ZBYNĚK FIALA
Klíčové íránské technologie pro obohacování uranu jsou nepoškozeny a uražený Teherán může zvýšit snahu o dokončení jaderné bomby.
Bezprecedentní izraelský útok na íránská jaderná zařízení i vedoucí osobnosti, které jsou s nimi spojeny, zdaleka nebyl tak úspěšný, za co se vydával. Ono ani nejde ze vzduchu zničit centrifugy a další provozy, které jsou hluboko v podzemí. Podařilo se však vypustit džina z lahve, který se bude těžko vracet zpět.
V izraelském tisku se rozeběhla polemika o možných důsledcích této útočné operace. Provládní Jeruzalem Post si libuje nad kvalitou zpravodajské práce izraelských služeb a dlouhodobých příprav. Avšak opoziční Haaretz v redakčním úvodníku varuje, aby se konflikt s Íránem nezměnil v „ničivou opotřebovací válku“, která může být nad síly Izraele. Jak zdůrazňuje, premiéru Benjaminu Netanjahovi se před pár dny málem rozpadla vláda, takže „vede velkou bitvu v zahraničí v době, kdy se jeho domácí legitimita rozpadá.“
Wall Street Journal má zprávu od „osoby zasvěcené do operace“, že Mossad vyvíjel dlouhodobou aktivitu v Íránu, která zahrnovala nejen lokalizaci cílů útoku včetně bydlišť významných osobností v Teheránu, ale také propašování dronů a řízených střel na území Íránu, které pak ty útoky provedly.
Je tu jasná shoda s postupem, jakým ukrajinské tajné služby zaútočily na letiště ruských strategických sil. Jestli tohle je obraz příští války, tak nám budou americké stíhačky a německé tanky platné jako mrtvému zimník.
Jak už jsme uvedli, izraelský útok zatím nijak nepoškodil íránské klíčové technologie pro obohacování uranu, které jsou hluboko v podzemí, a nebylo to ani v jeho silách. Mohly být zničeny pomocné provozy, energetické zdroje, vzduchotechnika, laboratoře, ale ty lze rychle nahradit, a nové bývá obvykle lepší.
Jan Campbell na našich stránkách sází za rozmístění ruských jaderných zbraní na íránském území. Soudí, že by to bylo nejlepší cestou, jak učinit íránské atomovky, na kterých se tak pilně pracuje, zbytečnými. Přání je tu otcem myšlenky…
Pokud jde o íránskou odvetu, jsou tu dvě zásadní překážky, vzdálenost, která vylučuje něco jiného než rakety a drony, a kvalitní izraelská protivzdušná obrana. Poukazuje na to ve Foreign Affairs bývalý vojenský analytik CIA Kenneth Pollack. Připomíná propadák s íránskou odvetou za loňské izraelské útoky z dubna a října, ze kterých se však Írán poučil a své zbraně zdokonalil. Vidíme to ostatně na ukrajinském válčišti, kde Rusko úspěšně používá íránské drony.
Celkový vztah Íránu s Ruskem mezitím značně posílil. Krátce před izraelským útokem obě země uzavřely smlouvu o strategickém partnerství. Její efekt v tuto chvíli představuje velkou neznámou. O přímé vojenské pomoci tam není řeči, ale Pollack se odvolává na zprávy, že Rusko už se stačilo podílet na zlepšení účinnosti íránských vzdušných zbraní.
(Ruský prezident Vladimír Putin teď kontaktoval obě válčící strany a vyvíjí úsilí – jak říká – o deeskalaci konfliktu.)
Pollack nemyslí, že by další íránské raketové a dronové útoky mohly způsobit Izraeli větší škodu, ale upozorňuje na rostoucí schopnosti Iránu vést kybernetickou válku například útoky na izraelskou infrastrukturu. Írán také může aktivovat ozbrojené skupiny v zahraničí, se kterými dlouhodobě spolupracuje. Pokud se něco dlouhodobě plánovalo, je teď příležitost to spustit, poznamenává bývalý analytik CIA.
A kdyby došlo i na uzavření Hormúzské úžiny pro export ropy? Pak by se podle Pollacka stal z Íránu nepřítel všech.
Největším rizikem podle něj tak zůstává to dlouhodobé, že Írán bude povzbuzen k urychlení příprav jaderné zbraně:
„Izrael (a americká vláda) si myslí, že vědí vše o kaskádách íránských funkčních centrifug /na obohacování uranu/, ale Mezinárodní agentura pro jadernou energii soudí, že Írán vybudoval mnohem větší počet centrifug, o jejichž umístění není nic známo. I když teď nejsou zapojeny do běžících kaskád, mohou být do nich snadno integrovány, a Írán vyrábí stále další.“
Ocitli jsme se v situaci Hlavy XXII, kdy nejlepším řešením by byla „agresívní snaha o novou jadernou dohodu s Teheránem, ale o tu se máme pokoušet ve chvíli, kdy na tom má Írán, uražený izraelským útokem, ten nejmenší zájem,“ uzavírá Pollack.
Izrael si na vraždění příliš zvykl, takže mu jemnosti unikají. Jeho racionalita je oslabena ideologickým viděním náboženského státu, což platí o Íránu také. Řešení je proto závislé na patronech obou zemí, USA a Rusku. Ale nejbližší řešení čekejme na Ukrajině, která přijde o zahraniční pozornost i zbraně.
(23 votes, average: 2,17 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář