorů,“ řekl Parlamentnímlistům.cz.

Oslavná probruselská propaganda

To ale může narážet na hodnotové mantinely stanovené samotnou Evropskou komisí. Proklamovaná nezávislost a demokratičnost neziskového sektoru se z tohoto pohledu jeví jako sporná.

„Neziskovky placené z bruselských miliard nejsou žádná ‚občanská společnost‘, ale prodloužená ruka Evropské komise. Kdo platí, ten určuje agendu – a tady ji rozhodně neurčují občané ve volbách, ale úředníci. Tohle není posilování demokracie, ale její obcházení,“ zdůrazňuje ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Podle Kateřiny Konečné (KSČM) povede realizace Strategie k dalšímu pokřivení debaty o EU. „Už teď u nás fungují nejrůznější neziskovky, které neinformují o EU, ale spíše jen šíří oslavnou probruselskou propagandu. Ukazuje nám to taky, že nejrůznější drahé reklamní kampaně typu ‚You are EU‘, kde byla míchána dohromady diverzita a demokracie se solárními panely, nikoho moc nedokážou přesvědčit, a Komise tak pro úpravu veřejného mínění potřebuje rafinovanějších nástrojů,“ myslí si Konečná.

A dodává: „Naši občané nepotřebují síť neziskovek závislých na Bruselu, co budou svoji činnost řídit notami od Ursuly von der Leyenové. Potřebujeme prostor pro otevřenou diskuzi o tom, jestli chtít Unii, kde lidem diktují anonymní lobbisté a byrokraté, jak mají žít, anebo jestli chtít úplně jiný projekt,“ uvedla europoslankyně pro ParlamentníListy.cz.

 

PL