Hyenismus s fasádou vlastenectví? Vetchý, Řehka a podezření z podvodu ve sbírce na drony

Dnes se však nad 264 miliony korun vznáší stín kriminálního vyšetřování, domovních prohlídek a podezření z cynického obohacování.

Jak se mohlo stát, že se pod dohledem náčelníka generálního štábu a oblíbeného herce zrodilo schéma, které Vojenská policie rozplétá jako promyšlený podvod? Podívejme se na pozadí kauzy, která otřásá důvěrou v české vlastenectví. Dokázal strhnout celou zemi. Tisíce Čechů posílaly stovky, někteří tisíce korun na drony pro Ukrajinu. Slavné tváře, generálové, bezpečnostní experti, všichni seděli za jedním stolem a přísahali, že téměř každá koruna skončí na frontě.

Dnes je z tohoto příběhu o hrdinství a solidaritě kauza, která otřásá českou armádou, podkopává důvěru veřejnosti v charitativní iniciativy a přivádí do hledáčku vyšetřovatelů jména, která se ještě nedávno těšila takřka nedotknutelné pověsti.

Nadšení, slavné tváře a 264 milionů korun. Projekt Drony Nemesis. Spolek Skupina D. Případ, který ještě zdaleka není u konce

Jaro 2024. Válka na Ukrajině trvá druhý rok a česká občanská společnost hledá způsoby, jak pomoci. Na scénu vstupuje spolek s názvem Skupina D pojmenovaný podle skupiny československých parašutistů za druhé světové války. Název samotný je signál: jsme hrdinové, navazujeme na tradici těch, kteří dali za svobodu vše.

Za spolkem stojí pečlivě sestavená galerie jmen, která má vzbudit maximální důvěru. Herec Ondřej Vetchý, jehož tvář patří k nejrozpoznatelnějším v Česku. Bezpečnostní publicista Milan Mikulecký, muž s pověstí experta na obranné záležitosti. Investiční profík Jan Veverka, bratři Mikuláš a Martin Kroupovi z investigativní platformy Investigace.cz. A na vrcholu pyramidy záštity – generál Karel Řehka, náčelník generálního štábu Armády České republiky a čestný předseda spolku, jehož jméno je zárukou státní kredibility celého projektu.

Záměr je jasný a emocionálně silný: vybrat 200 milionů korun na dvacet tisíc FPV dronů pro bránící se Ukrajinu. Tyto malé, levné, ale smrtonosně účinné kvadrokoptéry změnily charakter moderní války a Česká republika se má stát jedním z významných dodavatelů.

Kampaň funguje dokonale. Lidé přispívají masově. Média věnují spolku nadšenou pozornost. Výsledek? Na účtech Skupiny D se nakonec ocitne úctyhodných 264 milionů korun od tisíců dárců z celého Česka i ze zahraničí. Vojenská policie potvrdí, že spolek skutečně vyvezl na Ukrajinu nejméně sedmnáct tisíc FPV dronů k tomu sloužilo celkem osm vývozních licencí.

Na tiskové konferenci v březnu 2024 Ondřej Vetchý pronáší slova, která rezonují: „Každý den jsou zabíjeni civilisté včetně žen a dětí. Člověk si na to nesmí zvyknout.“ Obecenstvo tleskalo. Novináři chválili. Nikdo tehdy veřejně neříkal, co někteří za zavřenými dveřmi šeptali.

Ministryně Černochová a podivné ticho

Ne každý byl od počátku nadšen bez výhrad. Jednou z prvních, kdo navenek projevila skepsi, byla paradoxně ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a to navzdory skutečnosti, že šlo o političku, která od první hodiny ruské invaze patřila k nejhlasitějším zastáncům pomoci Ukrajině. Černochová opakovaně narážela na nesrovnalosti. Hovořila o nejasnostech v exportních procesech. Poukazovala na potenciální zneužívání diplomatických pasů při přepravě dronů. Situaci označovala za vážnou. Analytici a komentátoři tehdy část z jejích obav interpretovali jako politický souboj s náčelníkem generálního štábu Řehkou, s nímž ji pojíval dlouhodobě napjatý vztah.

Řehka naopak hájil projekt jako bezvadný. Připouštěl nanejvýše „drobná administrativní pochybení“. Pro mnohé se tehdy jevil jako důvěryhodný hlas rozumu. Dnes, zpětně, se zdá, že Černochová věděla víc, než tehdy říkala.

Na začátku roku 2025 se situace eskaluje natolik, že premiér Petr Fiala svolává speciální schůzku mezi vedením ministerstva obrany a zástupci Skupiny D. Problémy jsou zřejmě závažnější, než co by šlo vysvětlit administrativní nedbalostí. V únoru 2025 dokonce prezident Petr Pavel vyzývá k rychlému a transparentnímu vyšetření, přičemž zároveň varuje před poškozováním dobrého jména armády. Kombinace Fialovy osobní intervence a prezidentovy výzvy je v tomto kontextu výmluvná: něco se děje. A to něco není malé.

