IVO STREJČEK
Je to už několik týdnů, co byly zveřejněny alarmující výsledky velkého průzkumu veřejného mínění, který si objednalo ministerstvo vnitra u agentury STEM. Přineslo varovné zjištění tvrdící, že až 54 % dotázaných Čechů se bojí zmanipulování výsledků podzimních parlamentních voleb ne „Putinovým“ zasahováním odkudsi z Ruska, ale vědomým působením současné české Fialovy vlády.
Ještě nikdy za posledních třicet pět let svobodných voleb v naší zemi nepřevážily u nadpoloviční části našich občanů obavy ze zmanipulování výsledků hlavních voleb, nota bene přímo prý českou vládou, tak silně, jako v posledních týdnech. Na místě proto není nad takovými náladami mezi občany mávnout rukou, ale nutné je kriticky se zamyslet, co se tak vážného v naší společnosti stalo, že více než polovina českých občanů se fakticky staví ke stavu dnešní české demokracie s rozpaky a nedůvěrou.
Někomu k přesvědčení o manipulaci s výsledky podzimních voleb možná stačí pouze několik příkladů z aktuálního dění v České republice: účelové postavení komunismu na úroveň nacismu, což se může hodit v boji proti Kateřině Konečné a jejímu Stačilo! (přestože ona zcela určitě nemá s gottwaldovským a bil‘akovským komunismem nic společného), nebo červnové zrušení už druhého osvobození Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo a přikázání tohoto nekonečného příběhu k novému projednání, či doslova jen pár hodin staré rozhodnutí české policie, která navrhla státnímu zástupci podání žaloby na Tomia Okamuru za údajný trestný čin podněcování rasistických nálad.
V sousedním Německu je situace s agresivitou části migrantů už tak neúnosná, že je ve veřejných dopravních prostředcích zakázáno nosit bodné a sečné zbraně. Okamurova SPD před podobným vývojem v naší zemi varuje (způsob či formu, jakou to na předvolebních plakátech Okamurova strana udělala, nechme raději na posouzení voličů, než na státním dohledu), ale za zjevné pojmenování tohoto hrůzného fenoménu jí hrozí snad i vyřazení z volebního boje. Premiér Fiala má za sebou jeden milión v kampeličce, na který „zapomněl“, kauza „Dozimetr“ Rakušanova STANu se ani po čtyřech letech neřeší a dění kolem miliardy z bitcoinů se ministryně Decroix arogantně vysmála slovy „je to tak hloupé, až je to trapné“. A děje se něco? Pokolikáté se už bude znovu prošetřovat Babišovo Čapí hnízdo nebo zkoumat, zda lídryně levicové opozice Konečná náhodou „nepropaguje komunismus“, a Fialově vládě flagrantní průšvihy procházejí? Je vážně tak divné, že se lidé obávají vládní manipulace s výsledky voleb?
Není se tak čemu divit, že lidé příliš důvěry ve vládou „necinknuté“ volby nemají. Vždyť na jedné straně vidí sebejistotu Petra Fialy, se kterou se soustavně naparuje, že „podzimní volby vyhraje“ (ač už řadu měsíců jeho vládní strany „vlají“ na konci žebříčku veřejné podpory) a současně jsou svědky státních (v očích běžných lidí tedy vládních) útoků na politickou opozici. Ve způsobech, s jakými „zachází“ vláda a „její stát“ s opozicí, hledejme zdroje frustrace velké části českých občanů, neboť vidí dvojí metr – „metr opoziční“ a „metr vládní“.
Obavy českých občanů z možného ovlivnění výsledků podzimních parlamentních voleb konec konců odstartovala sama Fialova vláda i silovým protlačením korespondenční volby. Bez ohledu na zásadní námitky opozice tento mimořádně sporný způsob účasti Čechů žijících po celém světě a leckdy majících jen dílčí (pokud vůbec nějaké) informace o dění v České republice, prosadila Fialova koalice s viditelným cílem nalézt doplňkový rezervoár hlasů, které jí v domácím prostředí asi chybí. Demokracie, nedemokracie. Jak snadné je korespondenčním hlasováním relativizovat důvěru ve výsledky svobodných voleb předvedly prezidentské volby v USA před pěti lety (Trump vs. Biden). Je opravdu tak nepochopitelné, že na základě těchto informací se lidé v naší zemi bojí manipulace s volebními výsledky?
A co před lety zrušené prezidentské volby v Rakousku, protože dopisní obálky s volebními lístky prý „řádně nelepily“? Co zrušené volby v Rumunsku, protože hrozilo vítězství toho, kdo asi vyhrát neměl? Co politický vývoj v sousedním Německu, ve kterém je populární AfD viněna málem z pokusů o přípravu vojenského převratu? Lidé v naší zemi snad neznají detaily těchto několika příkladů, jak se dá „nakládat“ s náladami voličů, jistá pachuť z toho všeho jim však v paměti zjevně utkvěla. Jak dlouhá je pak voličova cesta od oné pachuti k nedůvěře ve svobodné vyjádření názoru a objektivnost voleb?
