LIBOR ČÍHAL
Norbert Frýd v jedné novelce napsal, že hyeny vylepšují genofond antilop. Ukrajinská válka povede k hloubkové transformaci obou válčících národů, v celé své tragičnosti a hrůze nastolí jinou kvalitu a ta bude konformní aforismu velkého českého spisovatele. Zaplacenou cenou bude decimace ukrajinského národa se ztrátou území a materiální vyčerpání Ruska, ale nepovede to k jejich oslabení, ale naopak je to v planetární konkurenci posílí. Jak asi obstojíme v soutěži, když mladý výkvět národa, pokud zrovna neodpočívá, se usilovně trénuje v zařízeních typu bývalé vinohradské papírny na Želivského, v prostoru intenzívního odsávání jejich fyziologických vzdechů a „hudebního“ kraválu, který obtěžuje kolemjdoucí. Na běžících pásech se sluchátky na uších a s pohledem upřeným do prázdna. Papírna zažívá nejbídnější období své existence. Absolventi válečného tréninku v Rusku pomalu obsazují významné státní funkce, např. se z nich rekrutuje 40 poslanců nové Dumy. Ukrajinští borci povedou NATO popř. i armády jeho členských zemí a proniknou do západního vojenského průmyslu, v ještě lepším případě, pokud dojde k velké reflexi a spojí se s Ruskem, povedou svět.
V současné fázi by bylo optimální už válečný střet konečně ukončit, protože vyčerpání obou stran je evidentní. Rusko stupňuje údery proti kterým druhá strana nemá obrany, píše se, že Kyjev se proměňuje v Bachmut. Prezident Putin požaduje odsun ukrajinské armády z posledního zbytku Donbasu a pak může být vyhlášeno příměří. V podstatě je to velmi slabý požadavek, což evropskounijní váleční štváči zastírají. Ruská armáda dobude Slavjansko-Krematorskou aglomeraci za každou cenu a pokud Rusku do té doby Zelenský neodevzdá celý Donbas, armáda potáhne dál a pak teprve nastoupí pro Ukrajinu ta pravá černá můra. Další ukrajinské oblasti nejsou natolik upevněny, aby odolávaly ruské armádě. Moc času na rozmyšlení ukrajinské vedení už nemá, jeho rozvědka uvádí, že Rusko už zahájilo proti Kyjevu komplexní kampaň a má zásoby zbraní na stupňování úderů. Pokud se rozsype hlavní město, je běžné, že to rychle potká celý stát. Rusko noc co noc bombarduje klíčové uzly infrastruktury, jako je energetická síť, zásobování vodou, datová centra, sklady apod. Nejsilnější devastační efekt mají balistické rakety, ale ve zničující účinnosti se jim blíží levné reaktivní drony nové generace, které jdou po cílech i bez satelitní navigace a orientují se podle terénních map. Rusko má obrovské zásoby těchto zbraní a v příštích měsících je má nasadit.
Kazašský prezident Tokajev dal na návštěvě v Německu v přímém přenosu velkou lekci nejen německému ultrahlupákovi Merzovi, ale celému unijnímu politiku. Na Merzovo žvanění o přerušení styků s Ruskem odpověděl historickým exkursem. Kazachstán má s Ruskem hranici 7 600 kilometrů a žijí tu téměř 3 miliony Rusů, v zemi je silná pravoslavná církev a Kazaši na ní nahlíží s velkým respektem. Jak může v těchto podmínkách Kazachstán zbortit tuto silnou dějinnou vazbu. Tokajev na společné tiskové konferenci s Merzem označil Putina za vynikajícího vůdce, který je přijatelný pro všechny země včetně evropských. „Všichni prosazujeme ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, a to včetně ruského prezidenta, s kterým mám dobré vztahy. Považuji ho za vynikajícího státníka a s naprostým přesvědčením říkám, že Putin je tou nejpřijatelnější politickou osobností, jakkoliv vám to může znít zvláštně. Platí to pro střední Asii a dle mého názoru to platí i pro Evropu. Putin disponuje vlastnostmi, které jsou nezbytné pro vedení velkého národa a má jasnou představu o strategických cílech, které před zemí stojí.“ Názor kazašského prezidenta určitě nezní podivně i silné menšině českých občanů, kterým evropskounijní režim ještě nevykastroval schopnost kriticky myslet. Jaký škleb tato myšlenka vyloudila na tváři německého politického trpaslíka a jeho unijních druhů agentury neuvedly.
Ruské bombardování může sebevíc zdevastovat ukrajinskou infrastrukturu, ale k cíli to vést nemusí. Britský The Spectator píše o jedné vlastnosti ukrajinské psychologie, kterou na Ukrajincích pozorujeme i v Čechách. Jakési osudové smíření s tím. co je, bez minimální vůle to změnit. Lidé se smiřují s tím, že válka potrvá ještě řadu let, píše dopisovatel listu. Řada Ukrajinců se nachází v psychologické fázi akceptování války bez konce. Jen menší část přijímá formuli: „Dejte Rusům Donbas a bude po válce.“ Pozoruje se zajímavý psychologický paradox: část lidí smířených s nekonečnou válkou soudí, že Putin si nakonec vezme celou Ukrajinu, vědomě to odmítají, ale v podvědomí se s tím ztotožňují.
Rusko válka vyčerpává, ale na druhé straně neuvěřitelným způsobem mobilizuje jeho vitalitu v dimenzi na níž Evropanova fantazie nestačí. 5. září se prezident Putin v režimu videokonference zúčastnil ceremonie zahájení exploatace nové ropné oblasti. Prezident dal symbolické svolení k nakládání ropy na arktický tanker Valentin Pikul. Projekt Vostok Oil je asi největším ruským infrastrukturním projektem v moderní době. Nová ropná oblast zahrnuje řadu ropných nalezišť se zásobami kolem sedmi miliard tun. Ropa této oblasti vyniká kvalitou, což znamená vyšší efektivitu při výrobě benzinu a leteckého paliva. Hlavní terminál byl vybudován 40 km od osady Dikson, do Norilska je odtud 500 km. Obrovská průmyslová infrastruktura se budovala na zelené louce v klimaticky nejhorších podmínkách na planetě. Do Arktidy se muselo přepravit obrovské množství techniky a materiálu a vybudovat silnice a zázemí pro pracovní sílu a výrobu. Byl vytvořen samostatný energetický systém, který tvoří 16 elektráren a 9 tisíc km elektrického vedení. Kapacita systému kolem 3,5 GW. Na výstavbě se podílelo 50 tisíc lidí a 16 tisíc strojů, v Arktidě vznikla infrastruktura srovnatelná s malým městem. Terminál disponuje 14 skladovacími nádržemi o kapacitě 30 tisíc tun, v konečné fázi má disponovat 102 podobnými nádržemi, na ropná naleziště je napojen ropovodem o délce 790 km. Vznikl komplexní logistický řetězec od těžebních vrtů hluboko v Tajmyru až po námořní terminál pro lodi o výtlaku až 120 tisíc tun a už v roce 2027 má terminál dodávat kolem 30 milionů tun ropy. Projekt se začal realizovat v roce 2021, ovšem po vyhlášení sankcí proti Rusku západní spolupodílníci z projektu vycouvali spolu s nasmlouvaným západním zařízením, technologiemi a financováním. Rusko za 4 roky vybudovalo na Tajmyru vlastními silami obdivuhodnou infrastrukturu, která svědčí o kapacitě ruského vedení a průmyslu v podmínkách tvrdě izolace realizovat technologicky nejnáročnější projekty. Vostok Oil je gigantickým infrastrukturním experimentem osvojování arktického severu.

z FB, ..
Zlý pan Misantrop
cituji
Tak jsem si přečetl čtyři příručky, jak přežít, až se to všechno sesype. Švédskou, Polskou, Tchajwanskou a naši. Normální lidi čtou o víkendu detektivky, já jsem si otevřel čtyři vládní manuály, jak se připravit na chvíli, kdy vypadne internet na dýl než pět minut.
A víte co? Všechno poznáte už podle obálky.
Na švédský stojí vojačka s puškou, za ní stíhačka a válečnej člun. Polská vám už na obálce tyká a velí: Přečti si, procvič a uschovej! S vykřičníkem, jako trenér na soustředění.
Tchajwanská má roztomilý ikonky, kočičku, pejska a baterky, a hned na další stránce protiraketovou baterii zaparkovanou před mrakodrapy.
