Jak Američané kupovali Grónsko

Výběr historických událostí, které mohou pomoci při posuzování aktuální situace. Odkazy na zdroj informací na konci článku, s výjimkou názorů.

Historické okénko

Grónsko

Prvními pány Grónska byli ve středověku Norové. Norská říše vládla na severu Evropy od 9. do 14. století. V průběhu jejího trvání mezi sebou bojovali vládci malých království, mezi kterými byl nejznámější král Erik Krvavá sekyra.

Ve 13. století se k moci dostává král Hakon IV., který se stal jedním z nejvýznamnějších panovníků pozdního středověku, pod jehož vládou spravovala Norská říše největší území. Spadaly pod ni část Švédska, ostrovy v severním Atlantiku a Grónsko a Island.

Během 15. století norské osady v Grónsku postupně zanikly a historici se přou, co bylo příčinou. Jednou z uváděných příčin je epidemie moru. Až v roce 1605 vyslal král Dánska a Norska Kristián IV. první z expedic, která měla obnovit osídlení a potvrdit dánsko-norské územní nároky.

Na konci napoleonských válek v roce 1814 se dánské a norské království rozdělilo a Grónsko připadlo Dánsku. Kontrolu nad Grónskem ztratili Dánové v roce 1940, když do jejich země vtrhla armáda nacistického Německa. V roce 1941 uzavřely Spojené státy s dánským velvyslancem dohodu, v rámci které se zavázaly bránit Grónsko před německou invazí a bylo jim umožněno postavit několik vojenských základen. Základny z té doby dodnes slouží jako letiště.

Jak se Američané snažili koupit Grónsko

V roce 1867 koupili Američané od Ruska Aljašku, za kterou tehdy zaplatili necelých 8 milionů dolarů. Ruský car se vzpamatovával z těžké porážky v Krymské válce a na aljašském území žilo velmi málo Rusů. Dalším důvodem byla carova obava, že vzdálené území by bylo v budoucnosti obtížné bránit. Americký Senát nákup schválil, byť někteří politici nazvali transakci Sewardovou pošetilostí podle ministra Sewarda, který obchod dojednal.

Američané, povzbuzeni úspěšnou aljašskou transakcí, pověřili ministra Sewarda, aby začal vyjednávat s Dánskem o koupi Grónska. Jednání skončila neúspěšně.

V roce 1910 navrhoval americký velvyslanec v Dánsku, že by USA mohly získat Grónsko výměnou za část Filipín, které v té době USA spravovaly. Zůstalo jen u interního návrhu.

Po druhé světové válce, během které Američané bránili území Grónska před možnou invazí jednotek Fašistické osy, předložili Američané další nabídku. Schválil ji demokratický prezident Harry Truman, za jehož vlády byl v Evropě zaveden Marshallův plán na podporu ekonomické obnovy zničeného kontinentu. Prezident Truman považoval Grónsko za strategické území při obraně proti sovětskému Rusku. Dánsku nabídl sto milionů dolarů ve zlatě, ale dánský premiér nabídku odmítl.

Dva roky po vzniku NATO, v roce 1951, uzavřely USA a Dánsko novou dohodu, v rámci které mohly USA na území Grónska provozovat vojenské základny dle potřeb nově vzniklé vojenské aliance. Smlouva umožnila USA vybudovat v Grónsku radarovou základnu pro monitorování sovětských hrozeb.

Louisiana

Kromě Aljašky koupily USA i další území. V roce 1803 pověřil třetí americký prezident Thomas Jefferson Jamese Monroea, který se později stal pátým prezidentem, aby koupil od Francie oblast New Orleans. Při schůzce dostali Američané nabídku, aby koupili celé území kontrolované Francouzi za patnáct milionů dolarů. Přestože prezident Jefferson neměl k takové transakci pověření od Kongresu, nákup posvětil.

USA získaly rozsáhlé území o rozloze více než dvou milionů čtverečních kilometrů západně od řeky Mississippi. Transakce dostala název „Louisiana Purchase”. Podle historiků si prezident Jefferson ospravedlnil svoje jednání bez pověření parlamentu výhodností koupě a obavami, že Napoleon svoji nabídku odvolá. Kongres a Senát transakci schválily se zpětnou platností.

Havaj

Havaj je posledním, tedy padesátým státem, který přistoupil k USA. Stalo se tak v roce 1959. Řetězec ostrovů v Tichém oceánu byl pro USA důležitý z důvodu své polohy a za druhé světové války byl sídlem americké flotily, která kotvila v přístavu Pearl Harbor.

V roce 1893 hodlala havajská královna změnit ústavu tak, aby mimo jiné posílila svoje pravomoci a omezila volební práva pro zahraniční rezidenty, kteří měli velký vliv na obchod s cukrovou třtinou s USA. Za pomoci několika desítek amerických vojáků zorganizovali převážně zahraniční obyvatelé ostrova převrat a donutili královnu, aby předala moc dočasné vládě. Převrat se obešel bez násilí. Dočasná vláda vyhlásila 4. července 1894, v den výročí vyhlášení americké nezávislosti, ustavení Havajské republiky.

V roce 1898 schválily obě komory amerického parlamentu anexi Havajské republiky. Jedním z impulzů pro její zabrání byla probíhající španělsko-americká válka. Havajské ostrovy byly strategicky důležité pro vojenské operace v Pacifiku, v rámci kterých bojovaly USA se Španěly o Filipíny. V roce 1993 se americký Kongres za anexi Havajské republiky omluvil.