Žijeme zvláštní dobu, jejíž diagnózu v mnohém určuje válka na Ukrajině a s ní spojený propagandistický tlak. Normálnost se z politické reality vytratila, snaha o obhajobu vlastního názoru je označována za radikalizaci, společnost je hluboce rozpolcena na „přátele“ a „nepřátele“. Nedostatek nabídky nekomentovaných informací je nahrazován vnucováním „správných“ názorů. Tento stav vládě Petra Fialy zřejmě vyhovuje, neboť ona sama s oblibou používá odsudky jiných pohledů na věc slovy „dezinformace“ či „toxický názor“.
Nikdy jsem za oněch posledních třicet pět let moderní české demokracie neslyšel tak lehkovážně a často vyslovovat úvahy, že „demokracie nefunguje“ a že k demokracii existují „přijatelné varianty“, jako v posledních měsících. Takové poškození cenného obsahu slova demokracie, které Fialova čtyřletá vláda dopustila, je katastrofou, která nám tu po ní – kromě jiného – zůstane.
Ivo Strejček, IVK
(35 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Očekává se, že německá, švédská a nizozemská vláda budou vynechány – raději by své nákupy financovaly na svých vlastních trzích. Itálie a Rakousko se zdráhají vstoupit z obav z pravidel pro zadlužení, zatímco Malta a Španělsko, daleko od Moskvy, jednoduše nevidí strategický imperativ ke vstupu.Elita, která v současné době vládne EU, je odhodlána soustředit co nejvíce moci v Bruselu tím, že omezí politický a finanční manévrovací prostor členských států. Tomuto budování moci slouží také neustálé povzbuzování společných půjček členskými státy, protože vytvoření dluhového společenství Evropské unie může výrazně snížit suverenitu členských států a zvýšit moc nadnárodních institucí, napsala ludovika.hu.
-tato-katastrofa-nam-tu-po-fialove-vlade-zustane
Myšlenka dluhové komunity Jednorázová půjčka by sama o sobě nebyla fatální. Problém je v tom, že Pandořina skříňka se otevřela a od nynějška lze s jistotou říci, že v mocenském centru EU se bude dělat vše pro to, aby se společné zadlužení stalo stále častěji používanou běžnou praxí.
Při sledování tendencí EU je třeba se obávat, že to, co bylo včera tabu, ale dnes by to mohlo být zavedeno jako výjimečná praxe, bude zítra prezentováno jako zcela normální, běžná praxe. Je docela možné, že za několik let ti, kteří nepodporují „dopředu hledící“ myšlenku dluhového společenství, budou v menšině, „rebelové a rebelové“, „euroskeptici“ nebo „antidemokratičtí“. Mimochodem, EU tento oblouk popsala také v souvislosti s progresivními „hodnotami“, „vyšetřováním právního státu“ a právem veta: krok za krokem se menšinové postavení stalo novým a nezpochybnitelným statusem quo.
Doposud se společné výpůjčky uskutečnily pouze jednou, a to ve výjimečných případech. Pokud jde o Nástroj pro oživení a odolnost, Evropská rada ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 uvedla, že společné výpůjčky jsou výjimečným opatřením, které je „omezené svým rozsahem, dobou trvání a rozsahem“.
Je to dluhova past…
Toto omezení je důležité nejen z hlediska politického, ale i z hlediska právního. Smlouvy EU zakazují obecné dluhové společenství mezi členskými státy EU. Podle článku 125 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) „členské státy neodpovídají za žádnou ústřední vládu, regionální nebo místní správu, veřejnoprávní subjekty, jiné veřejnoprávní subjekty nebo podniky jiného členského státu ani nepřebírají závazky za jejich závazky“.Covidové půjčky byly pravděpodobně teprve první v řadě, po kterých by měla následovat řada společných výpůjčních nápadů. Jednoho jsme již byli svědky v roce 2023, kdy Komise ve své tiskové zprávě navrhla, že EU bude financovat podporu Ukrajině z půjček na finančních trzích. Rusko-ukrajinská válka a vyzbrojování představují pro EU vynikající příležitost rozšířit oblasti společného zadlužení.
S rostoucím počtem „výjimečných“ případů se společné zadlužení bude stále více dívat. Postupem času se stimulační prahy mění do takové míry, že nikdo ani nepomyslí na myšlenku obecné společné dluhové komunity.
Stále se rozšiřující dluhová komunita a v neposlední řadě sdílení veřejných dluhů však mohou hrát klíčovou roli při vyprazdňování suverenity členských států. Čím větší je výše dluhu, za který členské státy společně ručí To znamená, že nadnárodní instituce EU mohou získat stále širší pravomoci dohlížet na rozpočty členských států.
