Evropa hoří, Brusel reguluje: Osudová pokrytectví unijní byrokracie

KONSTANTINOS BOGDANOS

Evropa hoří. Doslova. Od lesů ve Francii a Španělsku až po spálené svahy v Řecku ničí lesní požáry domy, farmy, podniky i celé obce. Podle Evropského informačního systému o lesních požárech shořelo do 12. srpna v celé Evropě více než 576 000 hektarů. Tisíce lidí jsou evakuovány, dochází ke ztrátám na životech, hasiči riskují a obětují své životy a toxický kouř se šíří stovky kilometrů daleko. Tento kouř vnáší nebezpečné jemné částice hluboko do plic občanů, což představuje ohrožení veřejného zdraví zejména pro děti a seniory.

Evropské hodnocení klimatických rizik Evropské agentury pro životní prostředí označuje lesní požáry za druhou největší zdravotní hrozbu, které kontinent čelí, hned po extrémním horku. Jedná se o environmentální krizi, ekonomickou krizi i bezpečnostní krizi. Ale zatímco polovina Evropy hoří, čemu dávají přednost předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a bruselské instituce? Více daní, více předpisů, více omezení svobody projevu a více nekonečných prohlášení.

Evropská unie přímo neřídí vnitrostátní hasičské operace. Primární odpovědnost za reakci na přírodní katastrofy nesou členské státy. Brusel však hraje zásadní podpůrnou roli prostřednictvím koordinace v nouzových situacích, financování a mechanismu civilní ochrany EU. Když hoří současně několik zemí, mělo by být evropské vedení viditelné, mělo by projevit skutečný smysl pro naléhavost a soustředit se na hašení požárů. Opět, doslova.

Místo toho však Brusel funguje v útulné politické bublině, zcela odtržené od utrpení v reálném světě. Navrhují se politiky, vyhlašují se nereálné cíle a eurokraté prosazují své ideologické postoje. Hoří lesy? Příliš málo naléhavosti. Vlny nelegálních migrantů přicházející na jižní pláže? Žádná soudržná reakce. Globální značky ztrácejí konkurenceschopnost? Zahajte další nekonečnou konzultaci.

Pod vedením von der Leyenové Unie nevydala nedostatek směrnic, strategií a prohlášení o „odolnosti a solidaritě“. Klíčovou otázkou je, zda se tyto velkolepé sliby někdy promítnou do praktických opatření v terénu.

Při pohledu na nadcházející agendu EU je odpověď „ne“. Mezi podzimní priority Bruselu patří přísnější prosazování pravidel pro politickou reklamu, která dusí menší organizace a nezávislé konzervativní hlasy, navrhovaný daňový systém „vlastních zdrojů“ zaměřený na spotřební zboží, jako je tabák, pod záminkou financování obrany, a tvrdá regulace umělé inteligence, která zaručí, že náklady na dodržování předpisů vyletí do výšin, zatímco evropské technologické inovace se udusí.

Navzdory lesklým tiskovým zprávám, které tvrdí, že řeší obavy obyčejných Evropanů, Brusel postupuje podle svého obvyklého scénáře: zdanit, regulovat a trestat odvětví, která slouží jako obětní beránci, a zároveň zatěžovat spotřebitele.

Jedná se o spor o priority, přiměřenost a základní zdravý rozum. Seriozní Unie by projevovala stejné neúprosné odhodlání v oblasti připravenosti na mimořádné situace, bezpečnosti hranic, organizovaného zločinu a úpadku průmyslu, jaké projevuje při diktování spotřebitelských rozhodnutí a cenzurování politického diskurzu.

Irské předsednictví, které je u moci od 1. července, tvrdí, že se bude vyznačovat „činy a výsledky“, a slibuje zaměření na konkurenceschopnost, evropské hodnoty a bezpečnost. Tato klišé jsme již slyšeli.

Konkurenceschopnost nemůže znamenat hromadění dalších pravidel a povinností na podniky, které se potýkají s obtížemi. Evropské hodnoty nemohou znamenat omezování politického projevu ve jménu „obrany demokracie“. Bezpečnost nelze redukovat na vojenská prohlášení, zatímco lesní požáry, toxický kouř, propustné hranice a ekonomická paralýza přímo ohrožují evropské občany.

Irsko bude rovněž dohlížet na jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034. To bude rozhodující zkouška: Budou prostředky směřovat do civilní ochrany, ochrany hranic, zemědělství a průmyslové konkurenceschopnosti? Nebo bude rozpočet financovat další byrokracii odtrženou od každodenního života? Bude Brusel podporovat skutečný růst HDP, nebo bude i nadále vysávat tvůrce pracovních míst prostřednictvím represivního zdanění?

Evropa nepotřebuje další politická rozhodnutí pro oko veřejnosti, ani další projevy pronášené z klimatizovaných kanceláří, zatímco jižní Evropa se dusí v popelu. Potřebuje vedení schopné rozpoznat skutečné nouzové situace, stanovit seriózní národní priority a dosáhnout okamžitých výsledků. Irsko tvrdí, že jeho předsednictví bude charakterizováno činy. Evropané, kteří sledují, jak jejich kontinent hoří, musí Irsko přimět, aby tento slib dodrželo.