Hradní práskač aneb Když generálovi dojde dech i morálka

„Tohle je přímý útok na demokracii, na naše volby a na zvýšení kompetencí Petra Pavla. Chce příliš, a proto nedostane nic. Začal tím, že nedodržuje naši ústavu, a svými činy úmyslně směřuje ke svržení vlády. Poté by měly nastat nové volby, ve kterých by měla zvítězit nynější opozice. Neštítí se ničeho, ale i kdyby se na hlavu postavil, lidé znovu zvolí ANO, Motoristy a SPD. Proč jsem si tak jistá? Protože už mají Hradu plné zuby a postaví se za toho, koho si dobrovolně zvolili.“

To, co se odehrálo mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou, není jen obyčejná politická roztržka. Je to diagnóza stavu naší „demokracie“ v podání Petra Pavla. Abychom se v tom guláši vyznali, pojďme si nejdřív shrnout ty slavné SMSky, které Hrad v záchvatu zoufalství propálil do médií.

SMS Chronologie: Co si psali (a co Hrad neunesl)

• Pokus o smírnou dohodu: Macinka začíná diplomaticky – přiznává, že schůzka nevyšla, ale nabízí řešení. Pokud prezident přestane blokovat Filipa Turka na MŽP, nastane v zemi klid.

• Varování před „učebnicí“: Ministr na rovinu píše: Pokud dohoda nebude, „spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace.“ To není vydírání, to je popis reality.

• Ultimátum a Brusel: Macinka jasně avizuje, že ve středu jede do Bruselu. Pokud prezident nezačne jednat, dozví se zahraniční partneři i média pravdu o tom, jak se u nás (ne)dodržuje Ústava.

• Voják vs. Politik: Macinka trefně poznamenává, že prezident dělá emocionální chyby a zřejmě stále nechápe, že už není v kasárnách, ale v politice.

• Hradní kapitulace: Poradce Kolář, když vidí, že Macinka se nenechá opít rohlíkem, zbaběle couvá se slovy: „Nebudu už raději reagovat.“

Poslední zbraň slabých a ústavní cirkus

Když prezident s Kolářem zjistili, že na Petra Macinku nemají žádné skutečné páky, vytáhli poslední zbraň slabých: únik soukromé komunikace a mediální lynč. Protože vyjednávat neumí, tak začali moralizovat. Protože nemají přirozenou autoritu, hrají na emoce.

Zveřejnění soukromých zpráv těsně před ministrovou zahraniční cestou není žádná náhoda. Je to účelový a trapný pokus o diskreditaci. Cíl je průhledný jako sklo: dopředu udělat z Macinky v očích Bruselu „toxickou osobu“, aby jeho slova nikdo nebral vážně. Klasická liberální manuálová práce.

Mainstream už jede na plné obrátky. Vysvětlují nám, co si máme myslet a kdo je ten „zlý vyděrač“. Milion chvilek se nejspíš zase rozklepe blahem a vytáhne zaprášené transparenty o konci demokracie, protože nic jiného tihle aktivisté neumí. A naši liberální politici? Ti upadají do hysterie pokaždé, když se objeví někdo, kdo jim nekývá na každou hloupost.

Výsledek této hradní šarády?

1. Petr Pavel se sice tváří jako morální autorita, ale chová se jako uražený aktivista.

2. Hrad místo státnictví nabízí jen zákulisní intriky a „práskání“ SMSek.

3. Pětikoalice se ohání demokracií, ale neváhá zneužít mediální nátlak, když se jí nehodí výsledek voleb.

Pokud je tohle jejich největší síla, tak je to bída. Zveřejnění soukromé konverzace je absolutní prasárna a hrubý diplomatický přešlap, za který by se v normální zemi odstupovalo. Ale tady? Tady se tomu tleská.

Celé je to jen o jediném: rozklížit vládní koalici. Pětikoalice v čele s jejich milovaným generálem se prostě nemůže smířit s tím, že lidé volili jinak, a snaží se ten výsledek všemožně zvrátit. Ale víte co? Pokud si myslí, že tímhle někoho zastraší, tak jen ukazují, jak moc jsou ve skutečnosti nervózní.

Filip Turek měl být ministrem už dávno, Ústava měla být dodržena a my jsme mohli řešit zákony pro občany. Místo toho sledujeme tenhle pirátský cirkus. Ale nebojte, tohle jim nevyjde. Pravda se totiž v učebnicích politologie opravdu objeví – ale Petr Pavel v nich nebude za hrdinu.