Globální přetlačování v přímém přenosu

Malý přehled amerických komentářů z minulého roku a subjektivní výběr události uplynulých několika dní. Odkaz na zdroj informací přímo v textu, s výjimkou názorů, které jsou posbírané od nezávislých komentátorů.

Evropo, haló!

Již v únoru loňského roku vyslaly USA Evropě několik silných vzkazů. Za prvé, že doba volného přístupu na americký trh je minulostí a nově bude platit zásada „tarif za tarif”. Za druhé, Evropa si nebude z USA „dělat strýčka blbečka”, který bude platit za obranu Evropy, zatímco ta si bude budovat svůj sociální stát. Třetí a nejsilnější vzkaz vyslal viceprezident JD Vance na summitu v Mnichově, když řekl, že se neobává tolik Ruska nebo Číny, ale hrozeb v rámci Evropy, jejíž politické špičky si pochvalují, že „Rumunsko ruší volby”.

Viceprezident JD Vance v té samé době shrnul negativní americký postoj k pokračování konfliktu na Ukrajině a evropské snahy o jeho prodlužování označil za neodpovídající realitě na bojišti. Evropa reagovala vytvořením takzvané koalice ochotných, což je sdružení států, které se zavázaly k podpoře Ukrajiny.

Cesta ke katastrofě

Prezident Trump opakovaně prohlašoval, že Evropa je na „cestě ke katastrofě”. Řekl to mimo jiné na půdě OSN při svém projevu v září minulého roku. Jako hlavní důvody uvedl imigraci a zelenou destrukci ekonomiky. Aby si všichni mohli přečíst, co považuje Amerika za důležité a jak se bude chovat, zveřejnil Bílý dům svoji bezpečnostní strategii. S Ruskem chtějí mít USA co nejdříve stabilizované vztahy a Čínu vnímají jako největší hrozbu. USA budou podporovat odpor proti současnému směřování Evropy a země střední Evropy vnímají jako přirozeného spojence.

V březnu roku 2025 vydaly americké tajné služby zprávu, podle které zůstává Čína největší vojenskou hrozbou a její ambicí je stát se světovým lídrem v umělé inteligenci. Klíčovou vstupní surovinou pro výrobu vysoce výkonných čipů jsou kovy vzácných zemin, v jejichž těžbě a následném zpracování dominuje Čína. Amerika potřebuje v krátké době snížit svoji surovinovou závislost. Evropský komisař nedávno popsal, jak jej při jednání o kovech vzácných zemin v Brazílii předběhli Američané. Položili peníze na stůl a koupili produkci do roku 2030.

Je pravděpodobné, že se Bílý dům rozhodl začít agresivně prosazovat svoje zájmy i s rizikem, že dojde k eskalaci vztahů s Evropou. Evropa nereagovala na žádný ze signálů, které Amerika vysílala v průběhu dlouhých měsíců. Její vzkazy byly přitom pronášeny velmi srozumitelným jazykem a velmi důrazně. Evropa bez zásadní změny je pro USA spíše hrozbou. Brání normalizaci vztahů s Ruskem, není ochotná podpořit USA v jejich bezpečnostní strategii, v jejímž centru je ambiciózní Čína, a není schopna se sama bránit, přestože vyzývá Ukrajinu k prodlužování války. Má-li dojít k eskalaci, nechť k ní dojde co nejdříve. Evropská unie ve své současné podobě není pro USA partnerem, ale brzdou.

Globální přetlačování

První na řadě byla Venezuela.

Venezuela má největší světové zásoby ropy. Jejím odběratelem číslo jedna byla Čína, pro kterou byla Venezuela strategickým partnerem v Latinské Americe. Čína zemi také poskytovala půjčky, které byly „kryté” výnosy z budoucího prodeje ropy. Čína zopakovala, že hodlá pokračovat v posilování pozic v Latinské Americe, a počátkem roku vyslala do Venezuely delegaci. Jejím cílem bylo upevnit vzájemné vazby, zajistit pokračování ropného obchodu a splacení miliardových dluhů. Než mohlo dojít k jednání, zajala americká armáda místního diktátora Nicoláse Madura.

Prezident Trump následně prohlásil, že USA budou prodávat venezuelskou ropu na světovém trhu a kontrolovat výnosy z jejího prodeje, aby byly využity ve prospěch občanů Venezuely. Peníze za prodej ropy budou uložené ve zvláštním fondu. Venezuela za ně bude nakupovat pouze americké výrobky. Wall Street Journal označil události z přelomu roku za výrazný zásah do čínských ambicí v Latinské Americe a jasný vzkaz.

Ochrana před věřiteli

Bílý dům vydal 9. ledna exekutivní příkaz, kterým označil snahy venezuelských věřitelů o přístup k výnosům z ropy za otázku národní bezpečnosti. Příkaz právnickým žargonem říká, že výnosy jsou chráněny proti žalobám nebo soudním rozhodnutím. První venezueská ropa již byla prodána a 500 milionů dolarů uložila americká vláda v bance v Kataru pro zvýšení bezpečnosti před věřiteli. Důvod?

USA kontrolují tok financí z těžby a prodeje ropy. To snižuje riziko pro těžařské firmy, obchodníky a dopravce, kteří se nemusejí spoléhat na venezuelské nebo jiné právo, a urychlí obnovení těžby. Řecké tankery jsou již na cestě do Karibiku. Amerika bude určovat, jaké programy budou z utržených peněz financovány, což posiluje její kontrolu nad prozatímní venezuelskou vládou. Prezident Trump odpověděl na otázku, proč ve vedení Venezuely zůstává „stará garda”, poukazem na zkušenosti u Iráku. Američané tam provedli kompletní čistku a skončilo to katastrofou. Její detaily zde.