Zásah Vojenské policie: Domovní prohlídka a fáze zajišťování důkazů

Prosinec 2025. Web spolku Skupina D se stává nedostupným. Ekonomický deník upozorní jako první na neobvyklou situaci. Záhy přichází potvrzení, které otřese českou veřejností. Vojenská policie zasáhla. Realizovala úkony pod dozorem Městského státního zastupitelství v Praze. Provedla domovní prohlídku. Věc se nachází, jak potvrzuje mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala, ve fázi zajišťování důkazů.

Kauza se prověřuje pro podezření ze dvou klíčových trestných činů: podvodu a provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení.

To druhé podezření je přitom technicky velmi specifické a výmluvné: FPV drony určené pro bojové operace jsou vojenský materiál. Pokud byly vyváženy s licencí na takzvané zboží dvojího užití – tedy civilní kategorii, která podléhá volnějšímu režimu – mohlo dojít k obcházení přísných pravidel exportní kontroly. A pokud byla Ukrajině dána písemná záruka, že drony budou použity výhradně nesmrtícím způsobem, zatímco ve skutečnosti jde o bojové stroje schopné nést výbušné náklady, pak je zde i prostor pro podezření z klamání státních orgánů.

Spoluzakladatel Mikulecký reaguje s klidem: „Co jsme pochopili od vojenských policistů, tak předmětem prověřování není Skupina D, ale jeden z dodavatelů.“ Dodává, že spolek vždy dodržoval zákony a nad rámec zákonné povinnosti prochází forenzním auditem. Jenže dokumenty, které postupně pronikají na veřejnost, mluví jiným jazykem.

Firma FPV Space a podezřelý tok peněz

Investigativní žurnalisté a vyšetřovatelé soustřeďují pozornost na firmu s názvem FPV Space, jediného dodavatele spolku Skupina D. Právě tento vztah exkluzivity je jedním z nejvíce znepokojujících rysů celé kauzy. Skupina D, spolek s veřejnou sbírkou, pracoval výhradně s jedinou dodavatelskou firmou. Žádné výběrové řízení, žádná soutěž o nejlepší cenu. Jen jeden subjekt, jemuž plynuly stovky milionů korun vybraných od tisíců důvěřujících dárců. A co je ještě nápadnější: Skupina D a FPV Space vznikly v rozpětí pouhých dvou dnů, ve stejné notářské kanceláři (!).

Pražský městský soud, opírající se o policejní dokumenty, dospěl k závěru, který je formulován jednoznačně: „Prověřování dále nasvědčuje tomu, že Společnost FPV Space a osoby v jejím vedení se na prostředcích získaných od dárců fakticky obohacovaly.“

Policie identifikuje konkrétní mechanismy. Drony prý reálně pocházely z Číny za výrazně nižší ceny, než byly ty fakturované spolku a potažmo deklarované dárcům. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou představoval potenciálně obrovský prostor pro obohacení zprostředkovatelů. Vojenská policie v rámci prověřování označuje jako podezřelé tři osoby spjaté s FPV Space: Zdeňka Poula, Janu Hrubou a bývalého příslušníka Vojenského zpravodajství Davida Špačka.

Zvláštní pozornost věnují vyšetřovatelé platbám, které z FPV Space odešly na soukromé účty. Konkrétně: 499 tisíc korun mělo skončit u bývalé partnerky jednoho z klíčových aktérů, s níž má dva děti. Dotčený to ostře odmítá.

Klíčová postava: Jan Veverka a jeho role spojovacího článku

Jako jeden z ústředních podezřelých vystupuje v dokumentech Vojenské policie spoluzakladatel Skupiny D Jan Veverka, investor, který byl za svou práci ve prospěch Ukrajiny vyznamenán samotným šéfem ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem.

Soud Veverku označuje jako klíčovou figuru, která propojuje Skupinu D a firmu FPV Space. Právě on, spolu s příslušníkem 601. skupiny speciálních sil Martinem Vlkem, měl podle policejního prověřování organizovat potenciálně trestné schéma.

Veverka sám na tiskové konferenci otevřeně přiznal, že drony spolek nakonec „nakupuje prakticky jenom na Ukrajině“. Tato věta dostává v kontextu vyšetřování nový, znepokojivý podtext: pokud byly drony nakupovány jinde, než bylo dárcům sdělováno, a za jiné ceny, než za jaké byly účtovány jde o klasické znaky podvodu.

Generál Řehka: Čestný předseda, který se nechce vyjadřovat

Osoba, jejíž jméno se vznáší nad celou kauzou jako nevyslovené, přesto všudypřítomné, je náčelník generálního štábu Karel Řehka. Byl čestným předsedou Skupiny D. Propůjčil projektu armádní značku, která zásadně přispěla k ochotě tisíců lidí přispívat. Projekt Charlie One – stíhací dron pro ukrajinskou protivzdušnou obranu byl dokonce pojmenován podle jeho přezdívky.

