PETR PROKOPEC
Zdravý rozum v současném světě dávno ztratil sílu, a tak je vždy příjemné vidět někoho, kdo jej stále používá. Výpočty Akia Toyody jistě neplatí univerzálně (a ani se je tak nesnaží podat), ale to je právě ono. Roubujeme jedno řešení jako univerzální spásu pro tisíc různých situací, to nikdy nemůže fungovat
Greta Thunberg se vydala hlásat mír, lásku a ochranu přírody do pásma Gazy, neboť v Evropě jaksi neuspěla. V případě aut tedy určitě ne, však loni tu průměrné emise CO2 nově prodaných vozů vzrostly navzdory stále většímu podílu elektromobilů a plug-in hybridů. Vykazovaná čísla tedy nemají s realitou společného vůbec nic, přesto snahy o pokles nevychází ani na papíře, reálná produkce CO2 bude ještě podstatně vyšší.
V případě elektromobilů se totiž do tabulek zapisují naprosto nulové emise, což samozřejmě není pravda – nikdy a nikde – ve druhém pak povětšinou nižší než 50 g/km, o čemž lze říci to samé. Člověk se tak nutně musí ptát, jaký smysl všechen ten živelný tlak, který nám komplikuje a zdražuje životy i zabíjí spoustu dobrých věcí, vůbec má. Pokud bychom měli dát na šéfa Toyoty Akia Toyodu, pak na spoustě míst vůbec žádný.
Hlava japonské automobilky dlouhodobě opakuje, že nucení lidí do elektromobility není cestou kupředu, a to hned ze dvou důvodů. Ten první je ekologický, druhý ekonomický. Elektromobily se totiž minimálně v dohledné době nemají šanci prodávat dobře jako spalovací auta. Jejich velmi rychlé odstavení tak vyústí ve ztrátu velkého množství pracovních míst a rozjetí spirály, jejíhož konce nikdo nedokáže dohlédnout.
Kolegové z Motor1 připomíná, že vnuk zakladatele značky Kiichiro Toyody zmiňuje, že japonská automobilka od představení Toyoty Prius první generace v roce 1997 prodala zhruba 27 milionů hybridů. A pokud vezme v potaz celkový životní cyklus, tedy nikoli jen samotný provoz těchto aut, pak emisní celé této produkce odpovídá 9 milionům elektrických vozů. Tedy jinými slovy, dle Toyody se elektromobily starají o třikrát vyšší emise CO2 než hybridy a čím víc by jich Toyota místo hybridů prodala, tím víc škody napáchala. A jedním z důvodů je obvykle opomíjená zátěž spojená s výrobou baterií.
Takové výpočty pochopitelně neplatí univerzálně. Šéf Toyoty vychází z energetického mixu Japonska, kde obnovitelné zdroje mají pouze čtvrtinové zastoupení. Zbytek jde na konto uhlí, plynu a ropy, což má významný podíl na tom, že by větší produkce elektrických aut vedla ke zvýšení emisí, nikoli ke snížení. Na jiných místech světa tomu může být jinak, k tomu je ale třeba dodat dvě věci – jednak i v tomto případě jsou statistiky „cinknuté”, protože žádný zdroj s nulovými emisemi neexistuje, i solární panely, jaderné elektrárny apod. musí někdo vyrobit, postavit apod. Především to ale samo o sobě upozorňuje na ten nejvíc přehlížený problém – elektromobily chceme cpát úplně všem, na spoustě míst světa ale budou dokonale kontraproduktivní. Stačí se podívat na data o emisích spojených s výrobou elektřiny v Polsku.
Toyoda tak dál jako jeden z mála vrcholných manažerů automobilek bere v potaz reálný svět. To vedlo i k nemalé interní kritice, kdy se třeba akcionářům zdálo, že pod jeho vedením automobilka začne ztrácet. Jenže se stal pravý opak, Toyota byla i loni největším výrobcem na světě, a to již pátý rok v řadě, i když nevyrábí a neprodává téměř žádná elektrická auta. Mít ostatní rozum v hrsti, budou to považovat za příklad hodný následování. Ten však, jak už padlo, bohužel dávno ztratil sílu. Zvítězil klimatický dogmatismus, kterému se raději ušijí na míru libovolná pseudofakta a ničím nepodložená očekávání. Jak dlouho už tomu tak je? A co se za tu dobu v souladu s oněmi očekáváními změnilo?
(24 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Často se udává uhlíková stopa při výrobě elektromobilu (hlavně baterií) a dále uhlíková stopa při výrobě el. energie pro provoz (uhelné elektrárny). Naprosto se, ale zapomíná na to, že elektromobil je výrazně dražší než spalovací auto a tak se na něj musí delší dobu vydělávat. Každé vydělávání, ale vytváří uhlíkovou stopu. Ta se, ale do výpočtu uhlíkové stopy elektromobilu nezapočítává. Jsou provozy, kde jsou elektrická vozítka skvělá. Třeba skladové manipulátory v uzavřených prostorách a nebo u modelářů, kde byl přechod na elektro modely přirozený nenucený a skvělý. Třeba na nádražích jezdí elektrovozítka desetiletí.