A česká? Na český obálce se usmívá rodinka se psem, batohem a kanystrem. Vypadá to jako katalog cestovky. Last minute, tři noci, polopenze. Jen vodu si dovez vlastní, dva litry na osobu a den.
Pak otevřete další stránky a zjistíte, čeho se kdo bojí. Tchajwanci to napíšou a jejich prezident se pod to podepíše: Čína.
Švédi napíšou, že se v naší části světa vedou ozbrojené konflikty, Poláci napíšou, že se připravují na důsledky války za naší východní hranicí. To je jako když u nedělního oběda všichni vědí, kdo dědovi vybral vkladní knížku, ale nahlas se to neřekne, protože sedí u stolu s náma.
A česká? Povodně. Vichřice. Výpadky proudu.
Česká příručka je jediná ze čtyř, kde je hlavním nepřítelem počasí. Slovo válka v ní nenajdete. Jediní nepřátelé, kteří jsou v naší příručce jmenovitě uvedeni, se nacházejí na straně deset v odstavci o tom, jak v zimě skladovat nouzové jídlo na balkoně. Má být chráněno před zvěří, vlhkostí a přímým sluncem. To je naše osa zla, lidi. Srnky, plíseň a hezké počasí.
A hned v úvodu nás úřady pro jistotu uklidňují, že pravidlo 72 hodin se týká jen situací, kdy nám nehrozí vážné nebezpečí. Rozumíte tomu? Máme příručku na krize, který nejsou nebezpečný. Záchranná vesta s certifikací do brouzdaliště.
Možná namítnete, že není fér srovnávat příručku na povodně se švédskou totální obranou. Jenže o tom to celý je. Autoři přiznali, že válku vynechali schválně. Prý aby nepřepálil start. Start čeho, to už se nedozvíme. Tým, co příručku psal, ministerstvo mezitím zrušilo. Takže druhý díl, ten pro situace, který nebezpečný jsou, asi nevyjde.
(Misantrop se napije)
Švédové na to jdou zhurta a bez servítek vás rovnou cvičí v tom, jak zastavit masivní krvácení. Mají tam nákres, jak do otevřené rány narvat zmačkané tričko, a pokud už nemůžete, ať někdo tlačí shora na vaše ruce.
Tchajwanci vám zase vysvětlují, jak správně zalehnout na břicho při výbuchu a abyste měli pootevřenou pusu, protože vám pak tlaková nepotrhá plíce.
Poláci zase, že při náletu máte mít mezi sebou a venkem aspoň dvě zdi.
A co naproti tomu radí naše česká příručka? Ta vám jak ta nakreslená maminka doporučuje, abyste si v případě výpadku proudu udělali kuskus. Chápete to? Vážně tam píšou, že kuskus nebo ovesné vločky stačí zalít studenou vodou a počkat, až změknou. Zatímco Švéd rve kus hadru do tepny a odvrací smrt, Čech sedí potmě v kuchyni, žvýká studený nabobtnalý šrot ze sklenice od okurek a čeká, až mu zapnou wifinu.
(Misantrop si povzdechne a luskne prsty)
Teď čísla. Švéd má vydržet sám týden. Tchajwanec týden. Polák a Čech tři dny.
Vody má mít Švéd, Tchajwanec i Polák 3 litry na osobu na den. Jenom Češi mají odlišnou fyziologii a stačí nám dva.
Švédi radí nechat v mrazáku plastový lahve s vodou. Když vypadne proud, chladí vám jídlo, a když roztajou, máte co pít. U nás v Čechách dáváme lahve do mrazáku taky. Jenom ne s vodou.
Česká příručka tak má jako jediná zvláštní rámeček o alkoholu. Tchajwanci použijou slovo alkohol jako dezinfekci. Poláci varují, ať hořící alkohol nehasíme vodou ani dekou. Jenom my se musíme úředně dočíst, že alkohol zahřeje jen krátkodobě.
Představte si tu poradu krizového štábu na ministerstvu vnitra. Někdo musel vstát, odkašlat si a říct: Kolegové, já vím, že je to trapný, ale jestli to tam nenapíšeme černý na bílým, tak půlka republiky ten blackout vyřeší tak, že se do bezvědomí proleje slivovicí, jen aby si zkrátila čekání na záchranáře.