Nutným důsledkem společné zadluženosti je představa, že by měl být nadnárodní orgán EU pověřen vnějším dohledem nad fiskální politikou každého členského státu. Tuto logiku potvrzuje výrok Wolfganga Schäubleho, bývalého německého ministra financí, z počátku roku 2010 o eurobondech, který řekl, že společnou zodpovědnost za dluhy lze převzít pouze tehdy, pokud členské státy opustí svou nezávislou fiskální politiku.
Pokud by však členské státy ztratily kontrolu nad svými vlastními vnitrostátními fiskálními politikami, znamenalo by to vzdát se jednoho z nejdůležitějších prvků své suverenity. Už by nemohli samostatně rozhodovat o sdílení veřejné zátěže, nemohli by svobodně rozhodovat o zdanění a o tom, jak a na co se utrácejí příjmy státu.
Opuštění nezávislé národní fiskální politiky spojené s dluhovým společenstvím EU by způsobilo problémy nejen z hlediska suverenity, ale také by vyvolalo vážný demokratický problém. Rozhodování o rozpočtu je nejdůležitější historickou výsadou národního parlamentu každé země. Toto právo by však bylo značně omezeno nebo dokonce zcela prázdné, pokud by nadnárodní orgány EU měly pravomoc rozhodovat o tom, co může a co nemůže být zahrnuto do rozpočtů členských států.
Na místě vyvstává otázka, proč by s tím členské státy souhlasily, když rozšíření dluhového společenství Evropské unie s sebou nese taková nebezpečí. Nemělo by se však zapomínat, že sebevzdání se členských států a odsunutí národní suverenity do pozadí jsou nyní módní myšlenkou, a to nejen v nadnárodních institucích EU, ale také mezi vedoucími představiteli některých členských států. Kromě toho, společné půjčování je vždy lákavé, snadné peníze pro vlády členských států. A pokud někdo příliš lpí na svých zásadách a chce zachovat suverenitu své země, EU má nyní k dispozici pestrou paletu nástrojů politického a finančního nátlaku, aby to viděla lépe.
Jak se pochlubil nějaký Kulhánek,tak už mají připraveno v záloze milión a půl falešných hlasů z USA.Na Slovensku teď prasklo,jak tam Malá Británie ovlivňovala volby.Fialenko si teď byl na MI5 pro notičky.
Nejlíp to mají to falšování voleb ošetřeno v RF a v okupovaných zemích na Ukajině a na Krymu.Tam stojí mužíčci se samopaly aby náhodou nékoho nenapadlo volit někoho jiného než cara dobyvatele. Tam jsou naplánované volby už dopředu na sto let s výsledkem 99,99% té správné strany jako v Severní Koreji po rodové linii. To jen v západních svobodných demokratických zemích vidí bubáky za každým rohem kde jaký institut.
Opět, jako vždy, kecáte, milý Mimojdoucí. Na Krymu byli mezinárodní pozorovatelé, dokonce i z ČR a neshledali žádné prohřešky.
—
Korespondenční volby jsou neústavní, protože není zajištěn princip tajné volby.
V. áa pan správnějdoucí je tady a hlasí nám že na okupovaných zemích Ukrajiny bandou žoldáků hledající útěk z bídy, zločinců a vrahů z RF hledající odpustky za vraždy je všechno v cajku. RF napadla Ukrajinu stejným způsobem jako fašisticko nacistická sebranka CCCP, tzn.srovnat města a vesnice se zemí, spálit to ohněm a kdo nesouhlasí zabít je nebo vyhnat třeba za panem spravnějdoucįm. Jistý nacisticko fašistický blázen než ho granát poslal na věčnost taky blouznil o jakémsi životním prostoru kde Čech nemá co pohledávat. No a car dobyvatel taky blouzní o prostoru na Ukrajině kde nemá cokoliv Ukrajinského právo existovat. Co by jste na to řekl? Normálka že? A už jste na tom Donbase zjistil kdo vyzbrojil ty kverulanty nedodržující zákony státu Ukrajina( ne Ruska) tou válečnou mašinerií a způsobil ten masakr? Pořád čekáme že Vy jako mistr všech odkazů se dočkáme odpovědi od odborníka z Dombasu, kdo za to bude u OSN zodpovědný. No a prohřešky proti čemukoliv prý neevidovala ani fašistická dosažená okupační správa protektorátu Čechy a Morava. Nevíte čím to náhodou bylo? Tak se zas někdy ozvěte. Kdyby o Vás věděl KGB Činghisthan dobyvatel, tak z Vás udělá výborného duhého Emanuela Moravce na Ukrajině. Zkuste se mu nabídnout, předpoklady proto máte na jedničku.