Filip Turek, hříšník |

Sdílet článek:

MONIKA ČÍRTKOVÁ

Vyjádření k aktuální kauze Filipa Turka je pomálu, na komentář k věci jeden nenarazí, jak je den dlouhý. Tak to tady napravíme a napíšeme si vlastní.

1) Před volbami učinil Michal Půr vtipnou predikci: tak, jak v době kampaně varovaly všechny ty Chvilky a Štíty demokracie a s nimi vládní politici před Andrejem Babišem jako před proruskou hrozbou, budou po volbách ti samí lidé doslova prosit, aby se některá z tzv. „demokratických“ stran uvolila s ANO složit vládu. Bude to totiž záchrana našeho prozápadního směřování!

A už je to tady.

Kdo by to byl řekl?

Inu, bystrý pozorovatel dění to předvídal.

2) V kontextu bodu prvního je vhodné vnímat aktuální kauzu.

Uvědomme si, že osoba, která měla k dispozici ty (ať už pravé či falešné) screenshoty, je zveřejnila právě teď s nějakým záměrem. A s jakým asi? Zřejmě zdiskreditovat Motoristy a Filipa Turka jmenovitě a vytvořit takové vlny, že Andreji Babišovi skutečně nezbude nic jiného než řešit podporu vlády třeba s některou ze stran koalice SPOLU.

Z tohoto důvodu je na místě maximální obezřetnost. Nebuďme naivní a nenaskakujme na tyto hry; nejsme jejich hráči, tvoříme jen publikum, které má v lepším případě sehrát roli užitečných… roztleskávačů dříve nečekaného spojení.

Nechť si jeden každý občan zváží, zda chce dělat kašpárka, za jehož nitky tahají „investigativní novináři“.

3) Klidně věřím tomu, že Filip Turek ty nehoráznosti, nebo alespoň některé z nich, napsal. Ovšem nezapomínejme, že je také smazal, že prošel ohněm dvou kampaní a v žádné z nich nezaznělo nic ani vzdáleně podobného tomu, co je v oněch nešťastných screenshotech.

Nemám ráda, když se donekonečna omílá, jak prezident Pavel v nějakém kádrovém dotazníku komentoval okupaci v roce 1968, a stejně rezervovaně přistupuji k vytahování patnáct let starých výroků, jehož účelem je minulostí diskreditovat současnost.

4) K dokazování: Deník N zde tahá za kratší konec provazu. Dokázat pravost těch citací bude obtížné, případný úspěch u soudu je velmi nejistý. Už z toho důvodu je nutné to vyhrát mediálně a následně politicky.

5) I kdyby to Filip Turek napsal, hraje v jeho prospěch jedna velmi vysoká karta: volby. Voliči přece dobře věděli, jaký je, že v mládí plácal nesmysly a dělal trapné humory. Hlasování u volebních uren je jako voda, která odplavuje staré hříchy. Ostatně nejlepším příkladem je sám Andrej Babiš – i v jeho případě dali voliči jednoznačně najevo, co si myslí o jeho dotační kauze (a dalších, uměle vyrobených, viz např. zámek ve Francii před minulými volbami). Úplně stejné to je s výplody Filipa Turka.

6) Případná mezinárodní ostuda: tuto linku prosím opusťme. Předně, je naše věc, koho si tady zvolíme a jakou vládu si ustavíme. Pokud jde o různé osobní průšvihy současných politiků, stačí se podívat na naše spojence. Trump, Netanjahu nebo Leyenová, světoví státníci jsou sbírka průšvihářů a charakterově diskutabilních osobností. Nenechme si naše ministry kádrovat tím „co tomu řeknou venku“. Venku musí naše rozhodnutí především respektovat, stejně jako my respektujeme představitele ostatních zemí.

Tak, to by asi k téhle „kauze“ stačilo.