SLOVANKA
Opakovaně jste si zde mohli přečíst analýzy Martina Armstronga, který již dokázal předpovědět několik událostí. Ty ovšem neanalyzuje sám, ale s pomocí speciálně vyvinutého počítače.
Tentokrát se ve svém rozhovoru věnoval Evropské unii.
„Evropská unie nepřežije,“ to je pro někoho velmi tvrdý závěr amerického historika a finančního experta Martina Armstronga v rozhovoru s novinářem Ricem Brouwerem z nezávislé platformy Potkaars.
Armstrong, známý svým počítačovým systémem Socrates a dokumentem Věštec, vyvozuje dalekosáhlé závěry v rozhovoru o budoucnosti Evropy, americkém dolaru, konfliktu na Ukrajině a eskalaci kolem Íránu.
Armstrongův počítačový systém Socrates naznačuje rozpad Evropské unie nejpozději do roku 2032, možná již v roce 2029. Armstrong zdůrazňuje, že to není postupný proces. Historicky zánik politických systémů málokdy probíhá jako měkké přistání.
Je to spíš jako vodopád: pomalu se vše hromadí, pak náhle kolabuje. EU nikdy neměla skutečnou demokratickou legitimitu a podle Armstronga byla strukturálně postavena k odporu proti lidovému povstání, nikoli k jeho usnadnění.
Když Von der Leyenová nedávno prohlásila, že žádná země by už nikdy neměla zastavit EU (a požadovala zrušení práva veta), ukázalo to, co Armstrong říká už roky: toto je koncentrace moci, ne demokracie.
Podle Armstronga plány na digitální euro nemají nic společného s technologickým pokrokem nebo finanční inkluzí. Jde o kontrolu kapitálu. Brusel nyní přijal legislativu, která zakazuje evropským občanům držet bankovní účet mimo EU.
Armstrong navazuje na přímou historickou paralelu: Adolf Hitler udělal totéž v roce 1933. Němci, kteří měli účet ve Švýcarsku, byli souzeni a popraveni. Švýcarské bankovní účty vznikly jako odpověď, aby chránily lidi.
Nyní Armstrong vidí, že se stejný dynamický vztah vrací, byť zatím bez trestu smrti. CBDC nakonec slouží k blokování peněžních toků a činí občany zcela závislými na vládním povolení pro používání jejich vlastních financí.
Podle Armstronga hraje americký ministr financí Scott Bessent nebezpečnou hru. Používáním dolaru jako zbraně — prostřednictvím sankcí, vyloučení ze Swiftu a hrozeb vůči zemím obchodujícím s Íránem — Washington nutí spojence a neutrální země, aby přešly do náruče alternativních systémů, jako je čínská síť CIPS.
Čím více zemí je ohroženo, tím větší skupina se odvrací od západního finančního systému. Výsledek: Amerika brzy zůstane sama. Armstrong to přirovnává k situaci po vyhnání Ruska ze Swiftu. Čína viděla, co se děje, a okamžitě vybudovala vlastní infrastrukturu.
Strategie zastrašování se obrátí proti němu a Bessent, který začínal svou kariéru ve fondu George Sorose, by to měl vědět.
Japonsko má nejvyšší dluh vůči hrubému domácímu produktu na světě. Pokud se Tokio dostane do problémů a zmešká platby dluhopisů, dojde k šíření na světových trzích. Investoři se okamžitě ptají, která země bude další obětí, stejně jako po řecké krizi v roce 2010.
Armstrong cituje paměti Herberta Hoovera o bankrotech evropských států z roku 1931, kdy kapitál přelétal světové trhy jako divoká včela, tedy příliš rychle pro jakoukoli politickou reakci. Ta situace opět hrozí.
Současně americké ministerstvo financí nakupuje vlastní státní dluhopisy, aby uměle udrželo úrokové sazby nízko. To je přesně to, co Fed dělal během druhé světové války pod tlakem Bílého domu. To není rozumná měnová politika. To je odklad popravy.
Armstrong otevřeně respektuje íránskou strategickou politiku. Zatímco Netanjahu po desetiletí tvrdí, že Írán je na pokraji získání jaderných zbraní — a nikdy se neukázalo, že má pravdu — Teherán decentralizoval svou administrativní strukturu do čtyř vrstev právě proto, aby přežil cílené pokusy o atentát na vůdce.
Írán chápe, že přežití je samo o sobě vítězství. Nemusí dobývat země. Tím, že ohrožují Hormuzský průliv, nezasáhli Ameriku, ale státy Perského zálivu, které jsou po covidu silně zadlužené. Žádný prodej ropy znamená žádné splácení dluhů. Žádné splácení dluhů znamená bankovní krizi.
Armstrong k tomu říká: „Jsou tři kroky před námi.“
Armstrong byl pověřen americkými úřady, aby napsal mírový plán pro Ukrajinu, který se nakonec dostal na Putinův stůl prostřednictvím jeho kanálů. Krátce poté obdržel od Trumpa děkovný dopis. Přesto válka pokračuje.
Armstrong to částečně přičítá politikům, kteří přinášeli osobní vztahy s Ruskem do úřadu: Blinken, Nulandová, Albrightová, Kallasová — a vytvářejí politiku založenou na rodinných traumatech místo na zájmu státu.
Sám Zelenskij popisuje Armstronga jako někoho, kdo chce záměrně ovlivnit ruské volby provokacemi, doufajíc, že zastánci tvrdé linie převezmou Dumu a situace eskaluje až k přímému střetu s NATO. To není obranná politika. To je útok na světový mír.
Armstrong nevěří, že současný cyklus lze zastavit. Domnívá se však, že závažnost úderu může být omezena, pokud více lidí pochopí, co se děje. Volný obchod vytváří mír, sankce ho rozbíjejí.
Přímá demokracie nabízí větší ochranu než republika, kde je každý politik na prodej prostřednictvím lobbistů. Jeho počítačový systém to neprezentuje jen jako slogan, je to závěr založený na historických cyklech, které se již několikrát potvrdily.
Buďte první kdo přidá komentář