Evropa je na tom špatně. Na jejím čele jsou osobnosti, které opravdu nevzbuzují respekt

NEČT24/ROMAN MICHELKO

Pan premiér Robert Fico v dopise Ursule von der Leyenové konstatoval, že bez silného hospodářství je Evropa zranitelná. Uvedl, že v éře rozpadu světového řádu rozhodující světoví hráči neberou Evropu vážně kvůli ztrátě její konkurenceschopnosti. Co si o tom myslíte? Jaké jsou další možné příčiny ztráty politického kreditu Evropy?

Samozřejmě, že s tím souhlasím. Je to věc, kterou vidí a vědí všichni normální lidé. Evropa je přeregulovaná, nemá nějaké leadership, má špatně nastavený Green Deal a v podstatě v mezinárodní oblasti nemá dostatečnou autoritu. Na jejím čele jsou osobnosti, které opravdu nevzbuzují respekt. Takže ano, Evropa je na tom velmi špatně. Tato vyjádření již vícekrát řekl, nyní jsou takto veřejně v dopise. Čili premiér asi chtěl říci, že pokud neudělají zásadní reformy a změny v Evropě, tak bude naprosto marginální. Ještě před nějakým časem se říkalo, že Evropa je ekonomickou velmocí, ale politickým trpaslíkem. Dnes už začíná i ekonomika oproti Spojeným státům, Asii, především Číně, upadat, a už ani ekonomicky nejsme takoví, jací jsme byli. To znamená, je to takový poslední apel, že pokud se zásadně nezreformuje, tak bude naprosto marginální.

Fico vyzývá k přehodnocení klimatických cílů, které jsou pro evropský průmysl likvidační. Vhodným řešením je podle jeho názoru čtyřleté až pětileté odložení používání mechanismu emisních povolenek. Vedlo by to podle něj k oživení strategických průmyslových odvětví. Považujete to za vhodný krok? Co byste doporučili kromě toho?

V podstatě je to věc, která trápí více a je to velký problém. Samozřejmě neznamená to, že takovýmto snadným způsobem se to hned podaří prosadit, ale začíná velká debata, neboť podobný názor má množství států, včetně například i České republiky. ETS-2 je věc, která opravdu dopadne i na běžné lidi, zvýší to náklady a tím pádem sníží příjmy a způsobí to, že Evropané budou chudší. Některé věci se postupně začínají přehodnocovat při klimatických politikách. Zákaz spalovacích motorů do roku 2035 se trochu modifikoval nebo trošku změnil, s tím, že ten klimatický horizont 100% snížení emisí se změnil na 90% a že hybridní auta budou dovolena i po roce 2035. Je možná nějaká revize, je třeba se o to pokoušet a Slovensko. Věřím, že získá několik podporovatelů, kteří ho v tom podpoří.

Pan premiér poukázal na skutečnost, že konflikt na Ukrajině je ústředním obsahem vší agendy Evropské rady a Evropské komise. Stejná pozornost a zdroje by měly být věnovány i budoucnosti Evropy. V čem je příčina, že Ukrajina se v určitém okamžiku stala centrem vší politiky Evropy? Vyplatila se Evropě politika neustálého zvyšování sázek na vítězství Ukrajiny?

Ukázalo se, že určitě ne. Tak i proto, že pokud je na evropském kontinentu nějaká válka, je to logické. Druhá věc je, že velmi špatně se vyhodnotily možnosti a schopnosti Ukrajiny dosáhnout, nedejbože, vítězství. To opravdu nehrozí. Ukázalo se, že Spojené státy odmítly dále financovat něco, co nemá konec. Nyní vlastně odmítly evropské země, především Belgie, ale i mnohé další, sáhnout a použít zmrazená aktiva Ruské federace. Náhradní plán je takový, že se udělá půjčka ve výši 90 miliard eur, za kterou bude ručit většina evropských zemí, s výjimkou Česka, Maďarska a Slovenska. Tyto se z toho vyvlekly. S Polskem asi počítat nemůžeme ani do budoucnosti, když se mluví o V4, minimálně s jeho vládou, ne s jeho prezidentem. Tak to už je další věc. Co je podstatné, ta 90miliardová půjčka umožní Ukrajině 8 – 9 měsíců nějak přežít. Ještě myslím, že Kanada dala 3 miliardy na Ukrajinu, tedy Ukrajina má nějakých 93 miliard. Otázka je, co potom bude dál, jestli bude další pokus. Ukazuje se, že velmi těžko se nacházejí prostředky pro Ukrajinu po výpadku USA. Všichni už jen touží po nějakém příměří nebo míru. Myslím si, že dnes nikdo příčetný už nepočítá s vítězstvím Ukrajiny. Otázka je, jak dlouho tohle bude. Hlavně když se ty peníze vyčerpají, myslím si, že další podporu bude získávat extrémně obtížně. Sázka na vítězství Ukrajiny je naprosto irelevantní a velmi nerozumná.

Na evropském kontinentu je válka a pokud je za našimi branami nějaká válka, musí to řešit. Geograficky je to záležitost, která je blízká. Samozřejmě, že Evropa měla zájem, aby byla Ukrajina ještě v roce 2014 integrována do přístupových procesů Evropské unie. Ukrajina je relativně bohatá na nerosty. Pak samozřejmě především takoví jestřábi, jako je bývalý britský premiér Boris Johnson a podobně, to vnímali zpočátku zřejmě jako výhodnou proxy válku, že prostřednictvím podpory Ukrajiny budou oslabovat Ruskou federaci. To byl takový model. Ukázalo se, že pokud si evropští lídři mysleli, že pomocí sankcí dostanou Rusko na kolena a že zkolabuje jeho ekonomika, tak toto se nestalo. Ani 19 sankcí k ničemu takovému nevedlo. Znamená to, že tohle je pat a slepá ulička. Příčetní lídři hledají tedy jiné cesty. Projevilo se to například v tom, že vůle dávat pomoc Ukrajině se prudce snižuje a je mnohem obtížnější. Logicky centrem politiky byla Ukrajina kvůli dvěma věcem: je to v Evropě a vnímali to někteří lídři jako vhodný způsob k oslabení Ruské federace prostřednictvím třetího činitele nebo třetí strany.

Děkujeme za rozhovor!