Čína oslabena

Čína přišla o zdroj levné ropy, kterou z důvodu sankcí kupovala se slevou. Ropa z Venezuely se bude prodávat za dolary. Snahy států uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) o převedení světového obchodu na jinou měnu, než je dolar, jsou dále oslabeny.

Pokud by měl padnout i režim v Íránu, bude to mít další důsledky pro globální rovnováhu. Čína přijde o dva dodavatele levné ropy. USA již teď mají kompletně pod kontrolou většinu ropných zásob na západní polokouli a jsou energeticky soběstačné. Energetická nezávislost na zemích Blízkého východu oslabuje pozici organizace OPEC a její vliv na světové ceny ropy.

Írán je největší součástí takzvaného šíitského půlměsíce, který se táhne od Sýrie přes Írán k Bahrajnu. Spor mezi šíitským Íránem a sunnitskou Saúdskou Arábií je hlavním zdrojem napětí v regionu.

Pád Íránu by znamenal konec největšího sponzora terorismu a organizace jako Hamás nebo Hizballáh by se dostaly pod velký tlak, který může skončit jejich úplným zánikem. Konec Íránu oslabuje pozici jeho finančního zprostředkovatele Kataru a snižuje nutnost přítomnosti velkého množství amerických bojových jednotek v regionu, které by mohly být uvolněny pro oblast Pacifiku.

Prezident Trump se výslovně nezavázal k obraně Tchaj-wanu, ale zveřejněná bezpečnostní strategie uvádí, že USA hodlají vybudovat vojenskou sílu, která je schopná odvrátit agresi v oblasti takzvaného Prvního řetězce ostrovů, jehož je Tchaj-wan součástí.

Kanada provokuje

Kanadský premiér Mark Kerney strávil čtyři dny v Číně. Během návštěvy zdůraznil důležitost obnoveného partnerství s Čínou a uzavřel s čínskými partnery obchodní dohodu, kterou označil za přelomovou. Kanada umožní import čínských elektrických aut výměnou za snížení čínských cel na některé kanadské zemědělské produkty.

V nejkonzervativnější kanadské provincii Albertě získává myšlenka odtržení od Kanady na síle. Organizátoři petice za vypsání referenda hlásí velký zájem občanů, kteří stojí hodinové fronty při čekání na podpis.

Grónsko

Americká administrativa přešla do frontálního protiútoku. Vysoký poradce prezidenta řekl pro televizi: Americké dolary a americká vynalézavost udržují Evropu a svět v bezpečí. Nejsou schopni ovládat území Grónska. Podle interpretace práva, které se týká územní kontroly a platí zhruba 500 let, musí být země schopna území ubránit, zvelebovat a obývat. Dánsko selhalo ve všech těchto ohledech. Chtějí, abychom utratili stovky miliard dolarů na obranu, ale území bude stále jejich. Je to nefér vůči americkému daňovému poplatníkovi, který dotoval evropskou obranu po celé generace.

Ministr financí upozornil na komplikované vztahy Dánska a Grónska, neboť ještě v osmdesátých letech minulého století prosazovala dánská vláda nucenou sterilizaci původních obyvatel. Rodinám z Grónska, které žily v Dánsku, odebírala vláda děti do převýchovy, pokud rodiče neprošli testem, který byl podle nich podjatý.

O víkendu oznámil prezident Trump na své síti sankce proti evropským zemím, které vyslaly své vojáky do Grónska:

Dotovali jsme Dánsko a všechny země Evropské unie po mnoho let tím, že nemuseli platit cla při vstupu na americký trh. Teď nastal po staletích okamžik, kdy by to mělo Dánsko vrátit. Světový mír je v sázce. Rusko a Čína Grónsko chtějí a neexistuje nic, co by s tím Dánsko mohlo udělat. Několik zemí vycestovalo do Grónska s neznámým cílem. Tyto země zvyšují neudržitelným způsobem rizika. Proto budou jejich vývozy do USA od 1. února zatíženy dodatečným clem ve výši 10 %, které se zvýší v červnu na 25 %, pokud nebude dosaženo dohody o koupi Grónska. Mnoho prezidentů se o koupi Grónska snažilo, ale Dánsko to vždy odmítlo. Nyní, kdy je v sázce obranný systém Golden Dome proti raketám, je Grónsko zvláště důležité z důvodu své polohy. Golden Dome je komplexní systém, který může fungovat s maximální účinností pod správnými úhly a ve správných vzdálenostech, je-li jeho součástí území Grónska. USA jsou připraveny začít okamžitě jednat.

Tolik prezident Trump o víkendu.

Post scriptum

Pozn. redakce:

Amerika Evropě opakovaně říkala, že se situace podstatně změnila, a zveřejnila dokument, který popisuje, co se bude dít. Američané říkají „Ignore at you own peril!” neboli „Ignoruj na vlastní nebezpečí!”. Je nepochybně možné to kritizovat nebo s tím nesouhlasit, ale v první řadě by evropské špičky měly pochopit, že se hraje nová hra, a snažit se porozumět, kdo hraje s jakými kartami a co sleduje. To by hodně pomohlo. Mají odpovědnost za občany, které zastupují.