Když redakce iROZHLAS.cz Řehku požádala o komentář k průběžným zjištěním Vojenské policie, která obstála před soudem, a zeptala se na jeho konkrétní roli v činnosti spolku, odpověď byla stručná a výmluvná: „Nezlobte se, ale vzhledem k probíhajícímu prověřování se k této věci teď nebudu vyjadřovat.“ Generál, který dříve veřejně ubezpečoval, že „nikdo neporušil zákon“, nyní mlčí.

Herec Ondřej Vetchý: Tvář kampaně, která podala trestní oznámení

Herec Ondřej Vetchý, nejviditelnější tvář celého projektu, zvolil ofenzivní strategii. Poté, co se kauza rozjela naplno, podal trestní oznámení pro pomluvu, zřejmě namířené proti těm, kteří sbírku a spolek kritizovali. Výsledek byl ponižující. Policie trestní oznámení odložila s tím, že ke pomluvě nedošlo. Vetchý se následně obrátil na žalobce, aby přezkoumal toto rozhodnutí.

Ironií osudu je, že muž, který zahájil trestní oznámení pro pomluvu, je nyní součástí spolku, jehož prověřování soud označuje jako důvodné podezření z obohacování spřízněných osob. Zda byl Vetchý informován o finančních tocích uvnitř struktury, nebo byl sám obětí manipulace lidí okolo sebe, zůstává otevřenou otázkou, na níž vyšetřování teprve hledá odpověď.

Stav vyšetřování: Kde jsme dnes

K dnešnímu dni – jaro 2026 – Vojenská policie nikoho formálně neobvinila. Věc zůstává ve fázi prověřování. Vyšetřovatelé shromažďují a vyhodnocují zajištěné důkazy. Podezřelými jsou:

– Spolek Skupina D jako právnická osoba

– Jan Veverka, spoluzakladatel spolku

– Martin Vlk, příslušník 601. skupiny speciálních sil a člen spolku

Za osoby zúčastněné, které se mohly podílet na trestných činech, policie označuje Zdeňka Poula, Janu Hrubou a Davida Špačka z firmy FPV Space. Spolek cokoliv nezákonné odmítá. Jejich advokáti zpochybňují každé dílčí obvinění. Milan Mikulecký trvá na tom, že vždy dodržoval zákony. Forenzní audit probíhá. Ale soud řekl jasně: prověřování nasvědčuje tomu, že ke zbohatnutí spřízněných osob docházelo. A to jsou slova, která nelze jednoduše smazat tiskovou zprávou.

Co kauza odhaluje: Systémová selhání za fasádou vlastenectví

Případ Drony Nemesis není jen o penězích. Je to příběh o systémových selháních, která umožnila, aby podezřelé schéma fungovalo tak dlouho bez povšimnutí.

Zaprvé: absence kontrolních mechanismů. Veřejná sbírka v řádu stovek milionů korun s jediným dodavatelem, jehož firma vznikla ve stejné notářské kanceláři jako spolek, prakticky ve stejný den a nikdo se neptal?

Zadruhé: jméno jako záruka. Přítomnost generála Řehky, herce Vetchého, publicistů a investigativců z Kroupovy skupiny vytvářela dojem, že záruky jsou dostatečné. Slavná jména se stala ochranným štítem, za nímž bylo možné ukrýt pochybné transakce.

Zatřetí: patriotická imunita. Kdokoli, kdo tehdy projekt kritizoval, riskoval nálepku ruského agenta nebo spolupracovníka Kremlu. Tato toxická atmosféra bránila novinářům, politikům i odborníkům klást nepříjemné otázky dostatečně hlasitě a dostatečně brzy.

Začtvrté: selhání státní kontroly. Export vojenského materiálu podléhá přísné regulaci. Pokud drony přešly hranici s licencí na zboží dvojího užití namísto vojenského materiálu, pak buď státní orgány systémově selhaly při kontrole, nebo byly záměrně obcházeny, a to je trestný čin.

Příběh ještě nekončí

264 milionů korun. Tisíce dárců. Sedmnáct tisíc dronů na Ukrajině. A nyní podezření z podvodu, ze zneužití důvěry veřejnosti, z obohacování v době války, kdy lidé dávali peníze s přesvědčením, že pomáhají bránit životy. Pokud se podezření Vojenské policie potvrdí a přerostou v obvinění a odsouzení, půjde o jeden z nejcyničtějších zločinů v novodobé české historii: zneužití vlasteneckého cítění, solidarity s napadené země a důvěry v armádní instituce k osobnímu obohacení.

Pokud vyšetřování naopak prokáže nevinnost všech zúčastněných, bude to potvrzením, že bezpečnostní systém funguje a že spolek skutečně jednal v dobré víře.

Mezitím stojí česká veřejnost před hořkou otázkou, na níž neexistuje jednoduchá odpověď: Komu vlastně věřit, když i ti, jimž jsme věřili nejvíce, jsou dnes pod lupou? Případ Drony Nemesis bude ještě dlouho psát své kapitoly. Investigativní žurnalisté, vyšetřovatelé, a nakonec soudy rozhodnou, jak tento příběh – zahájený s tak ušlechtilými slovy o civilistech umírajících každý den – skutečně skončí.