Kuba a Filipíny

Důsledkem španělsko-americké války z roku 1898 bylo výrazné zmenšení koloniálních držav Španělska. USA získaly kontrolu nad ostrovem Guam, Filipínami a Portorikem a Španělsko se vzdalo vlády nad Kubou. USA uznaly nezávislost Filipín v roce 1946. Vládu na Kubě předaly USA po třech letech místní vládě za podmínky, že si Kuba zachová svoji nezávislost.

Aktuálně

Evropa vs. USA

Na úvod je dobré uvést, že akce americké vlády by zřejmě měly být posuzovány ve světle veřejného prohlášení, které zveřejnil na konci minulého roku vysoce postavený americký diplomat:

„Buď jsou hrdé národy Evropy našimi partnery při obraně západní civilizace, kterou jsme od nich zdědili, nebo ne. Ale nemůžeme předstírat, že jsme partnery, zatímco tyto národy dovolí nevolené, nedemokratické byrokracii v Bruselu, aby je vedla k civilizační sebevraždě.”

Nebo samotný prezident Trump též v prosinci: „Mám hodně informací, dostávám reporty, které vy nikdy neuvidíte. Myslím si, že je otřesné, co se v Evropě děje. Ohrožuje to Evropu, kterou známe.”

Nedodržené sliby

Bývalá americká velvyslankyně v Dánsku řekla v rozhovoru, že se během svého prvního funkčního období snažil prezident Trump přesvědčit Dánsko, aby investovalo do obrany ostrova. V té době mělo Dánsko v Grónsku 30 vojáků a dvoje psí spřežení. Dánsko slíbilo, že bude investovat 200 milionů dolarů, ale investovalo 1 % ze slíbené částky.

Šachy, nebo chaos?

Několik evropských zemí vyslalo do Grónska své vojáky. Bílý dům pohrozil dodatečnými tarify, pokud nedojde k dohodě o Grónsku. Evropští lídři oznámili, že se nenechají zastrašit a svolali schůzku ministrů. Francouzský prezident naznačil, že by Evropa mohla aktivovat nejagresivnější sankce vůči americkým firmám.

V neděli informovala německá média, že jejich vojenský kontingent je po 44 hodinách pobytu v Grónsku připraven se vrátit. Podle deníku Bild nedostali vojáci žádné vysvětlení.

Ve stejnou dobu napsaly New York Times, že „Evropská unie se přiklání k jednání” a že se zřejmě neuchýlí k odvetným opatřením.

Deník Politico napsal, že Evropa je čím dál více závislá na dovozu amerického plynu, protože přerušila vazby s Ruskem, a že závislost dále vzroste, protože EU rozhodla o postupném totálním zákazu importu plynu z Ruska.

Rozuzlení v Davosu?

V tomto týdnu probíhá v Davosu setkání světových státníků a obchodních elit pod hlavičkou „World Economic Forum”. Do Davosu míří početná americká delegace v čele s Donaldem Trumpem. Prezident Trump zveřejnil v úterý na své sociální síti příspěvek, ve kterém uvádí, že hovořil s šéfem NATO a že se shodli na důležitosti Grónska pro světovou bezpečnost. Další jednání budou pokračovat v Davosu.

Ve stejný den publikoval americký prezident příspěvek, ve které napadl britského premiéra za to, že chce předat kontrolu ostrova Diego Garcia v Indickém oceánu Mauricijské republice. Akt neváhal nazvat „velkou stupiditou”, protože Čína a Rusko rozumějí pouze síle a ztrátu kontroly nad ostrovem považují za známku slabosti. I proto je Grónsko důležité.

Hlavní jednání v Davosu je naplánováno na středu. Zdroje z Bílého domu naznačily, že si prezident nebude brát servítky.

Post scriptum

Pozn. redakce:

Je to vůbec možné?

Jedním ze základních principů strategického plánování podle teorie her je pravidlo „dívej se dopředu a uvažuj zpětně”. Co to znamená? Před každým krokem by si měl hráč promyslet všechny tahy protistrany, přiřadit jim opět všechny varianty vlastních kroků a tak dále. Na konci by měl vzniknout diagram, který přehledně ukazuje „co se stane, když já tohle a pak on tamto”.

Je vůbec možné, že si nějaký takový diagram nikdo v EU neudělal? To netušili, že tarify jsou první vyjednávací zbraní USA?

Koho máš radši?

Klást politikům otázku „tak stojíte za Grónskem, nebo ne?” je na úrovni otázky z jednoho slavného filmu: „Ludánku, řekni, koho máš radši?”.

Česká republika má také bezpečnostní zájmy. Je legitimní se obávat, že je Německo nezajistí. Historie dává již od dob založení Karlovy univerzity určité náznaky.

Častá chyba

Platí to v obchodě a stejně tak v politice. Člověk může svého partnera milovat, nebo nenávidět, ale nikdy by ho při jednání neměl podceňovat. Pro politiky v čele EU to platí dvojnásob, protože zastupují stovky milionů lidí. Z toho se dá také jednoduše odvodit, kolik váží jedno ego politika u moci. Určitě více než jeho odpovědnost.

Logický závěr

Na základě vyjádření, která mají k diplomatickému jazyku hodně daleko, se lze domnívat, že americká vláda dospěla k závěru, že Evropskou unii řídí spolek naprostých diletantů, kteří ohrožují bezpečnost vlastní i bezpečnost USA. To je nejlogičtější vysvětlení současného amerického přístupu.