(Misantrop se zahledí do mikrofonu)
A teď se dostáváme k absolutnímu mistrovskému dílu české krizové připravenosti. K záchodu. To je kapitola sama pro sebe. Česká příručka má nějakých dvacet stránek a třikrát vám v ní zopakují, že záchod můžete spláchnout jenom jednou. Třikrát. Slyšíte to? Jen jednou. Buď úředníkovi ujela myš, nebo je to jediná věc, u který stát nevěří, že si ji zapamatujete napoprvý.
Ale to není všechno. Následuje nouzové řešení, které je tam popsáno dvakrát, slovo od slova stejné. Dáte do mísy odpadkový pytel. Do něj nasypete kočkolit. Pečlivě ho zavážete. Dáte ho do dalšího igelitového pytle. A pak ještě do jednoho. Tři vrstvy igelitu na jeden biologický úkon! A vůbec, kdo má doma kočkolit, když nemá kočku?
Tchajwanci? Ti řeší výkaly jenom v seznamu věcí pro domácí zvířata. Tam v krizi chodí na záchod jen pes.
(Misantrop se napije a opře se o mikrofonní stojan)
Sledujme to dál. Co dělat, když se něco pokazí venku. Když udeří terorismus, Poláci mají jasno. Uteč, schovej se, vypni si vyzvánění, a když to nejde, tak bojuj. Nebuď pasivní. Vezmi kabelku, vezmi batoh, vezmi židli a mlať ho hlava nehlava. U nás by kabelka nepomohla, v té budeme mít narvané ty tři pytle s kočkolitem.
(Misantrop se odmlčí)
Na čem se shodne Švédsko s Českem? Když vypadne topení, celá rodina se nastěhuje do jedný místnosti. Česká příručka tam radí přestěhovat i postele. Všichni. Jedna místnost. Tři dny. Bez proudu, bez internetu, bez seriálů. Já to zažil. Chalupa, Silvestr, sněhová kalamita, šest lidí v jedný světnici. A alkohol zahřál jenom krátkodobě.
Přežili jsme všichni. Kamarádi zůstali dva. Asi proto česká příručka jako jediná radí přibalit do evakuačního zavazadla společenskou hru. Švéd si balí kompas. Tchajwanec píšťalku. Čech deskovku. Tipuju Člověče, nezlob se.
(Misantrop usrkne a zašklebí se)
Úkryty. Švédská příručka má žebříček od nejlepšího po nejhorší. Nahoře kryt civilní obrany, pod ním sklep nebo metro, pak místnost bez oken, pak tunel nebo zeď a úplně dole: lehněte si do příkopu.
Konečně disciplína, ve který máme náskok. Příkop! U nás končí každá druhá vesnická zábava cvičením civilní obrany.
A česká příručka? Ta vám musí výslovně napsat, že autobusová zastávka není úkryt.
(Misantrop se zahledí do tmy)
A teď vážná část. Polská, Švédská i tchajwanská příručka obsahujou větu, že když je napadnou, nikdy se nevzdaj a jakýkoli tvrzení o opaku je nepravdivý.
Tchajwanci píšou, že jakýkoli tvrzení, že se vláda vzdala, je lež. Proč to tam dávaj? Protože vědí, že první, co nepřítel pošle hned za drony, bude notifikace do vašeho telefonu. Deepfake s prezidentem nebo mimořádný díl Čau lidi.
Švédové učí nevěřit všemu, co ve vás na sítích vyvolává silné emoce. Maj tam celou kapitolu o psychologické obraně proti dezinformacím a propagandě od cizích mocností, které se je snaží ovlivňovat a zasévat nedůvěru.
Tchajwanci mají taky celou kapitolu o dezinformacích a deepfake videích. Že v krizi platí čtyři pravidla: nevěřit, nevymýšlet, nešířit a ověřovat. K tomu vám rovnou řeknou, ať smažete čínské aplikace typu TikTok nebo WeChat. A prosí vás, ať nefotíte a nesdílíte, kudy jede vlastní armáda, protože tím posíláte čínskému dělostřelectvu polohu v dárkovém balení i s mašličkou.
A česká maminka-příručka? O dezinformacích tam není ani řádka. Žádná zahraniční mocnost se nás nesnaží ovlivnit. Pouze se tam píše, a teď cituji, že se v krizi začnou rychle šířit nepodložené informace a fámy.
Začnou se šířit.
Samy od sebe. Jako když vám doma zplesniví chleba. Nikdo to nevypouští, nikdo to neplatí, prostě je jenom informační vlhko.
Ale jestli hledáte větu o tom, že se nikdy nevzdáme, tak tu byste tam hledali marně. U nás se tahle věta tradičně vysílá rozhlasem v opačném znění a obvykle končí výzvou, ať zachováme klid a neklademe odpor. Je to smutné, ale přece jen si z toho odneste – tahle věta musí zaznít v rozhlase a v televizi. Ne, že vám teta přepošle na Messengeru video, jak Petr Pavel doporučuje investiční kapitulaci.
(Misantrop se usměje)
Když jsme u těch investic. Na něčem se všechny příručky shodnou. Hotovost. Švédská vláda musela vlastním občanům napsat, ať občas zaplatí papírovýma penězma, jako když vám doktor předepíše, ať se občas projdete. Tchajwanci se ptaj, jestli máte vždycky u sebe nějakou hotovost. A česká chce mince a bankovky různý hodnoty.
Kdybych ty čtyři příručky posadil ke stolu jako lidi: švédská je teta, co sloužila v armádě. Mluví v rozkazech, oznámí vám, že od šestnácti do sedmdesáti bráníte zemi, a pak vám nalije šípkovou polívku. Ta je tam fakt, v seznamu zásob. Tchajwanská je soused, co bydlí pod sopkou, dvacet let má u dveří sbalenej batoh a na kilo přesně ví, kolik unese rýže. A polská je starší bratr, co se pořád mračí na východ, říká vám, že se nesmíte vzdát a pak jde zkontrolovat, jestli má jeho kráva krmení na čtrnáct dní.
A ta česká? To je maminka. Taková ta přehnaně ustaraná maminka, co se svým pacholátkem mluví v množném čísle. Teď se teple oblékneme, teď se půjdeme ukrýt. O válce vám neřekne ani slovo, abyste se náhodou nerozrušili před spaním. Ale zato vám třikrát láskyplně připomene, že to spláchnout půjde jenom jednou.
(Misantrop se nakloní k publiku)
A teď k tomu hlavnímu. Mám pro vás domácí úkol, takový malý sociální experiment. Nějakej blázen přeložil ty příručky do češtiny. Linky hodím do komentáře a jestli mě Messenger nechá, tak to PDFko zkusím spláchnout i do svého kanálu, odkud to půjde pěkně přeposílat. Pošlete to rodině, přátelům, a jestli máte odvahu, flákněte to na Facebook do nějaké vaší lokální městské nebo sousedské skupiny. Však víte, do těch debatních kroužků typu „Sousedé z Horní Lhoty“. Ano, přesně tam, kde se řeší ztracené kočky a špatné parkování.
(Misantrop se uchechtne)
Samozřejmě, že okamžitě slíznete sodu. Místní samozvaní mírotvorci na vás začnou ječet, že zbytečně strašíte, vyvoláváte paniku, že jste váleční štváči a že za komunistů autobusová zastávka vydržela i zásah raketou. Nechte je vyvztekat.
Třeba, jenom třeba, až se uklidní, tak si někdo z nich koupí aspoň pár konzerv a kanystr vody.
A třeba se vám ozve i pár lidí, kteří to budou brát vážně.
Všechny ty příručky se shodnou na jedný věci víc než na vodě, rádiu nebo baterkách. A to na sousedech. Znejte svý sousedy. Kryt vám nepostaví. Ale sirky vám půjčí.
Takže jako každá pořádná řetězovka: pošlete to deseti lidem, jinak vás stihne tahle kletba: Jednou vypadne proud, voda a plyn, a vy budete tři dny sedět s rodinou v jedný místnosti, se šesti litrama vody, pytlem kočkolitu a Člověče, nezlob se. Dojdou vám sirky a nebudete znát nikoho, kdo má zapalovač.
Dobrou noc
(Misantrop se při odchodu ještě naposledy otočí do publika)
A jestli jste dávali pozor, tak jste si možná všimli, že jsem vás teď vyzval sdílet neoficiální PDF z anonymního kanálu. Za druhý domácí úkol si zkontrolujte, že originál existuje a neliší se od překladu.
Doufám, že příručky jsou vyrobeny z jemného papíru, aby se nechali použít na WC.